Klipec (osada) [38320]

Obec vznikla dělením císařských dvorů na základě josefinské reforemy zvané „raabizace“, kdy byly pozemky císařských dvorů rozdělovány mezi bývalé robotníky. Ti vytvořili malá rodinná hospodářství, tzv. „familie“. Tito noví majitelé hospodařili samostatně a z přidělených polí platili určitý nájem.

Místo pro novou osadu bylo zvoleno uprostřed přidělených polí, v prostoru mezi dříve zaniklou vsí Popovice a pňovským dvorem. V roce 1781 bylo v Pozemkových změnách poděbradského velkostatku zapsáno 26 majitelů, obecní domek – pastouška a jeden díl uprostřed osady zůstal volný, společný.  Jediným rodem, který svou usedlost ve svém držení zachoval nepřetržitě  od roku 1777, je rod Matuchů.

Osada se nazývala Glückzu (tj. ke štěstí nebo štěstí vstříc). Signál pro počeštění jména obce přineslo zrození nové československé republiky v roce 1918. Nabízel se pouhý překlad upravený na Štěstí, ale nakonec se přijalo jméno na první pohled zvláštní až nesrozumitelné – Klipec.

Klipec zůstával od svého vzniku spojen s Pňovem, sídlem císařského dvora. Roku 1874 se Klipec oddělil jako samostatná obec. K opětovnému připojení došlo v roce 1960.

V roce 1877 byla u příležistosti stého výročí založení obce vystavěna uprostřed klipecké návse sloupová zvonička. Byla určena pro vyzvánění náboženské, ale zvonila i v případě nebezpečí.

Do života obce zasáhly i války. V Roce 1866 to bylo ležení pruského vojska. Náklady na jejich ubytování a následný transport nesla obecní pokladna. Citelněji obec zasáhla i 1. světová válka. Na válečné účely byl zabaven obecní zvon a zemědělcům předepsané povinné dodávky jejich produktů. Mimo předepsané dávky přicházely do obce nečekané „rekvizice“, které v jednotlivých hospodářstvích braly vše co našly. V roce 1917 se byla obec povinna postarat o ubytování a živobytí 17 uprchlíků. Největší oběti ale byly lidské, neboť na válečná pole odešlo mnoho mužů. Několik z nich vstoupilo do Československých legií v Rusku, ve Francii a v Itálii. Druhá světová válka zasáhla obec jen okrajově.