Obec leží východně od Kostelce na Hané. První písemná zmínka o obci pochází z r.1315 a má souvislost s majetkem krále Jana Lucemburského. Kdysi zde stávala tvrz. V obci stojí nejstarší cukrovar na Hané, dnes již mimo provoz v demoličním stavu. Na návsi je kaple a radniční budova. Severně od obce na úpatí Velkého Kosíře jsou lomy s devonskými nalezišti Trilobitů a místa četných archeologických nále...
Čelčice se nacházejí 8 km jižně od Prostějova. Jsou rozloženy na 492 ha v nadmořské výšce 209 m.n.m.
Obec Čelčice je středně velká, typicky česká ves, ležící přibližně jedenáct kilometrů severozápadním směrem od Kojetína a asi 9km jihovýchodně od Prostějova. Název Čelčice vzni...
Český název i jeho německá podoba Schwarzwasser je stejně jako u některých dalších obcí v okolí odvozen od barvy vody či dna místního toku. Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund), což asi znamenalo dvůr či statek rodi...
První zmínka o Červené Lhotě pochází z roku 1407, kdy na zdejší tvrzi sídlili bratři Vítek a Zdislav ze Lhoty zvané Czervena. Po Vítkovi držel ves v letech 1408-16 Petr Stupec a v r.1490 je znám Jiří ze Lhoty, jenž měl podíly také na Řimicích a Hrabech. Po smrti Jiřího ze Lhoty ...
Obec je starobylou slovanskou osadou. V listině z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu, král Váslav II. potvrzuje rychtářské právo v Litovli i se vším příslušenstvím rychtáři Heinrichovi. Mezi příslušenstvím se uvádšjí i dva lány ve Schwarcpachu (německý název vsi, odvozený od jména potoka). Totéž je uvedeno i v listině krále Přemysla Otakara II., kterou obdržel první litovelský rycht...
Červený Důl (do roku 1924 Červený Grunt, něm. Rothengrund) je malá vesnice (osada), která je částí obce Uhelná. Leží v Rychlebských horách, 6 km jihozápadně od Uhelné na horním toku Červeného potoka.
Osada náležela od počátku obecního zřízení roku 1850 vždy k Novým Vilémovicím, s nimiž byla roku 1949 připojena k Uhelné. Po odsunu původních obyvatel v letech 1945-1946 byla nejprve částečně dosídle...
Obec leží v severním podhůří pohoří Hrubý Jeseník (nejvyšší hora Praděd – 1492 m n. m.), v údolí řeky Bělé, v nadmořské výšce kolem 400 m. Jižní část obce přímo navazuje na okresní město Jeseník, severně je vzdálena od státní hrani...
Čunín je vesnice, část města Konice v okrese Prostějov. Nachází se asi 3,5 km na jihovýchod od Konic. Prochází tudy železniční trať Prostějov - Chornice. V roce 2009 zde bylo evidováno 225 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 193 obyvatel.
Jméno obce je odvozeno od osobního jména Čuně nebo Čuňa. Prvn&iac...
Král Václav III. daroval v roce 1306 městu Olomouc území, na němž měla být vysazena ves německy zvaná Au (niva, louka). Následný vleklý spor o pozemky, který se podařilo uzavřít až v roce 1352, byl patrně důvodem k označování místa jako Krieg-Au, z čehož bylo odvozeno české Grygov. Již v 16. století se v blízkosti vsi těžil vápenec, její charakter však zůstal i později převážně zemědělský. K další...
Historie Grymova není dlouhá. Obec byla založena v r. 1787 parcelací radslavského dvora. Jeho rozdělením vzniklo 24 usedlostí zvaných familie s výměrami po 18 měřicích. Budovy dvora byly rozděleny na 11 usedlostí, 13 usedlostí bylo postaveno na volném místě podél cesty vedoucí k rozdělovanému dvoru. Ke Grymovu byly po založení připojeny mlýn Hloží a samota Vrbovec. Až do roku 1848 náležel Grymov k...
Východně za obcí Olšany u Prostějova, leží vesnička Hablov, která je její místní částí. Obec vznikla v roce 1787 na pozemcích hradišťského kláštera v Olomouci. Jméno nese po sekretáři Náboženské komise - Habla. V místě stojí kaplička....
První písemná zpráva pochází z roku 1318. Obec se nachází v nadmořské výšce 473 metrů. Na území žije 94 obyvatel.
Název obce je vlastně jménem trati, na níž byla ves založena. Jméno je odvozeno od slova "haťky"- to je stezky v močálu, zpevňované otýpkami pr...
Obec Hamry ležící na úpatí Drahanské vrchoviny v údolí říčky Okluky (Hloučely), asi 3 km od Plumlova, pod který od roku 1980 správně spadá.V l.1942-43 byla vesnice vysídlena, protože se ocitla v germanizačním pásmu. V sousedství obce se nachází vojenský prostor se střelnicí a v obci samotné je velký sklad civilní obrany. Dnes patří mezi rekreační oblasti okresu a svými chalupami a chatami je stále...
Obec Haňovice - Obec má strategickou polohu z hlediska dopravní obslužnosti, neboť je z ní snadný přístup k železnici a zajišťuje dobré silniční spojení s okolními obcemi, Litovlí a Olomoucí. Na severu sousedí s Nasobůrkami a Chudobínem, na západě s Novou Vsí, směrem na jih bychom našli Myslechovice a na východě Chořelice. Na dnešní návsi nás zaujme opravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, před kaplí...
Hejčín, něm. Hatschein s 2003(2005) obyvateli, od r.1919 městská část Olomouce se nachází asi 1,5 km severozápadně od centra, na pravém břehu Mlýnského potoka. První zprávy o Hejčíně jsou z r.1077 v zakládací listině benediktinského kláštera Hradisko olomouckého kní...
Obec má jméno zřejmě podle svého zakladatele Heralta či Heralda, čemuž napovídá německý název Herautz a dřívější české jméno Heraltice. V roce 1976 byla připojena ke Štítům. Ves leží v bývalé zemské hranici mezi Moravou a Čechami, v poměrně značné nadmořské ...
První zmínka o Hlásnici pochází z r. 1397. Podle L. Hosáka jsou dokladovány různé názvy obce: Hlásnice, Wächtersdorf, Wachtersdorf, Hlasenitze a Hlasenice. Na místě dnešní Hlásnice stávala zaniklá ves Velislav.Zmínka je zde o Slovanech, kteří svojí kolonizac&i...
Obec Hlinsko u Lipníka n.B. se rozkládá čtyři kilometry jižně od města Lipník nad Bečvou, nad Moravskou bránou v nadmořské výšce 270-300m.n.m. Okolí obce je bohatým archeologickým nalezištěm z doby neolitu. V současné době zde žije 218 obyvatel.
Z historie
Nevíme přesně kdy obec vznikla, ale podle...
První zmínka o Hlubočkách je z r. 1368. O čtyřicet let později obec patřila k panství blízkého, ale dnes dávno zaniklého hradu Hluboký. Za dalších sto let připadly Hlubočky panství zámku ve Velké Bystřici. Tou dobou už byla z hradu opuštěná zřícenina a v pozdějších dobách se dokonce vedly spory o jeho pravé poloze. A přece to býval hrad založený snad levobočkem krále Václava II., olomouckým biskup...
Obec Hluchov leží na jižním okraji Zábřežské vrchoviny okrsku Přemyslovické vrchoviny, v přechodovém území mezi Hornomoravským úvalem a Českomoravskou vrchovinou, západně od výrazné etnografické oblasti ústřední Hané. Jedná se o pahorkatinu tvořící pruh niž&...
Obec Hlušovice leží v hanácké rovině asi 5 km od města Olomouce. Je nejbližším severním sousedem tohoto krajského města. Magistrát statutárního města Olomouce plní pro Hlušovice funkci pověřeného úřadu pro výkon státní správy. Funkci stavebního úřadu ...
Integrovaná obec Hněvkov je ze všech integrovaných obcí od samotného města nejvíce vzdálena a navíc se do této osady dá z města dostat pouze průjezdem přes dnes již samostatnou Nemili. Hněvkov se rozkládá povětšinou na levém břehu meandru řeky Moravské Sázavy asi osm kilometrů jihoz&aa...
Obec Hněvotín, která má své jméno snad podle zakladatele obce Hněvoty, patří k nejstarším obcím na Hané. O tom, že na území obce sídlili naši předci již v mladší době kamenné ( cca 6.-5. tis.l.př.n.l.), svědčí zde nalezené archeologické vykopávky v po...
Hnojice jsou prastarou osadou a to mnohem starší, než nám připomínají nejstarší historické záznamy. Důkazem toho jsou nalezené pazourky v polní trati Mošťánky. Tyto pravěké nástroje byly znalci zařazeny do střední doby kamenné (Neolitu), což spadá do doby asi 3.000 let před naším letopočtem. Kmen, který tam tehdy sídlil, nám ale dodnes zůstal neznámý. Na polích Moravské Huzové, v těsné blízkosti h...
Holice, od r.1974 místní část Olomouce s 3911(2005) obyvatel, je v jižní části Olomouce, stavebně propojena s místní částí Hodolany a Nový Svět. První zmínka o vsi Holice je z r.1275, kdy byla lénem olomouckého hradu a řešil se spor s klášterem Hradisko o hranici územ&iac...
Malá obec Holubice, byla založena roku 1785. Původně se jmenovaly Taubenfurth - podle dvorního rady, který byl komisařem při regulaci pozemkové daně. U obce stojí velkokapacitní kravín. Obec spadá administrativně pod 1 km vzdálené Ptení.
...
Obec Horka nad Moravou - leží v hanácké rovině, asi 7 km na severozápad od Olomouce. Částí svého území zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. První písemná zpráva pochází z roku 1271. Obec se nachází v nadmořské výšce 222 metrů. Na území žije 2112 obyvatel. V obci stojí za shlédnutí pomník obětem 1. a 2. světové války a kostel sv. Mikuláše a budova staré školy....
Jsou největší rekreační oblastí na zlatohorsku. Do roku 1960 samostatná obec Horní a Dolní Údolí přešla pod správu Zlatých Hor. Původní slovanský název, Horní a Dolní Olešnice, je uváděn v polovině 15. století. V průběhu 17. století zde byl hamr na výrobu méně kvalitního železa, mincovna a huť na výrobu vitriolu. Horní Údolí bylo hornickou obcí , ve které se ve středověku nacházelo největší loži...
Horní Heřmanice jsou vesnice, která je částí obce Bernartice. Vesnice Horní Heřmanice se poprvé připomíná roku 1266. V roce 2001 zde žilo 55 obyvatel. V roce 2010 zde bylo evidováno 34 domů.
...
Obec Horní Loděnice leží vysoko v horách Nízkého Jeseníku při starodávné komunikaci spojující Moravu se Slezskem. Počátky vesnice souvisejí s kolonizací do té doby neosídleného zeměpanského pralesa ve 13. století, jejímž iniciátorem byl zpočátku klášter Hradisko u Olomouce. Ves, poprvé v písemných pramenech připomínaná roku 1296, se záhy stala předmětem sporů mezi klášterem a pány ze Šternberka, ...
Horní Nětčice byly založeny dle zemských desek v Brně r. 1250. Jistě se v obci žilo několik století před tímto datem. Až do r. 1848 patřily Horní Nětčice pod lipenské panství. Leží v kraji zvaném Záhoří v trojúhelníku měst Hranice na Moravě, Lipník nad Bečvou, Bystřice pod Hostýnem, ještě v okrese Přerov v těsném sousedství okresu Kroměříž. V obci žije 220 obyvatel.
Horní Nětčice byly založeny dl...