První písemná zmínka o obci Bernartice nad Odrou pochází z roku 1374. Jedná se o typ obce s lánovou zástavbou a zemědělskými usedlostmi. Většina plochy je pokryta poli, v nivě Odry i loukami. Lesy se nacházejí v severní, severozápadní, východní a jižní části katastru při jeho okrajích. V obci je plynofikace, ČOV a oddílní kanalizace. Dále v obci najdete historickou vodárnu z roku 1892, významnou ...
V Besedicích, do Besedic. Původ jména z čes.beseda, rozprava, hovor. Ze staročeštiny besediče, což je zdrobnělina beseda. První zmínka o obci v r. 1538. Místní jména v Čechách uvádí i r. 1454. Do r. 1848 rychta, po r. 1850 osada obce Loučky. V r. 1922 osamostatněna s&nbs...
Katastr obce Bezdědovice a připojených osad Dobšic a Paštik byl poprvé trvale osídlen ve starší době železné, v tzv. pozdně halštatském období (6. stol. před naším letopočtem). Kde lidé halštatské kultury bydleli sice zatím nevíme, ale naproti tomu dobře známe jeji...
Obec slovanského původu, později organizována podle německého práva, s dědičnou rychtou. Poprvé zmíněna jako Mitterdorf roku 1258, kdy se stahuje pod soudní pravomoc města Jevíčka. Později tvoří s Unerázkou samostatný statek, který roku 1408 markrabě Jošt daroval Janu Vojnovi z Litavy. Roku 1446 prodala statek Anna z Budkovic Mikuláši z Krakovce. Od roku 1547 až do roku 1850 tvořilo Bezděčí součás...
Obec Bezděkov leží v předhůří Šumavy, cca. 5km jihozápadně od města Klatovy v malebné krajině údolí řeky Úhlavy na dohled od majestátných šumavských hor. Obcí prochází železniční trať Plzeň - Železná Ruda.
První zmínka o Bezděkovu je již ve 13. stol. z...
První písemná zmínka o obci Bezděkov je z roku 1234. Obec leží 12 km severně od Rokycan a 4 km jižně od Radnic. V současné době žije v obci 120 obyvatel v 55 číslech popisných, z toho 11 čísel popisných je využíváno pro rekreační účely. Zásobování a pracovní příležitosti poskytují obce Břasy, Radnice a Rokycany. Obec má dobré autobusové i vlakové spojení. Základní škola pro děti je ve Stupně.Mateř...
První písemná zmínka o obci se objevuje v roce 1544. Název obce s největší pravděpodobností vznikl z osobního jména Bezděka příponou - ova znamenalo původně Bezděkův dvůr. Přestože historické prameny uvádějí, že v obci bývala od starodávna tvrz, první zmínky o obci se objevují až v 16. století. Původní vladycké sídlo bylo nejprve příslušenstvím blízké Předboře. V roce 1623 se stal novým majitelem ...
První písemná zpráva pochází z roku 1441. Obec se nachází v nadmořské výšce 237 metrů. Na území žije 266 obyvatel.
Vlajka: list tvoří tři vodorovné pruhy, bílý, modrý a červený, v poměru 1:6:1. V modrém pruhu žlutý zvon se závěsem mezi dvěma p...
V současnosti patří pod obec Bouzov. Bezděkov je malá vesnice v kopci na levém břehu Třebůvky. Obec se poprvé připomíná v historických pramenech z roku 1382. Až do roku 1848 patřila k panství žadlovickému. Poté byla začleněna do okresu Zábřeh, a teprve v roce 1960 došlo k jejímu připojení k Bouzovu....
Bezděkov je místní část města Velké Bíteše.
Poloha: Vesnice leží 4 km směrem západním od Velké Bíteše, v rovinatém, mírně zvlněném a na severozápadě vyvýšeném terénu, asi 300 m na sever od dálnice D1, těsně u bývalé ří...
Bezděkov nad Metují je malá obec s přibližně 500 obyvateli ležící na východě Čech, v oblasti Broumovské vrchoviny rozprostírající se mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Z obce se naskytají nádherné výhledy do okolní krajiny s dominantami Krkonoš, Orlických hor, Broumovských stěn a polských Stolových hor.
V obci se nachází i řada zajímavých historických památek. Dominantou obce je barokní kostel ...
Obec leží 4 km jižně od Rožmitálu pod Třemšínem na sv. svahu hraničního hřebenu 540 m n. m. při silnici ke Vševilům. Jméno získala od zakladatele Bezděky a vždy byla součástí rožmitálského panství.První písemné záznamy o obc...
Ves ležící 5 km jihovýchodně od Nepomuka má průkazné záznamy z roku 1551, je však bezpochyby starší. Dějinami je spjata se Zelenohorským panstvím a statky někdejšího kláštera cisterciáků. V polovině 17. století zde je registrováno 8 ...
Krátce po roce 1185 postavil knížecí villicus na místě dnešní obce dvorec, z něhož se dosud zachoval kostelík později barokně přestavěný, ale dosud s původní románskou apsidou. Dvorce dále připomínají fragmenty základového zdiva čtvercové stavby, které se nacházejí asi 50 m severovýchodně od kostela.
V roce 1264 se zde královský villicus poprvé připomíná písemně, ale jeho funkce se již chýlila ke...
Pùvodnì zvané Božejovice. První písemná zpráva pochází z roku 1395, kdy je drží Jakoubek z Božejovic. V roce 1398 se připomíná Ondřej řečený Šafrán z Bezejovic. V roce 1413 je však již vlastní Jan z Braštic. V roce 1434 kupují bezejovické zboží Markvart z Vojkova, Mikuláš s Plasné a Václav z Miletína. Pùvodní šlechtický rod pøesidluje do Popovic. V roce 1448 jsou připomínáni b...
Bezkov je starobylá obec. První písemná zmínka je z roku 1252. Nachází se na Jižní Moravě cca 10 km po silnici severozápadním směren od Znojma . Rozkládá se jednak v údolí kolem Gránického potoka a na kopci zvaném Háty. V současnosti má asi 210 obyvatel. Z památek lze jmenovat kapli z roku 1855 zasvěcenou neposkvrněnému početí Panny Marie a poklonu na rozcestí do Mašovic z roku 1799. Ze spolků v o...
Obec Bezměrov leží 7 km severozápadně od okresního města Kroměříž na pravém břehu řeky Hané v nadmořské výšce 194 m. Bezměrov můžeme počítat mezi nejstarší slovanské osady. Pokud chceme vystopovat založení Bezměrova, musíme se přenést do doby, ve které se Slované usazovali na Moravě. Poloha k jejímu založení byla příznivá, vedla zde nedaleko stará obchodní cesta z jižních do severních zemí. Naši p...
První písemná zpráva pochází z roku 1088. Městys se nachází v nadmořské výšce 288 metrů. Na území žije 915 obyvatel.
Vlajka: List tvoří pět vodorovných pruhů, bílý, modrý, žlutý, modrý a červený v poměru 4:1:2:1:4. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Znak: V červeném štítě stříbrná hradba s prolomenou branou, za ní dvě věže s cimbuřím a jedním černým oknem. Mezi věžemi vyrůstající stříbrný lev se ...
Od úpatí sv. Hostýna a Kelčského Javorníku se rozkládá na sever až k řece Bečvě pahorkatina, které se říká Záhoří. Téměř uprostřed tohoto kraje leží typická záhorská ves Bezuchov, jediná tohoto jména v ČR. O její starobylosti svědčí už sama okrouhl&aa...
Poprvé se jméno obce vyskytuje v konfirmační listině obce Kladruby z roku 1239 a to pod názvem "Besmirov". Jiný pramen uvádí název "Bezverovo". Další písemná zmínka o existenci osady, ležící 12 km západně od Manětína, pochází z roku 1379. Podle pověsti, navazující na německé jméno vesnice (Bärenklau - medvědí pazour nebo tlapa), zachránil jistý rytíř ze spárů medvěda malého chlapce. Ten pak sídlil...
Obec Beřovice a její část Bakov leží severně od Slaného v údolí Bakovského potoka, v nadmořské výšce 222 m. Beřovice pravděpodobné vznikly ve 14. století, nejsou však dochovány žádné zmínky. Bakov se připomíná již v roce 1267 jako tvrz. V době vlády Rudolfa II. byla na sýpce vytvořena krásná renesanční sgrafita, ještě dnes patrná, ale špatné udržovaná. Sýpka je v soukromých rukou. V Beřovicích st...
Nejstarší zmínka o vsi pochází ze zlomku nejstaršího urbáře pražského biskupství, který se dochoval na přídeští dnes neznámého rukopisu knihovny Národního muzea. Když ho v r. 1881 vydal Josef Emler, určil dobu jeho vzniku rokem 1290 a pod tímto datem je v literatuř...
Ves Běhařov je v pramenech poprvé doložena v roce 1352, kdy tu již stála tvrz vladyků z Běhařova. Ves byla v té době rozdělena na tři zemanské statky, které roku 1379 drželi Bušek, Lvík a Sezema. Jejich potomci vlastnili statek až do počátku 16. století. V 80. letech 14. století se v pramenech uvádí Jindřich z Běhařova, který v roce 1382 získal od krále Václava IV. Jako odúmrť také jeden ze dvou s...
Obec leží 3 km jižně od Malont. Vznik obce je datován před rok 1358. Pod názvem Byela ji založili páni z rodu Michalovců z Velešína. Již před rokem 1412 byla v držení pánů z Rožmberka. Petr Vok prodal v roce 1492 panský dvůr v Bělé Šavlovi z Tiché za 60 kop grošů. Konečným vlastníkem se stal ...
Obec Bílá je administrativně členěna do 5ti katastrálních území (Bílá, Vlčetín, Petrašovice, Chvalčovice a Hradčany) a řady částí obce (sídel a osad, celkem 14). Jsou to: Bílá se samotou Písky, Domaslavice, Vlčetín se samotou Luhov, Bohdánkov, Petrašovice, Kohoutovice, Kocourov, Vesec, Dehtáry, Chvalčovice, Klamorna, Trávníček, Hradčany a Letařovice. Území obce sousedí na severu s obcemi Šimonovi...
Obec Bílá leží v údolí říčky Bílé. V rekreační oblasti Beskydy, jihovýchodně od města Frýdek-Místek. Základ obce tvoří 8 částí, tři z nich patřily k obci Ostravice. Osady jsou Baraní, Bílá, Mezivodí, Konečná, Vjadačka, Hlavatá, Třeštík, Bumbálka. Obec je typická velmi rozptýlenou zástavbou. Má charakter horské obce. Jihovýchodně od obce, pod vrchem Zbojnická, se údajně setkali vůdci zbojnických dr...
Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená před rokem 1316. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bě...
Archeologové v katastru obce Bělé objevili paleolitickou stanici a potvrdili tak, že byla osídlena již před více než 10 000 lety př.n.l. Prosperující obcí však byla Bělá až v roce 1349, kdy město Opava zapsalo do městské knihy její povinnost platit mostní žito, naturální dávku ve formě obil&i...
Obec Bělá leží na Vysočině, asi 5km od města Horní Cerekev, okres Pelhřimov.
Příroda zde nabízí ekologicky čisté prostředí mimo průmyslové zóny. Množství lesů skýtá příjemnou relaxaci, na čersvém vzduchu a bohatou úrodu hub i jiných lesních plodů. Při toulkách krajinou najdete nejeden výhled na nádherné panorama Vysočiny.
Na své si přijdou příznivci cykloturistiky. Kolo zde můžete využít nejen k...
První písemná zpráva o Bělé pochází z roku 1542. Historie obce je vedena v obecní kronice, včetně dokumentace. Informace doplňují zápisová kniha hasičů od roku 1893, zápisová kniha sokola od roku 1919 a kroniky školy (předány do okresního archivu). Bělá v roce 2008 oslavila 475 ...
Bílá Hlína patří k nejmladším obcím Mladoboleslavska. Její vznik je datován k roku 1712. V gruntovní knize Mnichovohradišťského panství je z 17. dubna 1712 zápis: "Poněvadž by zrušen z poručení milostiví vrchnosti Jägerhaus pro pana vrchního polesného ve vsi hradišťského Habru a roku 1712 vystavěn v Maníkovicích, proto panská fořtovská chalupa, nejsouc tu více potřebná, byla zbořena a dříví prodán...
Bílá Lhota je tzv. středisková, spádová obec a je součástí západní uzávěry Hornomoravského úvalu. Výběžek Zábřežské pahorkatiny od jihozápadu (ukončený Třesínem) a výběžek Nízkého Jeseníku od severu zde vytváří mezi obcemi Řimice ...
Město Bělá nad Radbuzou leží v jihozápadních Čechách při hranicích se SRN, v podhůří Českého lesa, na soutoku řeky Radbuzy a Bezděkovského potoka. První písemná zmínka o obci Bělá pochází z Kosmovy kroniky a váže se k roku 1121. Ves Bělá byla střediskem přimdských ...
Bělá nad Svitavou, tak jako většina obcí v naší vlasti nemá svůj „rodný list“, ze kterého by bylo možné vyčíst, kdy a jak došlo ke vzniku obce. Dlouho do středověku tvořil prostor kolem Bělé přírodní hranici mezi Čechami a Moravou. Tento hraniční val s hustými, hlubokými lesy byl překážkou pro kteréhokoliv nájezdníka.
Bělá byla českou vsí. Uvádí se, že zde byla ochranná tvrz, jejíž stráž chrán...
Obec Bělá pod Pradědem je největší obcí Jesenického regionu se 1760 obyvateli. Obec leží jižním směrem od města Jeseník v údolí tvořeném říčkou Bělá a vrcholky Hrubého Jeseníku. Součástí obce Bělá pod Pradědem jsou nedaleké malé osady a to Adolfovice, Doma&s...
Bílou Třemešnou dnes tvoří dvě dříve samostatné obce, Nové Lesy a Bílá Třemešná. Když vyjedete ze Dvora Králové nad Labem směrem na západ na Novou Paku, přijedete nejprve do Nových Lesů, které začínají za územím ZOO Dvůr Králové. Název mají příhodný. Vlevo v údolí začíná za dvěma rybníky komplex krásných lesů, které se táhnou dál po celém úbočí Zvičinského hřbetu.
Nejstarší historická zmínka o Bí...
Ves byla pravděpodobně založena Slovany. Má ve znaku tři srdce a pod nimi snop obilí. Znak obce dokládá, že to byla slovanská zemědělská ves.
Poprvé je zmiňována jako Alberndorf (z něm.) roku 1258, kdy se stahuje pod soudní pravomoc města Jevíčka. V roce 1396 se jejím držitelem stal Sulík z Radkova. Ten ji je&sc...