Obec Bynovec leží severovýchodně od Děčína v nadmořských výškách 382,00 - 390 m n. m. v údolí Bynoveckého potoka. Celé území obce spadá do CHKO Labské pískovce, CHOPAV Severočeská křída a na východ od obce je přírodní rezervace Čabel. V obci se nachází tři vodní nádrže - rybníky.
Obec Bynovec je členem mikroregionu České Švýčarsko a organizace SESO.
Bynovec je původně německá osada "Rodungssiedlung", jejíž založení by mělo připadat na období 13.století. Přibližně jako vznik ostatních vsí na vrchovině. Svědčí o tom jednak výhodná poloha obce na staré "české silnici", vedoucí z Děčína do Bautzenu, dále blízkost farní obce Arnoltice a rozloha (původně 12 statků) a již relativně ranné pojmenování obce (v roce 1385).
Název "Binsdorf" je pravděpodobně odvozeno od křestního jména Albin (zkráceně Binz) a přiděleno nejspíš podle zástupce majitele pozemků, který v obci působil. Dříve předpokládané spojení obecního názvu s jménem pána von Bünau ("Bünausdorf") je nesprávné, jelikož tento rod do oblasti děčínska dorazil až v 16. -tém století a Bynovec nikdy neobsadil. Bynovec spolu se zbytkem obcí vrchoviny patřil staršímu panstvu Schafersteinů. Při dělení statků, roku 1562 došlo k rozdělení, z něhož později vzešlo panství Bynovec a v té podobě roku 1612 bylo připojeno k panství Kamenice (Kamnitz), pozdějšímu vlastnictví rodu Kinských.
Komplexní správu panství Bynovec dokazuje přítomnost polesného r.1605, purkrabího (r. 1622), případně obecního hejtmana (r. 1625 ). Krátce po zabavení panství v roce 1634 byla obec přiřčena polnímu maršálovi Johanu von Aldringen jako náhrada za jeho užitečné služby proti zaplacení 10 000 kop míšenských a postoupení statků Lipna Velikého a Tuchořic císaři. Ve vlastnictví rodu Clary-Aldringen zůstal Bynovec až do rozpadu zakladatelů panství. Podle Schlegelské kroniky města Benešov z 16. století, Bynovec existoval již od roku 1385. Ovšem písemnosti z té doby nebyly dochovány.
Dle podkladů z roku 1713 bylo v Bynovci 11 hospodářů a 21 stavení - celkový počet domů tedy 32. Obyvatelé se většinou živili nádeničinou, či tkaním látek. Zlepšení přineslo až sjednocení Claryjských majetků po celé vrchovině v roce 1700. Podobně jako výstavba zámku v letech 1703-1709. Od zámku byla tehdy vedena alej a to až ke 4 km vzdáleném Belvederu.
Roku 1790 vyhořela hlavní hospodářská budova. Již zmiňovaný pivovar (r. 1602) byl v provozu až do roku 1910. Dle podkladů z roku 1756 byla produktivita pivovaru 1044 a 1/6 sudu - což je přibližně 2500 hl, v roce 1875 cca 2400 hl. V roce 1883 byl pivovar uzavřen. Na začátku 1. světové války sloužil už bývalý pivovar jako sladovna Claryjského pivovaru "Turn" v Teplicích. V roce 1846 byl zbořen zámek po té, co byl poškozen požárem. Na jeho místě byl vystavěn nový panský úřad, v kterém se roku 1850 usídlila Claryjská lesní správa a finanční úřad.Původně se Bynovečtí občané pohřbívali na hřbitově v Arnolticích. Roku 1893 byl založen hřbitov na okraji Bynovce.
Z Bynovce pocházejí:
Florian Ulrich (nar. 1859, +1937 Wiemer) - královský komorní hudebník v Hanoveru.
Florian Stelzig - houslista ve Vídeňské opeře
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Bynovec (obec) | Děčín |