První písemná zpráva o obci pochází z roku 1267.Historie je spjata s historií místního kostela, který byl kostelem farním a náležel k děkanátu Hradeckému. Patronát nad kostelem i obcí měli páni z Miletínka, z nichž nejznámější byl Diviš Bořek přiklánějící se v dobách husitských tu na jednu, tu na druhou stranu.Po jeho smrti 1437 obec zdědili jeho synové. Vlastníků se vystřídalo mnoho. Mikuláš Šepe...
Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se v současné době rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná...
Jižním směrem od Kutné Hory ve vzdálenosti 14,5 km je rozloženo městečko Červené Janovice, do 18.století zvané Janovičky. Městečkem prochází státní silnice z Čáslavi do Zruče nad Sázavou, která byla otevřena v roce 1829 a další z Kutné Hory do Ledče nad Sázavou, jež byla postavena v roce 1887 stavitelem Vepřkem z Malešova. Kutná Hora a Červené Janovice mají v historii mnoho společného. Například s...
První zmínky o Poříčí v historických pramenech se objevují na počátku 14. století, kdy v listinách vystupují Jaroslav z Poříčí a jeho bratr Drslav. Majitelé poplužního dvora poříčského a vsi v období vrcholného středověku nejsou příliš známí. Vystupuje zde Radislav z Kocova, který ves vlastnil kolem roku 1411. Po něm se pak objevuje pan Jan z Rýzmberka a Rábí v roce 1473. V tu dobu se Poříčí připo...
Obec je starobylou slovanskou osadou. V listině z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu, král Váslav II. potvrzuje rychtářské právo v Litovli i se vším příslušenstvím rychtáři Heinrichovi. Mezi příslušenstvím se uvádšjí i dva lány ve Schwarcpachu (německý název vsi, odvozený od jména potoka). Totéž je uvedeno i v listině krále Přemysla Otakara II., kterou obdržel první litovelský rycht...
Červený Důl (do roku 1924 Červený Grunt, něm. Rothengrund) je malá vesnice (osada), která je částí obce Uhelná. Leží v Rychlebských horách, 6 km jihozápadně od Uhelné na horním toku Červeného potoka.
Osada náležela od počátku obecního zřízení roku 1850 vždy k Novým Vilémovicím, s nimiž byla roku 1949 připojena k Uhelné. Po odsunu původních obyvatel v letech 1945-1946 byla nejprve částečně dosídle...
Nejstarší zmínka o Červeném Hrádku pochází z roku 1211. V této době vlastnil Hrádek šlechtický rod Markvarta z Hrádku, někdy nazývaného z Říše, Starče a Holoubku (odtud ve znaku obce holubí křídla). Markvart z Hrádku se svou manželkou Vojslavou založil v nedalek&ea...
Červený Potok (něm. Rothfloss) se rozkládá asi 3 km severovýchodně od Králík v údolí potoka, který dal obci jméno. Vesnicí prochází páteřní silniční komunikace č. II/312 Králíky - Hanušovice, z níž v centru odbočuje silnice č. III/31227 do Dolní Moravy.Katastrem obce je vedena také železniční trať č. 021 Hanušovice - Týniště nad Orlicí. Červený Potok má svou vlastní železniční stanici, dvě autob...
Červený Újezd leží v nadmořské výšce 593 m na dlouhém horském hřbetu uzavírajícím na východě sedleckou kotlinu. Celá obec má rozlohu 1259 ha a dle statistiky Ministerstva vnitra ČR zde k 1. 1. 2014 trvale žilo 313 obyvatel. Správní úz...
Obec se nachází mimo dosah turistického značení a tak je sem nejsnadnější přístup po silnici z Unhoště, nebo od Jenče. Historie obce pro nás začíná datem 1318 ze kterého je také první zmínka o Újezdci a kdy také ves drží jakýsi Dluhovoj užívající zdejšího predikátu. Již roku 1432 je prvně uváděn Újezdec jako Červený. Doklad o tom pochází z užívaného predikátu zemana Pavlíka. Další majitelé, byť už...
První lidské osídlení v blízkosti obce pochází z doby pravěku. Nalezlo se zde sídliště zemědělského lidu tzv. "moravské malované kultury" z doby 3500 - 1800 př. Kr.V místech dnešní dálnice vedla od pradávna obchodní cesta z Brna do Slezska, na které stávala ...
Česká Bříza leží asi 12 km severně od města Plzně. Poprvé je zmiňována r.1401, kdy patřila k probožství rokycanskému. Po r.1623 byla postoupena plaskému klášteru. Málokdo ví, že se naše vesnice kdysi jmenovala Německá Bříza. Dne 22. 5. 1945 obec požádala o změnu názvu na Českou Břízu.
Když pojedete z Plzně směrem do Zruče, hned na začátku vesničky po pravé straně uvidíte místní kulturní dům, h...
V roce 2003 jsme si připomněli 555.výročí od první písemné zmínky z roku 1448. V roce 1449 jsou však jako držitelé České Čermné doloženi Tamchynové z Doubravic, kteří užívali erb polovici jelena a po dobu 50 let se obec nazývala Tamchynova Čermná. Tamchynové v polovině 16.století odešli do Náchoda a roku 1581 se připomínají naposledy.
Česká Čermná patřila k náchodskému panství až do roku 1848. Po...
Česká Kubice je obec, která se rozkládá na jižním úpatí Českého lesa, 11 km od Domažlic směrem na hraniční přechod Folmava. Skládá se ze tří částí - Česká Kubice, Folmava, Spálenec. Tyto tři obce byly sloučeny pod jeden samosprávní celek v roce 1960 a obecní úřad zůstal v největší z nich - České Kubici. Od roku 1861 Českou Kubicí vede železniční trať Furth im Wald - Domažlice - Plzeň a dnes ješt...
Obec Česká Metuje leží asi 5 kilometrů severozápadně od Police nad Metují, v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, v Hradeckém kraji, v nadmořské výšce cca 450 - 550 metrů nad mořem.
Dominantou v okolí je stolová hora Ostaš. Páteří území je řeka Metuje, která v hl...
První písemná zmínka o obci České Rybné je z roku 1492. Jméno České se ji dostalo dle českého robotního práva (německé volnější) německé Rybne, "Rybné" je uváděno od většího počtu rybníčků u statků, je možné, že jméno Rybné obec získala dle potoku, který jí protéká a který se jmenuje "Rybné". Ve znaku obce jsou dvě ryby. Obyvatelstvo zde bylo vždy ryze české.
Osídlení prostoru okolo obce Česká Ry...
Obec leží v severním podhůří pohoří Hrubý Jeseník (nejvyšší hora Praděd – 1492 m n. m.), v údolí řeky Bělé, v nadmořské výšce kolem 400 m. Jižní část obce přímo navazuje na okresní město Jeseník, severně je vzdálena od státní hrani...
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1841. České Chalupy jsou malá vesnice, součást obce Nová Ves v okrese Český Krumlov. Leží v údolí Chmelenského potoka přibližně 17 km ssz. od Českého Krumlova, 18 km západně od Českých Budějovic a 18 km vjv. od Prachatic.
...
Obec České Heřmanice se nachází ve Východních Čechách a to v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí. V současnosti mají České Heřmanice 530 obyvatel, rozkládají se na výměře 997 ha v katastrálním území České Heřmanice a katastrálním ú...
Obec je umístěná v malebné přírodě uvnitř CHKO Železných hor, nad vodní nádrží Křižanovice na řece Chrudimce, v nadmořské výšce 480 až 530 m. Obec tvoří tři sousedící osady: České Lhotice, Hradiště a Vedralka se zastupitelskými orgány v Českých Lhoticích.
H...
České Libchavy byly sídlem nižší šlechty, jejíž příslušníci zde založili i tvrz. Jako první majitel vsi je doložen Petr Hrb ze Žamberka v letech 1360 - 1371, na přelomu 14. a 15. století se připomíná Jindřich z Českých Libchav, v letech 1440 - 1447 Mikeš z Českých Libchav. Později se České Libchavy blíže neznámým způsobem staly příslušenstvím panství Žampach, na kterém se připomínají poprvé v roce...
České Meziříčí se nachází na úpatí Orlických hor, mezi řekami Labem, Metují a Orlicí. Odtud název. Sama obec leží na Zlatém potoku, který dále přechází v řeku Dědinu. České Meziříčí je největší obcí v okrese. Osídlení prostoru obce a jeho okolí sahá hluboko do minulosti až přes 300 tis. let. Ke skutečnému založení současné obce došlo patrně koncem 13. století saskými kolonisty u brodu obchodní z...
České Petrovice je horská obec ve spodní části Orlických hor, která patřila panství Kyšperskému. Část obce je po obou stranách potoka Orlička, který se u Pastvin vlévá do Divoké Orlice. Nadmořská výška je mezi 600 - 650 m. n. m., kostel je 632 m.n.m., nejníže polož...
Český Jiřetín byl založen roku 1592 jako dřevorubecká osada. Jeho prvním majitelem byl Jiří z Lobkovic - od něj byl pravděpodobně odvozen také původní název obce. O dalším vývoji osady máme bohužel pouze velice málo zpráv, jisté však je, že vývoj obce, stejně jako život jejích obyvatel (původně téměř výhradně dřevorubců) byl vždy úzce spjat s potokem a vodou vůbec. Dosti podstatným zdrojem obživy ...
Obec Český Rudolec leží v malebné lesnaté krajině na rozhraní Čech a Moravy, ve východní části přírodního parku Česká Kanada, v nadmořské výšce 510 m n/m. Součástí obce jsou části Markvarec, Matějovec, Nová Ves, Stoječín, Radíkov, Horní Radíkov...
Od roku 1850 byly Češnovice součástí obce Čejkovice, poté se roku 1868 osamostatnily. V roce 1960 byly připojeny k Pištínu a spolu s ním v roce 1976 ke Zlivi. Od roku 1990 jsou opět součástí samostatného Pištína.
...
Na obou katastrálních územích, z nichž se skládá obec, jsou dnes známy četné stopy antropogenní aktivity, sahající minimálně do mladší doby kamenné. Těžiště rozvoje území lze spatřovat v období raného středověku, kdy na jižní hranici češovsk&ea...
Uvádí se, že Čestín byl založen ve 12 století, avšak nejstarší doložené záznamy jsou až z roku 1352, kde je uveden jako farní tvrz.
Tvrz vznikla současně s kostelem, který nechala údajně vystavět paní Česta z nedalekých Petrovic, proto název Čestin Kostel. V roce 1519 udělil císař Rudolf II Čestínu statut města a právo jednoho týdenního a tří výročních trhů. Město také obdrželo znak stříbrné lili...
V osadě ležící dnes v těsném sousedství Prahy měly v první polovině třináctého století majetky benediktinky z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V následujícím století se mezi držiteli zboží v Čestlicích objevují šlechtici, měšťané i církevní hodnostáři. Již v předhusitském období byla ves sídlem farnosti. V roce 1457 je poprvé doložena čestlická tvrz, avšak v roce 1508 se hovoří pouze o poplužn...
Číbuz - jméno je odvozeno od jejího zakladatele Čibuda a znamená Čibudova ves. Od roku 1923 je úředně známa jako Číbuz (pod tímto jménem je též uvedena v katastru), dříve se jméno užívalo krátce - Čibuz.
Číbuz náležela ke skalickému újezdu. Původně zde byl snad jen kostel a pár stavení. Společně se Skalicí zřejmě tvořila jednu obec, o čemž svědčí i to, že kostel v Číbuzi byl zván kostelem ve Skal...
V kronice obce Číčenice se uvádí: „Prostřed návsti při zabořské silnici proti statku čp. 21 stávala skrovná kaplička. Uvnitř socha sv. Jana Nepomuckého, nahoře věžička se zvonkem, jímž třikrát denně obecním slouhou vyzváněno, před kapličkou několik cihlových schodů. Na těch schodech sedával za...
Číčov je vesnice, část města Spálené Poříčí, která se od něj nachází asi 6 km na východ.
V roce 2009 zde bylo evidováno 97 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 182 obyvatel.
...
Archeologické nálezy prokázaly osídlení již ve 3. století př.n.l., kdy zde dlouhodobě sídlili keltské kmeny a také přítomnost Slovanů, kteří katastr Číčovic osídlili již v 6. století. V 15. století patřila ves k panství okořskému. Na počátku 16. století se v&scaron...
Čihák tato osada vznikla listinou vydanou Františkem Adamem z Bubna z 22. dubna 1679 proto, že zde byl objeven pískovcový kámen a pro jeho dobývání bylo potřeba získat pracovní síly. Žili zde převážně kameníci se svými rodinami. Byli osvobozeni od robot a daní a svou prací v lomech zajišťovali kámen pro stavbu panských usedlostí. Název Čihák je odvozen od slova číhati na kupce, kteří v těchto mí...