Přesné datum vzniku Čkyně nelze stanovit, protože se nezachovaly žádné spolehlivé prameny. Pokud nechceme opakovat starší výklady nebo vymýšlet nové domněnky a zůstaneme na pevné základně spolehlivých písemných zpráv můžeme položit základy vzniku obce Čkyně do 13. století, kdy došlo k rozsáhlé výstavbě řady nových osad v Čechách a na Moravě. Tehdejší feudální majitelé hledali nové zdroje příjmů v ...
Městská čtvrť a katastrální území Ořešín se rozkládá na severním okraji Brna. Má rozlohu 306,53 ha. K Brnu byl připojen v roce 1971. Od listopadu 1990 je městskou částí statutárního města Brna s názvem Brno-Ořešín.
Ořešín si zachovává vesnický charakter s rodinnou zástavbou. Počtem obyvatel se řadí k nejmenším brněnským částem. Je téměř ze všech stran obklopen lesy, které tvoří téměř 2/3 ořešínsk...
Útěchov je historická obec, městská čtvrť a od roku 1990 pod názvem Brno-Útěchov zároveň nejsevernější a rozlohou také nejmenší městská část statutárního města Brna. Rozkládá se na uprostřed lesů na v nadmořské výšce kolem 450 metrů nad mořem.
Počátek Útěchova nelze přesně datovat, předpokládá se vznik ve 13. století v době vzniku hradu Obřany po roce 1214. Útěchov byl v držení hradu Obřany, j...
Prastará česká osada na jih od Žamberka nese, dle pověsti, jméno po zakladateli rodu Dlúhoňovi. Patřívaly pánům ze Žampachu, což je hrad, z něhož dnes zbyla zřícenina asi 3 km od Dlouhoňovic. Místní pověsti vypravují o tajných chodbách, které vedou z hradu až do lesů u Dlouhoňovic. Na pozemcích kolem Dlouhoňovic se dařilo pšenici. Proto zřídili žampaští jezuité roku 1648 dvůr, který sloužil jako v...
Běšiny, ležící jihovýchodně od Klatov v rozkošném údolí při Drnovém potoce na trati dráhy Domažlice-Horažďovice, jsou původu prastarého, neb od dávných dob stávala zde zemanská tvrz, z níž zachovala se dodnes budova panské sýpky. Ostatní budovy dnešního zámečku původem svým sahají do století XVI. Jedna z nich, jež k východu byla obrácena, dávno jest zbořena. Tvrz byla důkladně podsklepena a chodby...
První písemná zmínka o Chodouni pochází z roku 1271, kdy je připomínána jako součást žebráckého panství. Současně byl v obci také malý vladycký statek podle něhož se psali místní zemané. V 16. století však byla již celá obec i s vladyckým statkem součástí točnického královského panství. Králové dávali tento majetek do zástavy různým šlechtickým rodům. V roce 1552 král Maxmilián zastavil panství To...
Původní latinský název Olsechyna znamená potok protékajícími olšemi. První zmínka o Olešné je z 13.září 1331 v Deskách zemských, kdy patřila k hradu Valdeku. Existovala zde tvrz. Pustý hrad se u Olešné připomíná roku 1652. Od počátku 15.století ves patřila k Točníku, krátce Kunatovi Pešíkovi z Komárova. Roku 1550 je opět připojena k Točníku. Po osamostatnění v roce 1850 spadá pod okres Zbiroh a to...
Bílovice nad Svitavou - obec nedaleko Brna. Okolí obce se stalo dějištěm Lišky Bystroušky od Rudolfa Těsnohlídka. V Bílovicích bydlel S.K. Neumann a našel v okolí dost inspirace po napsání Knihy lesů, vod a strání. V obci je u řeky Svitavy jeho pomník. Bílovice nad Svitavou jsou turistické známkové místo....
Kobylí je malebně rozloženo v mírně zvlněné krajině. Na upravených svazích se pěstuje hlavně vinná réva, meruňky a broskve. Město je daleko, zato příroda je na dosah ruky. Dědina bohatá líbezným folklórem Vás zve k pozastavení u skleničky vína i k zamyšlení nad stále rychlejším během života. Žije se tu klidněji, skromněji, zkrátka jinak než ve městě. Možná právě proto stojí zato Kobylí a jeho okol...
Olešník jest 7,5 km severozápadně od Hluboké nad Vltavou. Nejstarší zmínka o něm je z roku 1409 v Popravčí knize pánů z Rožmberka. Zván též Volešníkem. Patřil stále k hlubockému panství.
Okresním zřízením zemským se obec osamostatnila. Farou i školou patřila k Zahájí. Spadal pod správu Okresního soudu Hluboká nad Vltavou.Roku 1840 měl 31 domů a 213 obyvatel, v roce 1921 65 domů s 595 obyvateli....
V písemnostech českokrumlovského archivu se uvádí v r. 1445 v Chlumci 3 usedlosti a jedna chalupa s celkovou výměrou pozemků 4 1/4 lánu (cca. 85 ha). Koncem 16. stol. zde bylo již 7 usedlostí s celkovou výměrou cca. 140 ha půdy. Poddaní platili rentu a odváděli naturálie a robotovali na blízkých dvorech. D...
První zachovaná písemná zmínka o obci je z roku 1258, avšak nálezy z roku 1906, (střepy baňatých nádob se zbytky popela a kostí), které byly vyorány na poli "Radlice" zdejším rolníkem Karlem Prokopem potvrzují, že území obce bylo již dříve obydleno. Původ jména osady Staříče odvozuje Prof. Vincenc Prasek od osoby zvané Stařek neb Stařík. První zmínka o škole je z roku 1582 a v roce 1877 byla vyst...