Hlušovice (obec) [372]

Obec Hlušovice leží v hanácké rovině asi 5 km od města Olomouce. Je nejbližším severním sousedem tohoto krajského města. Magistrát statutárního města Olomouce plní pro Hlušovice funkci pověřeného úřadu pro výkon státní správy. Funkci stavebního úřadu pro obec vykonává odbor výstavby Městského úřadu města Šternberku.

Průměrná nadmořská výška katastru obce je 218 m n.m. Výměra katastrálního území Hlušovice je 412 ha.

Počet obyvatel k 1.5.2005 je 430.

Severně od obce se nachází kvalitní zemědělské půdy, intenzivně obdělávané. Směrem na jih jsou potom rozsáhlé louky – bývalé močály, vysušené koncem 19. století činností městské vodárny v Černovíru. Toto území je dnes v 2. vnitřním ochranném pásmu vodních zdrojů prameniště Černovír. Celý katastr obce se nachází v 2. vnějším ochranném pásmu vodních zdrojů a dále v Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod Kvarter řeky Moravy.

Obcí prochází železniční trať Olomouc – Šternberk – Šumperk, která zajišťuje výhodné dopravní spojení zejména s Olomoucí, Šternberkem a Uničovem. Výhodné je rovněž napojení na silniční síť. V roce 1999 byla vybudována cyklistická stezka vedoucí do Olomouce – Černoviru bohatě využívaná zejména rekreačními cyklisty.

Obec se na svém místě nachází už od dávné minulosti. Svědčí o tom řada archeologických nálezů keramiky z popelnicových polí přímo v místě obce i z jiných míst katastru. Archeologické nálezy lze očekávat zejména v území východně od železniční trati. První písemná zmínka s názvem obce je z roku 1271.

Sídlo se pomalu rozvíjelo, zprvu jako majetek kláštera Hradisko, kapituly a města Olomouce. Rychlejší rozvoj nastal ve století 19. a 20. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla obec v letech těsně po 2. světové válce, kdy zde žilo přes 400 obyvatel. Další desetiletí jsou již ve znamení poměrně rychlého poklesu počtu obyvatel. Bylo to způsobeno úbytkem zemědělsky činného obyvatelstva v této, původně téměř výhradně zemědělské obci, jako důsledku mechanizace a koncentrace zemědělské výroby a nedostatku jiných pracovních příležitostí přímo v obci. V 70. letech k tomu přistoupilo násilné zbavení obce samostatnosti. Z Hlušovic se stalo nestřediskové sídlo dočasného významu s úředním a správním centrem v Bohuňovicích. To mělo velmi neblahý vliv na vývoj obce. Nastalo postupné zaostávání. Byla omezena výstavba v obci, naprosto zaostal rozvoj infrastruktury. V závěru 20. století zde žilo již jen 260 obyvatel s poměrně vysokým věkovým průměrem.

Obec se osamostatnila v roce 1990. V prvních letech řešilo zastupitelstvo nejpalčivější problémy – zajištění funkce obecního úřadu a jeho sídla, havarijní stav rozvodné elektrické sítě, dokončování léta rozestavěné dešťové kanalizace. Zároveň byly zahájeny práce na územním plánu obce jehož konečné bylo schváleno na podzim roku 1998. Nový územní plán vytvořil nový obraz budoucí obce, její funkce a zaměření.

Vzhledem ke geografickým, přírodním, dopravním a omezujícím podmínkám v důsledku ochranných pásem vodních zdrojů bylo rozhodnuto orientovat rozvoj obce především jako obytného sídla s kvalitním životním prostředím s pouze omezenou řemeslnou výrobou v bývalém středisku zemědělské výroby. Obec využívá svého výhodného dopravního spojení a blízkosti velkých sídel, zejména města Olomouce pro zaměstnávání svých obyvatel.

Územní rozvoj obce pro 1000 – 1500 obyvatel je navržen v pásu od železniční trati až po potok Trusovický, na rozhraní intenzivně zemědělsky obdělávaných pozemků severně od obce a luk a lesa v ochranném pásmu vodních zdrojů jižně od obce.

Obec je dnes zajištěna všemi potřebnými inženýrskými sítěmi s výjimkou vodovodu. Probíhá zde intenzivní výstavba rodinných domů, obec se rychle rozšiřuje a počet obyvatel stoupá.

V obci funguje Mateřská škola. Žáci dojíždí do základních škol v Bohuňovicích a Olomouci.

Je zde obecní Společenský dům využívaný pro místní kulturní a společenské záležitosti. Pronajímá se také pro soukromé společenské události. Občanům k dispozici je také obecní knihovna. Obec zajistila možnost připojení občanů k bezdrátovému internetu.

Poloha

přidat fotografie