Hněvkov (osada) [39476]

Integrovaná obec Hněvkov je ze všech integrovaných obcí od samotného města nejvíce vzdálena a navíc se do této osady dá z města dostat pouze průjezdem přes dnes již samostatnou Nemili. Hněvkov se rozkládá povětšinou na levém břehu meandru řeky Moravské Sázavy asi osm kilometrů jihozápadně od města Zábřeh. Lokátoři Hněvkova obec umístili do mírně rozšířeného údolí Moravské Sázavy. Nejnižší domy tedy leží při hladině této řeky, v nadmořské výšce okolo 300 metrů nad mořem. Katastr však za posledními obytnými staveními prudce stoupá. nejvyššími vrcholy v okolí jsou, na sever od obce kopec Na dílech (416 m), na západ vrchol Plechovec s výškou okolo 405 m nad mořem a na východe se tyčí podobně vysoký vrcholek Hejnice. Všechny tyto vrcholy patří do nejižnější části horského masívu Drozdovské vrchoviny. naopak do severní části vrchoviny Mírovské patří nejvyšší vrchol okolí Hněvkova vůbec - 493 metrů vysoký tábor ležící jižně od Hněvkova. Z vodopisného hlediska je pro Hněvkov nejdůležitějším tokem řeka Sázava. Přímo za domy v lese na sever od Hněvkova vyvěrá ze země velmi kvalitní pramen pitné vody z kojeneckou kvalitou. Mimo to územím Hněvkova, v nedaleké chatařské kolonii protéká také potok pramenící nedaleko Kosova. Tento napájí hněvkovský rybník známý též pod názvem Balaton či Bahnaton. Mimo to patří k Hněvkovu i část pozemků dotýkajících se přehrady Nemilka. Katastr Hněvkova má výměru 401 hektarů. Průměrná nadmořská výška katastru je 320 metrů nad mořem. Většina katastru je porostlá lesy a pastvinami. Jen menší část je zemědělsky intenzívně využívána. Do Hněvkova se dá dostat po silnici III. třídy z Nemile, která odsud pokračuje do Hoštejna. Polní a lesní trasy odsud vedou do Hynčiny, Hoštejna, Nemile a Kosova. Jméno Hněvkov pochází z vlastního jména Hněvek. Německé jméno obce Hniewke je komoleninou původního českého názvu.

První zmínky pochází z 15. století Stejně jako okolní vsi vstupuje Hněvkov do historie teprve v polovině 15. století. je uváděn v listině z roku 1464 kdy se dostává k zábřežskému panství. Do této doby však osada, která je nepochybně o hodně starší, patřila k hradu Hoštejn, vzdálenému jen asi tři kilometry od obce. Osady u někdejších dvou hájoven a myslivny (ty prý stály v místě dnešních domů čp. 1 2 a 3) založili pravděpodobně dřevorubci, kteří zde těžili bohatsví rozsáhlých lesů. V roce 1516 zde je zaznamenáno šest usedlíků. V té době se berní rejstřík rovněž zmiňuje o pustém mlýnu. Z toho se dá usuzovat, že Hněvkov dost utrpěl českouherskými válkami. není se co divit, neboť ležel ve směru putování mnoha vojsk z Čech na Moravu a opačně. Hněvkov ležel na samé hranici zábřežského a mírovského panství. Dokonce přímo v Hněvkově seděl úředník mírovské provincie, který měl na starosti těžbu dřeva v lesích nad obcí. Také Hněvkovští obdělávali některé louky, které již náležely k mírovskému domíniu. V lánovém rejstříku z roku 1677 se uvádí, že v té době obývalo Hněvkov 17 usedlých. Vesnice měla smíšený národnostní charakter, což se změnilo až v 19. století. Od jeho poloviny je obec považována za ryze českou. Od roku 1818 se v obci uvádí škola. Obec byla přifařena do Zábřeha. Přímo v obci stojí menší kaple. Počátkem 19. století žilo v Hněvkově trvale 373 obyvatel, v roce 1900 již celých 442. Pokles nastává po druhé světové válce a to i přes to, že odsun obyvatelstva se zde v podstatě nekonal, neboť zde byl před válkou registrován pouze jediný občan německé národnosti. Po válce následuje rychlý pokles počtu obyvatelstva. V roce 1950 zde žilo pouze 293 usedlíků.

Hněvkov se stále více integroval k Zábřehu Po reformě státní správy v roce 1848 byla obec součástí politického i soudního okresu Zábřeh. Po vzniku republiky v této zemědělské obci výrazně zvítězila strana lidová. Ve vítězství ji nezabránil ani vzrůstající počet dělníků docházejících za prací do Zábřeha. Ten se ještě zvýšil po roce 1924, kdy byla vybudována řádná silnice. Po roce 1945 odešlo mnoho místních rodin do nově osídlovaných oblastí. Zemědělské družstvo zde vzniklo až v roce 1957 a později se stalo součástí kosovského JZD, aby nakonec zakotvilo pod křídly JZD Zábřeh.Obec nemá žádný průmysl. Místní škola byla v osmdesátých letech zrušena a zadaptována na penzion pro důchodce. V roce 1976 se Hněvkov stal součástí Zábřeha.¨

Turistické zajímavosti Hněvkova Největší devizou obce je její nádherné okolí a poloha na vycházkové trase Zábřeh - Hoštejn. Nedostatkem se však v poslední době jeví malá četnost dopravních spojů zejména o sobotách a nedělích. Přesto je obec, vyhledávaným místem pro rekreaci. Na své si tu, mimo turistů, přijdou jak houbaři, tak i cyklisté, pro které je zde ideální trasa hlubokým údolím Sázavy do Hoštejna. Za dobrých podmínek je z Hněvkova možné pokračovat do Zábřeha také vodáckou trasou po Moravské Sázavě. Z památek je zde chráněn kamenný kříž před místní kaplí.

Poloha

přidat fotografie