České Petrovice (obec) [963]

České Petrovice je horská obec ve spodní části Orlických hor, která patřila panství Kyšperskému. Část obce je po obou stranách potoka Orlička, který se u Pastvin vlévá do Divoké Orlice. Nadmořská výška je mezi 600 - 650 m. n. m., kostel je 632 m.n.m., nejníže položený dům 590 m.n.m.. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 3,9°C. Plošná výměra obce je 626 ha, z toho připadá do vlastnictví obce 8 ha (z největší části louky). Obec hraničí severovýchodně s panstvím Kladským, východně s Německými Petrovicemi (nyní Petrovičky), jihovýchodně s městysem Mladkov, jižně s Vlčkovicemi, západně s obcí Klášterec a na severu s přifařenou obcí Čihák, patřící k panství Žamberk.

Vrchy v Českých Petrovicích mají tyto názvy: na východ je Bernardův vrch, směrem na jih Adam (762m), směrem na západ Jedlina (672 m), směrem na sever Kirchburg neboli Čihácký vrch. Na Adamu se nachází rula, od Jedliny směrem k Vlčkovicím břidlice. Naproti Čiháku je ložisko pískovce, dnes již méně významné. Složení vrchů kolem Petrovic je stejné jako u většiny Orlických hor - slída, rula.

Co se týče pěstebních podmínek jsou České Petrovice vlivem drsnějšího podnebí bezvýznamné. Ornice je mělká, převážně písčitá a pěstuje se na ní ponejvíc žito a oves. V příznivých letech se urodil dobře len. Jednu z hlavních plodin představují také brambory, kvalitou srovnatelné s jinými oblastmi. Bezvýznamné je i ovocnářství vlivem chladného počasí. Pěstují se jabloně, třešně a hrušně.

Tak jako není vše známo o vzniku mnoha měst a vesnic v 16. století, tak neznáme ani přesný vznik Českých Petrovic. Jsme odkázáni jen na ústní podání a domněnky. Dle sdělení p. Skaly kupce a kronikáře Kyšperka se objevuje v souvislosti s údaji o hranicích panství Kyšperka z r. 1568 název obce České Petrovice. Další zmínka o vesnici je z 19. 3. 1601, kdy Adam z Waldsteina prodal Kyšperské panství Georgu Stutenbergovi.

O vzniku jména obce jsou známy dvě pověsti. První uvádí, že mezi prvními osídlenci byl Čech jménem Peter, podle něhož byla obec pojmenována. Druhá pověst je podložena výpovědí p. Augusta Schmocka 70 let starého z čp. 118, člena dějepisné rady. Jmenovaný uvádí, podle vyprávění svého otce, že Peter byl jediným člověkem, který jako jediný v naší obci přežil nejmenovanou nakažlivou chorobu. Tím vzniklo jméno obce České Petrovice.

Prvními usídlenci byli dřevaři, kteří si stavěli chalupy v údolí hospodářství čp. 149. Pro nedostatek pitné vody byly chalupy stavěny podél potoka. Mezi první selské usedlosti patřilo čp. 33 - panský hostinec. Ze starých náhodně nalezených kupních smluv hospodářských usedlostí čp. 102 z r. 1660 a usedlosti čp. 112 z r. 1668, kde majitelé jsou uvedeni jako první, lze usuzovat, že osídlení horního konce probíhalo později. Při polních pracích se ještě nacházejí zbytky dřívějšího zalesnění, což svědčí o tom, že tato část byla zúrodňována později.

Z důvodu hledání svého štěstí opustili někteří obyvatelé půdu a domov a odstěhovali se do Ameriky, Německa a do oblasti zvané Banat (oblast na rozhraní Maďarska, Rumunska a Jugoslávie). Před několika lety se písemně ozval biskup z Temešváru, jehož prarodiče se před mnoha lety do oblasti Banat přistěhovali z Českých Petrovic.

Některé části vesnice měly jména, která jsou známá dodnes. Kolem sochy sv. Marie u chalup čp. 43-47 se říkalo "Na obci", nejnižší části vsi se říkalo "Liščí doupě", louce u stavení čp. 119 se říkalo "Školní louka", protože ji používali učitelé. Své názvy měly i jiné louky, například u hospodářství čp. 33 "Hrozinkova louka", další louka "U pramene s bublavou vodou".

Na rozhraní mezi panstvím Kyšperk a Žamberk stojí pamětní kámen, kde přišel o život pádem pod kola naloženého vozu předchůdce hospodáře Páchy z čp. 133. Pamětní kámen je ještě dnes z jedné strany čitelný.

Na cestě ke kapličce na Adamu stojí křížek na místě, kde přišel o život kočí, kterého jeho kůň za sebou uvláčel. Na polní cestě hospodářství čp. 102 je křížek, kde byl usmrcen člověk bleskem.

Poloha

přidat fotografie