První písemná zpráva pochází z roku 1388. Obec se nachází v nadmořské výšce 414 metrů. Na území žije 199 obyvatel.
V prostoru, kde byla založena Klec, se stýkaly zájmy tří panství, ústeckého, strážského a třeboňského. Proto měnila obec často s...
První zmínka o obci Kleneč je podle kronikáře Václava Hájka z Lubočan. V tété kronice se uvádí, že v roce 649 přišel na horu Říp praotec Čech a vystavěl sobě obydlí, které nazval Kleneč podle svého syna, který se jmenoval Kleň. Písemně je však ...
Klenčí byla Chodská osada založená v roce 1325. V druhé polovině 17. století se z osady stalo městečko. V roce 1969 pracovali v městečku tři významné cechy a to pekařský, mlynářský a truhlářský. Kromě těchto cechů ve městě pracovali také hrnčíři a paličkovaly se tu krajky a vznikaly pěkné výšivky. V roce 1910 byla ve městě dokončena železniční trať vedoucí z Tachova do Domažlic. Koncem druhé světo...
Vesnička se 123 obyvateli vzdálená zhruba 12 kilometrů od brány Šumavy Klatov a 2 kilometry od městečka Janovice nad Úhlavou, které je proslulé zejména díky zfilmovaným Švandrlíkovým knihám o PTP. Pokud máte rádi historii, pak kvůli hradu a zámku založenému již ve 13. sto...
Obec Klenovice se nachází asi 3 km severně od Soběslavi. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1398. Od nepaměti náležely Klenovice premonstrátskému klášteru v Louňovicích pod Blaníkem. V období husitských válek připadly městu Táboru, v letech 1548-94 Rožmberk...
Úrodné nížiny střední Moravy osídlovali v dávných dobách nejstarší pastevci a zemědělci. Později, asi kolem roku 400 před n. l., se k nám dostali Keltové a po nich, v době kolem změny letopočtu, germánské kmeny. O osídlení území kolem Klenovic svědčí mnohé archeologické nálezy, zbytky kostí, nádob, ozdob, nářadí a nástrojů. Po odchodu germánských kmenů k nám začali pronikat Slované. Zpočátku se vě...
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. Celé území má z hlediska dějinného civilizačního procesu odedávna optimální podmínky pro život člověka, což dokazuje řada archeologických nálezů - v k.ú. byl prováděn systematický výzkum ote...
Německá osada (Kleppel, Klepel, dříve česky Klepl). Název obce pochází zřejmě od starohornoněmeckého "klep", což znamená předhoří, horský výběžek. Všechny starší doklady ukazují na tento původ. Český název Klepáčov se poprvé objevuje až roku 1872 a je odvozen od německého názvu.
Od roku 1949 je součástí Rudoltic a v roce 1961 se stává součástí Sobotína. V obci se nacházela poštovní podatelna, kte...
Obec Klešice leží na samém rozhraní Železných hor a Polabí, 2,5 km severovýchodně od Heřmanova Městce, při silnici III/3424 a III/3425, poblíž soutoku Podolského a Konopáčského potoka. Patří k nejstarším na Chrudimsku. K obci náleží od roku 1789 jižní část osady Ná...
Obec leží severně od Prahy cca 7 km od její hranice. Katastrem prochází dálnice D8 a silnice II. tř. č. 608. Spojení s hlavním městem zajišťuje pražská příměstská doprava.Obec má přibližně 300 obyvatel. Leží v typické zemědělské oblasti, pozemky obhospodařuje jeden soukromý zemědě...
O založení vsi nejsou bližší záznamy, pouze jen, že byla založena rodem Kliměticů. Ke Kliměticům paří bývalý dvůr Radějovice založen zemanem Radějem. Před rokem 1538 se Klimětice i Radějovice dostaly k Osečanům. Změna nastala až roku 1931, kdy celý velkostatek(včetně Osečan, Velběh, Prosenic, Prosenické Lhoty, Břišejova, Klimě...
První písemná zmínka o obci je datována do roku 1310. Tehdy ležela na severním okraji souvislého a hlubokého hvozdu brdsko – sázavského. Klínec byl majetkem královské komory, přesto zde měl významná práva blízký benediktýnský k...
První zmínka o obci v písemných historických pramenech pochází z roku 1355. Tehdy Slavek z Rýzmburka podával kněze ke kostelu v Klínech, který dříve sloužil na faře v Litvínově. Zpráva pochází z knih konfirmačních (Libri confirmationum, I, s. 51), které byly vedeny v jazyce latinském při arcibiskupství pražskému a zaznamenávaly tzv. konfirmace (potvrzení, souhlas) aktů uplatňovaného podacího práv...
Obec vznikla dělením císařských dvorů na základě josefinské reforemy zvané „raabizace“, kdy byly pozemky císařských dvorů rozdělovány mezi bývalé robotníky. Ti vytvořili malá rodinná hospodářství, tzv. „familie“. Tito noví majitelé hospodařili sa...
Klobuky mají svůj původ ve středověku. Nedávno obec slavila 770 let od první zmínky o obci v kronice Doksanského kláštera z roku 1226. Obec se rozvíjela bez zvláštních katastrof a válek, poklidně, v souladu s rozvojem státu, zemědělství a řemesel. Největší rozvoj nastal s pěstová...
Jméno obce vzniklo od keře, který zde hojně rozkvétal narůžovělými květy. Klokočí už v roce 1235 náleželo k Doubravnickému újezdu a bylo majetkem kláštera. Poté přešlo přímo pod správu Pernštejnů. V roce 1415 upsal Lev z Náchoda 50 hřiven grošů Bernardovi z Klokočí a jeho dědicům. V roce 1487 byli zdejší obyvatelé zbaveni povinnosti konat hlásku na hradě Pernštejně. Zachovala se starobylá pečeť s ...
Klokočov leží na hřbetu Železných hor mezi Rušinovem a Hoješínem, nad údolím řeky Chrudimky, která se zde začíná rozšiřovat v Sečskou přehradní nádrž. Klokočov je sídlem obce, sestává se ze tří spojených částí - Klokočova , Klokočovské Lhotky a zámeckého areálu s dvorem.
V předhusitské době Klokočov a Lhotka snad patřily vladykům z Ostrožna a pak k rušinovskému zboží. Roku 1491 je spolu s dalším...
Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220,[2] kdy se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí ...
Klopina obec - Klopina je středně velkou obcí s více než sto domy ležící v údolí říčky Okenice (306 m. n. m.). Nachází se na poměrně významné křižovatce cest z Úsova (2 km) a Uničova (žel. stanice), Police a Rohle. Po celé feudální období, od první zmínky z roku 1355 do roku 1848, náležela Klopina k panství v sousedním Úsově. O zemědělském charakteru vesnice v minulosti částečně svědčí i podoba kl...
Obec Klučenice leží v jihovýchodní části příbramského okresu nedaleko Orlické přehrady. V okolí jsou žulové vrchy Klíčný vrch (474 m n.m.), Kocanda, Chachour.K obci patří osady: Kamenice, Kosobudy, Koubalova Lhota, Planá, Voltýřov a Zadní Chlum. V současné době zde žije asi 500 obyvate...
V písemných památkách se Klučov připomíná poprvé k roku 1250. Na místní vodní tvrzi, jedné z typických venkovských staveb na Kolínsku, zmiňované teprve v památné knize staroměstského špitálu sv. Pavla k r. 15...
Název obce bývá odvozován od staroslovanského výrazu "klučiti", tedy mýtiti les. Na takto vzniklém vymýceném místě byla založena osada s původním názvem Klúky. Postupem času se pak název pozměnil na Klauky, německy Klauk. V gruntovní knize z roku 1739 je použit opět tento název ...
Obec Kluky leží 6 km západně od Čáslavi. První písemný záznam o existenci obce Kluky se da-tuje do r. 1289, ale archeologické nálezy prokazují život lidí nejméně před 7000 lety. V prostoru nynější obce byly vhodné podmínky pro pravěké osídlení. Sídliště z mladší doby kamenné byloumístěno poblíž potoka a v okolí se rozprostíraly lesy. Lidé po-stupně tyto lesy káceli - klučili a od této činnosti vzn...
Obec Kluky je malá vesnice se 78 obyvateli. První historický záznam je z roku 1264. Roku 1420 byla ves zapsána Janu a Fridrichovi z Kolovrat. Po bitvě na Bílé hoře dostal panství mnišský řád Jezuitů. Za napoleonských válek měly Kluky 43 domy a 252 obyvatel. V roce 1924 došlo k elektrifikaci obce a roku 1927 byl zaveden telefon, v roce 2006 byl zaveden i internet. V obci se nachází obchod se smíšen...
Malá obec jižně od Hvozdu, postavena v údolí pěti kopců. Je místní částí obce Hvozd. Jméno je zdrobělina osobního jména Klaus. Roku 1351 se uvádí pod názvem Cluzin. Prvními majiteli byli bratři Adam a Jan z Konice. Za pánů Švábenských připadla ves k panství stražiskému, později laškovskému, konickému a nakonec jesenskému. Dnes obec slouží převážně k rekreaci....
Charakteristika obce:
První zmínka o obci Kmetiněves se objevuje již ve 2. polovině třináctého století.Obec se rozkládá na obou březích Vranského potoka, který protéká středem obce. Katastrální území Kmetiněvsi má rozlohu 685 ha, z toho je většin...
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1262. Celková katastrání plocha obce je 1066 ha.
Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Telč. Obec Knínice se rozkládá asi třicetsedm kilometrů jižně od Jihlavy a šestnáct kilometrů jihovýchodně od města Telč.
Na katastrálním území této menší vesnice má nahlášený trvalý pobyt asi 180 obyvatel. Knínice se dále dělí na dva čás...
Obec Kněž leží jižně 2,5 km od Čestína ve výšce 460 m n.m.
Obec se rozděluje podle historických záznamů na dvě části. První se nazývá v „Úvoze“ a druhá část u „Karbanových“ a dvůr Víska. Západně od obce teče Čestínka a východně pramínek od Čenovic sem spěchá, aby své vody vlil do potoka Krasoňovického. V malebném údolí se pak pod vsí jihozápadně spojí s Čestínkou. Údolí lemují kopce které měří 49...
Kněždub leží při prastaré cestě vedoucí z Podunají podél řeky Moravy na sever. Cesta vedla po úpatí Bílých Karpat, protože se vyhýbala rozsáhlým bažinám v nižších polohách při Radějovském potoku a Veličce. Přicházela z bývalých Uher pod strážnick&yacu...
Kněževes je největší ze tří částí katastrální obce vzniklé roku 1960 sloučením Jobovy Lhoty, Kněževsi a Veselky, nesoucí výše uvedený název. Leží u zemské hranice na hranici okresů Žďár nad Sázavou a Svitavy.
Kněževes je připomínána v roce 1416 v listi...
Prvotní osídlení katastru zde proběhlo již v době kamenné. Snad největší měrou byly zastoupeny nálezy z období tzv. Únětické kultury. Našli se však i starší památky. Trvalejší osídlení provedli zřejmě až keltské kmeny jejichž sídliště a tak&eac...
Kněžice jsou obec zasazená do krásné krajiny v srdci Českomoravské vrchoviny. Leží uprostřed třech lesních komplexů na březích říčky Brtnice v průměrné výšce 550 m nad mořem.Dnes se obec skládá z místních částí, původně samostatných vsí, Brodců, Rychlova, Ví...
Písemná zmínka o existenci Kněžic je sice z roku 1437, ale kdy a jak se dostali do zdejší krajiny poprvé lidé, kdo si tu zřídil poprvé obydlí, kdo a jak založil naši osadu, není známo. Jméno poukazuje na kněze - Kněžice patřívaly knězům kláštera Vilémov. Písemných památek o starých Kněžicích nemáme a ústního podání se nedochovalo, protože za válečných dob byla zdejší krajina několikrát zpustošena,...