Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Dolní Poustevna (obec) [4751]



Přehled historie Dolní Poustevna a okolí Před rokem 1241 - navození historických souvislostí bez data - osídlení na potoce Bublavě nedaleko Skřivánčího vrchu (Lerchenberg, 470 m.n.m.) západně od Lobendavy, tzv. Mlýnský kámen. konec 5.- poč.6. stol. - kraj osídlen slovanskými Milčany se středisky v Budyšíně a Zhořelci. Pojmenování Lužičané (pro Slovany sídlící v Dolní Lužici) převládlo i pro Milčany sídlící v Horní Lužici. 928 - na území Lužičanů vybudován hrad Míšeň (Meissen). 968 - v Míšni založeno biskupství. konec 10. stol. - území součástí německé říše pod vládou Jindřicha I. Ptáčníka. 1076 - císař Jindřich IV. odňal míšeňské markrabství Eckbertu II. a daroval Zhořelecko a Budyšínsko českému králi Vratislavu II. za jeho služby vbojích o investituru. 1086 - území dostala věnem Vratislavova dcera Judita, která se svým manželem budyšínským fojtem Wiprechtem Groitschem povolala na Šluknovsko první kolonisty z Durynska a Frank. 2. pol. 12.stol. - druhá kolonizační vlna z krajin západního Německa a z Nizozemska, zavedení pěstování lnu a tkaní plátna. 1197 - 1230 - za vlády Přemysla Otakara I. příchod dalších kolonistů. 1241 - první zmínka o místě, kde později vznikla ves Dolní Poustevna. Při vytyčování hranice mezi územím náležejícím českému králi a míšeňskému biskupovi se stanovilo, že vede od vsi Sebnitz k místu, kde sídlí poustevník (Einsiedler - odtud i německé jméno Dolní Poustevny - Nieder Einsiedel).

Vznik Dolní Poustevny 1.třet. 13.stol. - vzniká Žitava (hrad a osada). 1213 - 1228 - první vymezení hranic míšeňského biskupství a Horní Lužice a tím i příštího Honštejnska. 1238 - Ronovci Jindřich a Častolov se prvně píší "ze Žitavy". 1241 - král Václav I. potvrdil hraniční listinu biskupství míšeňského a Horní Lužice. Listina dokládá, že území pozdějšího Honštejnska patřilo pod svrchovanost českého krále. 1249 - mandát Václava I. šlechtě o počínání v míšeňském biskupství . V listině se král obrací i k Častolovu ze Žitavy, z toho lze usuzovat na existenci hradu a panství Honštejn (Hohenstein). 1253 - Budyšínsko a Zhořelecko zastaveno Braniborům jako věno české princezny Boženy, dcery Václava I. Nyní nekrytá severní hranice přiměla krále k zabírání šlechtických statků. 1263 - král odňal Žitavu Ronovcům, doložena Lipá (dnešní městský vodní hrad Česká Lípa). 1265 - Žitava královským městem. 1265 - 1280 - dochází k dělení majetku žitavských Ronovců mezi předky pánů z Lipé a Berků z Dubé. Chval z Lipé staví Ojvín (Oybin), nejpozději do r.1270 vzniká Krásná Lípa, Krásný Buk s hradem, k panství patří Varnsdorfsko a Českolipsko. Jindřich ze Žitavy a po něm jeho syn Jindřich (Hynek) z Dubé vlastní Honštejnsko, Šluknovsko a Rumburk. kolem 1280 - v této době na sklonku 13. století, kdy vysoká šlechta v severním pohraničí přišla o zisky z hospodaření na královském majetku a je nucena intenzivněji hospodařit na svých državách, dochází na honštejnském panství pánů z Dubé k zahuštění sítě vesnic. Na místě, kde dříve žil poustevník a kde soutokem dvou potoků vzniká říčka Sebnice, byla založena krátká lánová ves, kterou kolonisté nazvali Dolní Poustevna.

Vrcholný středověk 1281 - první písemný doklad o Šluknově. 1290 - Čeněk z Lipé pánem na Ojvíně. 1298 - první písemný doklad o Rumburku. 1309 - Jindřich z Lipé prvně doložen jako nepochybný pán Žitavy. 1310 - německý král Jindřich VII. stvrzuje Jindřichu z Lipé držbu Žitavska. 1318 - královna Eliška Rejčka odchází do Brna. 1319 - spor o braniborské dědictví. Král Jan Lucemburský mění s Jindřichem z Lipé Žitavsko a Krásný Buk za statky na Moravě. Vrámci smíru získává Žitavsko zástavou vévoda Jindřich z Javora. Stavba Tolštejna (Dollenstein). 1329 - umírá Jindřich z Lipé. 1333 - prvně písemně doložen Honštejn. 1337 - Tolštejn dobyt lužickými městy. 1339 - Krásný Buk dobyt Žitavskými, zánik hradu, jehož funkci pohraniční pevnosti přebírá Tolštejn. 1346 - V Horní Lužici vzniká na dálkové cestě z Porýní a Durynska přes Lipsko, Lužici, Vratislav, Krakov do Kyjeva městský svaz Šestiměstí. Tvořila jej města Budyšín (Bautzen), Kamenz (Kamjenc), Löbau (Lubij), Görlitz (Zhorjelc), Lubaň (Polsko) a Žitava. 1361 - poprvé písemně doložen Vaněk zVartenberka jako majitel Krásné Lípy. Hynek Berka z Dubé dědí Honštejnsko a Šluknovsko s Rumburkem. 1377 - Rumburk doložen jako městečko. 1398 - tolštejnské panství s Krásnou Lípou drží Václav z Vartenberka. kolem 1400 - Tolštejnské panství získává Hynek Berka Honštejnský. 1405 - 1406 - Hynek Honštejnský získává Českou Kamenici a Chřibskou. 1406 - 1409 - Hynek Honštejnský získává hrad Ostrý. 1414 - Šluknov se stává městem.

Husitské války 1419 - dělení majetku Hynka Berky, Tolštejn obdržel Jan, Hynek starší měl Ostrý s Benešovem, Beneš dostal Rathen a okolí, Hynek mladší Honštejn a Jindřich Nový Vildštejn. Oba poslední bratři si rozdělili Šluknovsko nikoli hraniční čarou, ale podle jednotlivých osad či jejich skupin. 1423- 1429 - husitská tažení do Lužice. 1428 - Česká Kamenice, Ostrý, Benešov atd. přechází na Vartenberky. 1433 - 1440 - Vartenberská domcí válka s lužickým Šestiměstím. 1443 - Berkové odstupují Honštejn a polovinu Šluknovska saským vévodům. 1444 - Albrech Berka prvně zmíněný jako majitel panství Tolštejn. 1463 - Albrecht Berka prohrává proces o dědictví po strýcích, zrazuje krále Jiřího, je odsouzen a prchá, Tolštejn dobyt královským vojskem a postoupen Janu z Vartenberka. 1469 - pokračuje válka Vartenberků s lužickými městy. 1470 - dobytí Tolštejna Šestiměstím.

Pozdní středověk - renesance 1471 - rejstřík Tolštejnsko-šluknovského panství uvádí manské statky v Krásné Lípě, na Varnsdorfu, Rumburku, Jiříkově, Lobendavě, Velkém Šenově, Šluknově, Křečanech, Mikulášovicích a také v Poustevně. 1481 - panství Tolštejn-Šluknov a Honštejn prodána Hugoltovi ze Šlejnic. 1484 - první královské důlní privilegium pro pány ze Šlejnic. 1515 - vznik cechu tkalců v Rumburku. 1528 -1565 - osvícená správa Jiřího ze Šlejnic na panství Tolštejn - Rumburk - Šluknov. 1535 - Poddanský dědický řád Jiřího ze Šlejnic. 1566 - při dělení majetku mezi syny Jiřího ze Šlejnic se Dolní Poustevna dostala do Hanšpašského dílu (Lipová), který obdržel Jan. 1569 - vznik papírny v Dolní Poustevně, nejstarší známé v okolí. 1602 - Radslav starší ze Vchynic kupuje panství Lipová, kde pak vznikne Vlčí Hora, Sněžná, Dlouhý Důl. 1607 - Radslav starší kupuje panství Rumburk. 1613 - Radslav starší kupuje panství Česká Kamenice včetně Krásné Lípy a Krásného Buku. 1618 - panství Česká Kamenice a Lipová přecházejí na Viléma Kinského.

30-letá válka 1619 - Fridrichovo anglické vojsko přináší do kraje kouření tabáku, v tomto roce je poprvé připomínána tvrz v Dolní Poustevně. Vznikla v neznámé době, nikdy netvořila samostatný statek a roku 1634 se již uvádí jen dvůr, stavebně zanikla snad až koncem 17. století. 1624 - obojí Lužice se Žitavskem zastavena Sasku. 1633 - tažení vojsk a bitky v okolí Krásné Lípy. 1634 - Vilém Kinský zavražděn s Valdštejnem v Chebu. Po konfiskaci majetku Viléma Kinského z Vchynic získal Lipovou darem od české komory hrabě Volf Mansfeld, držící od roku 1623 Šluknov. 1642 - Tolštejn dobyt a vypálen Švédy. 1648 - poslední švédské rekvizice, nastal úpadek po třicetileté válce, pokles počtu obyvatel znamenal větší tlaky na výkony sedláků. 1652 - ztížnosti sedláků k vrchnosti, které však nebyly vyslyšeny.

Protireformace 1654 - v Berní rule je uveden v Dolní Poustevně tento počet obyvatelstva: sedláci 2 osazení, 5 zbořených či vypálených, chalupníci 1 osazený, 7 zpustlých, domkaři 0, stavení nádeníků 4 osazené, 11 zpustlých. Celkem tedy 7 fungujících hospodářství proti 30 z předbělohorské doby. 1662 - po smrti Karla Adama z Mansfeldu roku 1662 zdědil Lipovou Marie Markéta, provdaná Slavatová z Chlumu a její bratr František Eusébius Trautson. Později se dědictví soustředilo v rukách Marie Markéty. 1666 - umírá Kryštof Riedel, bylinkář z Kyjova, poslední luterán v kraji. 1679 - Bohuslav Balbín vydává knihu Rozmanitosti z historie Království českého a v první knize, 22. kapitole ve výčtu papíren uvádí i Dolní Poustevnu. 1680 - selské povstání na panství Lipová. 1696 - panství Lipová přechází do držení rodu Salmů. 1713 - Dolní Poustevna patří pod faru Lobendava. 1757 - Tereziánský katastr český uvádí tento počet obyvatel: sedláci, chalupníci, domkaři - celkem 15, domy bez pozemků - 52. Ves výrazně rostla v souvislosti se změnou hospodaření šlechty, kdy byl kladen větší důraz na plátenickou výrobu a pěstování lnu před klasickým zemědělstvím. Nárůst počtu domů připadal na drobnou domkařskou zástavbu v obecní nivě potoka, které vyplňovaly celou délku katastru od staré dolní části vsi až k popružnímu dvoru na výběžku hornopoustevenského katastru. 1770 - velká neúroda v oblasti - smrt 250 000 lidí. 1779 - Josef II. navštívil Dolní Poustevnu. 1781 - zrušení nevolnictví.

Napoleonské války, počátky kapitalismu 1804 - velká průtž mračen, protržení hrází rybníků v Lobendavě, odplavení mnoha budov a smrt několika lidí. 1809 - Napoleonské války přivedly mnoho vojenských jednotek do zdejšího kraje. 1813 - generál Vandamme se 40ti tis. vojáky se opevňuje na Annaberku a rekvíruje v okolí. Toto tažení vrcholí porážkou napoleonských vojsk v Bitvě národů u Lipska. 1843 - v Palackého Popisu Čech uvedeno 110 domů a 786 obyvatel německé národnosti. Na mapě stabilního katastru zakreslena kaple sv. Michaela Archanděla. 1850 - vznik okresu Lipová, počátek výroby umělých květin v Dolní Poustevně. V této době dochází k největšímu rozmachu Šluknovska, které je zváno německy Böhmische Niederland, což odpovídá českému názvu Česká Dolní země (podobně jako Dolní Lužice). Oblast je nejprůmyslovější částí českých zemí. Je zde nejvyšší počet obyvatelstva, které se neživí zemědělstvím v počtu na 100 obyvatel. Dochází k intenzivnímu pěstování lnu a rozvoji tkalcovství. Na jednu chalupu s tkalcovským stavem připadá deset chalup, kde se předl len na kolovrátcích, převažuje domácí výroba, kdy např. na 40 dělníků v továrnách připadá 200 - 400 domácích. Hospodářství oblasti je napojeno na západní Evropu po ose Liberec, Žitava, Varnsdorf, Rumburk, Drážďany, Magdeburk, Belgie, Anglie, Hamburk. Zvyšuje se počet obyvatelstva. V neúrodném kraji šlechta umožňuje výstavbu nových stavení na zemědělské půdě, vznikají největší vesnice v Rakousku-Uhersku (Varnsdorf, Mikulášovice). Je umožněn volný pohyb obyvatelstva, každý desátý muž putuje jako obchodník ebo námezdní dělník. 1854 - započata stavba novogotického kostela v Dolní Poustevně, který nahradil starší kapli níže v údolí. 1855 - vysvěcení kostela sv. Michaela Archanděla. 1866 - průchody vojsk při Prusko-rakouské válce. 1868 - zřízení poštovního úřadu, vznik politického okresu Šluknov. 1881 - postavena nová škola, vyučování probíhá v německém jazyce.

Idustrializace, 1. světová válka, vznik ČSR 1900 - prudký rozvoj výroby umělých květin. 1904 - postavena železnice Mikulášovice dolní nádraží - Dolní Poustevna - Sebnitz. 1906 - vyhořela proslulá papírna. 1910 - vybudován vodovod a kanalizace. 1914 - 1. světová válka, z Dolní Poustevny odvedeno 400 mužů. 1918 - císař Karel I. povýšil ves Dolní Poustevnu na město. 1921 - město Dolní Poustevna - 297 domů, 3066 obyvatel (313 Čechů, 2561 Němců). 1923 - postavena nová česká škola, město má vlastní elektrárnu, je zde továrna hliníkového zboží, továrna na anilinové barvy, knihtiskárna, 4 továrny na umělé květiny, 4 továrny na květinářský drát, továrna na umělé plodiny, kovové zboží, knoflíky, hračky, 36 závodů výroby a exportu umělých květin, 3 tkalcovny stuh, továrna stuhového zboží, krycí lepenky, porcelánu, sauna, záložna a spořitelna. 1930 - Dolní Poustevna má 344 domů, 3162 obyvatel, má vlastní plynové veřejné osvětlení napojené na městský plyn ze Sebnitz. Dolní Poustevnou projíždí rychlík Praha - Rumburk - Drážďany. Ranní poštovní vlak s nakládáním pošty přijíždí z Poustevny do Rumburka o 10 minut dříve než dnešní spoj. Na nádraží v Poustevně je denně roztopeno 12 lokomotiv, česká menšina je zde silnější než v Rumburku odkud sem dojíždějí děti do měšťanské školy. 1938 - mobilizace, vstup německých vojsk do města, v Dolní Poustevně je německý tábor.

Historie ještě živá 1945 - Dolní Poustevna - vysídlení německých obyvatel (asi 1800), počátek hluboké stagnace spojené s úbytkem obyvatel a demolicí řady domů. 1947 - počet obyvatel pouhých 1357. 1948 - vznik n.p. Centroflor - výroba umělých květin. 1949 - vznik okresu Rumburk. 1950 - počet obyvatel se snižuje na 1242. 1954 - vybudováno nové hřiště. 1960 - okres Děčín. 1966 - nová mateřská škola, vybudování výletiště Čtverec. 1968 - u Lobendavy vstup vojsk Varšavské smlouvy. 1972 - nová samoobsluha. 1982 - nová sportovní hala u hasičské zbrojnice. 1989 - konec vlády komunistické strany. 1990 - Lobendava a Severní se odloučily od Dolní Poustevny, Centroflor se odloučil od Jablonecké bižuterie a rozčlenil se na 3 samostatní závody. 1991 - počet obyvatel 1333, počet domů 268 - jde o středisko osídlení místního významu. Průmysl textilní, konfekční (umělé květiny), obvodní zdravotnické středisko, sociální ústav, střední odborné učiliště, domov mládeže. Obnoven hraniční přechod s Německem, zatím pouze pěší. 1993 - benzinová čerpací stanice. 1994 - hraniční přechod i pro osobní auta. 1995 - u hraničního přechodu postavena nová tržnice. 1998 - vrácení statutu města Dolní Poustevně (od 1. června), oslavy 80. výročí povýšení Dolní Poustevny na město.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Dolní Poustevna (obec) Děčín



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)