Běchary (obec) [5316]

Nejstarší zmínka o vsi pochází ze zlomku nejstaršího urbáře pražského biskupství, který se dochoval na přídeští dnes neznámého rukopisu knihovny Národního muzea. Když ho v r. 1881 vydal Josef Emler, určil dobu jeho vzniku rokem 1290 a pod tímto datem je v literatuře uváděn. Podle novějšího rozboru textu urbáře, který roku 1960 uveřejnil Rostislav Nový, byl urbář založen v letech 1283 - 1284. Tedy v době, kdy skončila nešťastná poručnická správa Oty Braniborského. Proto jsou v urbáři uvedeny i pusté lány. Podle tohoto urbáře patřily k běcharskému biskupskému zboží polnosti v Běcharech, Dětenicích, Kamensku /zaniklá ves, později dvůr/, Křelině a Sedlišti, časem přibyly pozemky v Budčevsi a Vesci. V Běcharech bylo dvacet dva a půl lánu polí, z nichž čtyři lány mělo osm vinařů, jeden lán měl nápravník, který měl k biskupství vojenskou povinnost. Devět lánů bylo pustých. Z každého lánu se platilo půl hřivny stříbra /1 hřivna, později též "kopa grošů", bylo 60 grošů/. Dále zde byli dva dozorci, kteří dohlíželi na to, komu jsou platby posílány a dva podsedkové, kteří neměli téměř žádné pole a vykonávali posílky. V r. 1290 bylo uvedeno 36 lánů polí, z nich 8 vinařů mělo pět a půl lánu. Peněžní renta z lánů byla jedna hřivna stříbra a naturální dávky 10 stychů /asi 930 litrů pšenice, 6 kuřat a dva sýry/. Král Václav II. udělil v r. 1292 pražskému arcibiskupství privilegium zřídit v Běcharech dvůr. Urbář pražského arcibiskupství z roku 1390 uvádí zde 40 lánů a 40 zahrad. Byl zde Sloták, který měl 4 lány a platil jen ze dvou. Ze dvou nic neplatil, protože zde sloužil jako kamenostřelec /vrhač kamenů/. Vykonával zde tedy vojenskou službu. V roce 1349 rozhodl arcibiskup Arnošt z Pardubic, aby poddaní z Běchar, Budčevse a Kamenska ve žních pracovali dva dny týdně u žeretického dvora /u Mladé Boleslavi/, který patřil pražskému arcibiskupství. Kromě pražského arcibiskupství měl v Běcharech také nějaký majetek Sezema z Běchar, který byl r. 1322 obviněn, že s dalšími pěti zemany z okolí způsobil Vokovi z Rotštějna na jeho statku v Údrnicích škodu za 200 hřiven stříbra. Podle Sedláčkova díla Hrady, zámky a tvrze království českého byl v Běcharech 1382 purkrabí Bohanec, což by nasvědčovalo tomu, že zde byla tvrz.

Ves Běchary je vzdálena asi 3 km jihovýchodně od Kopidlna na hranicích jičínského okresu. Původně se jmenovala Běchaři, tedy bydliště běcharů. Jméno obce vzniklo pravděpodobně z dob germánského osídlení a to z germánského slova "becherer", což znamená výrobce dřevěných nádob, pohárů na pití, které Germáni vyráběli. Dokladem toho jest první pojmenování naší obce jako "Behár, Bechar" atd., které možno zjistit v "Regesta Bohemiae et Moraviae".

Poloha

přidat fotografie