Česká Rybná (obec) [3399]

První písemná zmínka o obci České Rybné je z roku 1492. Jméno České se ji dostalo dle českého robotního práva (německé volnější) německé Rybne, "Rybné" je uváděno od většího počtu rybníčků u statků, je možné, že jméno Rybné obec získala dle potoku, který jí protéká a který se jmenuje "Rybné". Ve znaku obce jsou dvě ryby. Obyvatelstvo zde bylo vždy ryze české.

Osídlení prostoru okolo obce Česká Rybná bylo, dle úsudku dr. Bedřicha Svobody ze Zemského muzea v Praze, který byl přítomen u průkopu pahorku v lese u čísla popisného 39, asi již v době keltské, v době kolem narození Krista. Samotný počátek osídlení se dá předpokládat ve 12. až 13. století.

Drobné rybníčky na malých potůčcích byly určeny k zadržení vody v suchých obdobích a využívány k chovu ryb, které dali obci znak.

Rybníčky a potok Rybná daly obci jméno. Přívlastek „Česká“ je odvozen ze starého méně svobodného práva českého, kterým byli obyvatelé vázáni vůči vrchnosti v 11. a 12. století. Ve 13. století patřila obec Česká Rybná jako podhradí k hradu Litice nad Orlicí. Obyvatelstvo bylo nuceno robotovat, včetně práce na stavbě hradu kam obyvatelé z České Rybné dováželi hlavně stavební materiál, nejvíce vápno, které se těžilo a pálilo v prostoru moštárny na Herzánu.

V roce 1492 jsou v soupisu majetku Viléma z Potštejna vypsány obce a města, mezi nimiž je i Česká Rybná. Je to první písemný doklad o naší obci. V otázce křesťanství šla Česká Rybná vždy se Sopotnicí, pod jejíž farnost spadala. V Sopotnici se také do roku 1946 pochovávalo.

V roce 1654 bylo v obci Česká Rybná 22 obydlí. Z toho 16 gruntů, 3 lánice, 3 chalupy, dále pak obecní pozemky tzv. „Draha“. Správu obce zajišťoval rychtář a dva konšelé, které určovala vrchnost. Zodpovídali za pořádek v obci a plnění robotních povinností. Občané obhospodařovali asi 10-12 procent pozemků, zřejmě proto, že pro robotní povinnosti neměli čas pracovat na svém.

V roce 1784 za panování císaře Josefa II. bylo v obci provedeno číslování domů. V obci bylo 71 čísel popisných, z nichž bylo 20 statků. Povinností statkářů bylo robotovat 150 dní a poskytnout pár koní. Chalupáři měli pak 13 dnů pěší roboty v roce. Obec měla vždy veskrze české obyvatelstvo, není známa přítomnost jiných národností.

V první světové válce bylo z naší obce do bojů povoláno 250 mužů ve věku od 17 do 55 let. 43 jich účast ve válce zaplatilo životem a 12 zůstalo nezvěstných. Pozoruhodné je, že z naší obce 32 mužů vstoupilo do legií a bojovalo za svobodu českého národa. Tento počet legionářů je nebývale vysoký oproti ostatním sousedním obcím.

Italský legionář Josef Zeman, rodák z č. p. 137, byl zajat rakouskou armádou a dne 18. 6. 1918 popraven. Po válce byly jeho ostatky převezeny na Olšany a pietně uloženy. Byl vyznamenán in memoriam Československým válečným křížem, Revoluční medailí a Italskou medailí.

Vytvoření Československé republiky přivítali občané s nadšením a s velkou nadějí na zlepšení životních podmínek. Prvním starostou ve svobodné obci byl zvolen Josef Krčmář, pozdější autor obecní kroniky.

II. světová válka – z naší obce odešli dva občané, důstojníci, do zahraničí, aby bojovali za naší svobodou. Byli to letec Bohuslav Tobiška a ženista Josef Krčmář. Oba přežili útrapy války. Bohuslav Tobiška v hodnosti majora letectví, Josef Krčmář v hodnosti kapitána ženijního vojska. V roce 1989 byli oba prezidentem Václavem Havlem povýšeni do hodnosti generálů.

V roce 1893 vzniklo v České Rybné ochotnické divadlo. Jeho hlavním organizátorem byl řídící učitel Antonín Hynek. Pod jeho vedením byla dne 16.4.1893 v hostinci Antonína Krčmáře sehrána divadelní hra „Otče náš". Tento divadelní spolek později převzal jméno „Mošna" (dle herce ND) a úspěšně působil až do roku 1968, kdy byla sehrána poslední hra „Hrníček štěstí". Po celou dobu působení byl spolek velice aktivní, kdy za rok sehrál 5 – 6 divadelních her za rok.

Zřejmě v roce 1893 nebo 1894 byla v obci založena obecní knihovna. Hlavním iniciátorem zřízení knihovny byl opět řídící učitel Antonín Hájek.

V roce 1904 byl usnesením obecního zastupitelstva zřízen Spořitelní a záložní spolek Kampelička. Prvním starostou byl zvolen Josef Malý z č. p. 60 a pokladníkem řídící učitel Mervard.

Další divadelní spolek působil v obci od roku 1923 pod hlavičkou Sokola. Dle záznamů sehrál tento spolek za dobu jeho existence (1923 – 1933) 18 divadelních her, mimo různé programové večery. Činnost tohoto spolku ukončila okupace republiky a zákaz činnosti Sokola.

V roce 1923 byla založena Dělnická tělocvičná jednota (DTJ). Její činnost postupně ochabovala, až zanikla úplně.

Sbor dobrovolných hasičů vznikl v obci usnesením obecního zastupitelstva dne 14. 05. 1894. |Na vybavení dostal od státu podporu ve výši 120 zlatých.

Z obecní kroniky vypsal: Josef Krčmář - kronikář obce

Poloha

přidat fotografie