O Mikolajicích se nejdříve píše latinsky jako o „Niclouicz“ v lenní knize olomouckého biskupa. V roce 1389 je uváděn Ota Stoš z Bránice jako vlastník 2 částí Mikolajic, které tehdy byly lénem olomouckého biskupa v osoblažském obvodu.
Dalším majitelem Mikolajic byl Bernard z Vikštejna. 1. 3. 1391 byl naposledy zmíněn v písemných pramenech – tehdy ho biskupský hejtman Jindřich z Fulštejna pohnal k ...
Archeologické vykopávky potvrzují osídlení katastru dnešní obce již ve starší fázi mladšíku paleolitu - mousterienu. První písemná zpráva z r. 1349 uvádí povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a silnic. Při dělení Opravska v r. 1377 náležela Třebom Oldřichovi z Pelhřimova.
Od doby husitské spolu se sousední obcí Hradčánky tvořila jeden statek patřící drobným zemanům Bavorů, kteří ...
Obec Myslkovice se nachází pět kilometrů severně od Soběslavi. V současné době zde žije 370 obyvatel, v katastru se nachází 170 čísel popisných, z čehož zhruba 40 slouží pouze k rekreaci. Obec je členem mikroregionu Soběslavsko, farností náleží pod obec Janov. K vybavenosti obce patří kromě úřadu tak&...
O počátcích obce se neví mnoho. První zmínka o Přehořově souvisí s pány z Růže. Ves založilo asi sedm sedláků, z nichž se jeden pravděpodobně jmenoval Přehoř. První písemný záznam se datuje k roku 1371, kdy ves náležela Kunsíkovi z Přehořova. Zápis z roku 1379 uvádí, že Př...
První písemná zmínka o obci Slapy je z roku 1495, kdy Petr z Rožmberka odprodal obec Vítovi ze Rzavého a obec Slapy příslušela k Dobronicům. Po zrušení roboty patřila obec k politické obci Dražičkám až do r. 1889. Tohoto roku se stala obec Slapy politickou obcí s osadou Lhotkou Hnojnou (dříve ...
Největší obcí soběslavského správního obvodu jsou Tučapy. Leží na křižovatce okresních silnic jihovýchodně od Tábora (20km) a severovýchodně od Soběslavi (8km) na obou březích Černovického potoka v hezkém údolí u rybníka Pokoj. Obec dnes patří k jihočeskému okresu táborskému a do správního obvodu Soběslav. Potok dělí Tučapy na větší hořejší část a menší část dolejší, zvanou "Nouze", která bývala p...
První písemná zpráva pochází z roku 1379. Obec Vlčeves - na základě výnosu ministerstva vnitra ze dne 23.6.1923 čís. 43.354 změněn podle zákona ze dne 14.4.1920 čís. 266 Sb. a nařízení úřední název zdejší obce místo dosud užívaného názvu Vlčove...
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1279, kdy je připomínán Cuzkraj ze Štěměch. Roku 1368 Huk ze Štěměch, který zde pojistil své ženě Kláře 150 kop. Roku 1378 je uváděn Adam ze Štěměch, který zapsal své manželce Lunetě na tvrzi a dvoře 100 kop věna. Jeho nástupce Jodok Tlu...
V letech 1342-1357 byla ves s tvrzí sídlem panského rodu Cehniců z Říčan, z nichž je uváděn především Rudolf z Říčan a z Cehnic. Po něm vlastnili Cehnice s tvrzí jeho čtyři synové - Oldřich, Svojše, Jan a Bohuslav Sestřínek. Ještě k roku1397 je uváděn Jan a patrně také ještě žil Bohuslav. Kromě toho měl zde svůj díl Mikuláš, který není blíže jmenován a který v roce 1396 zemřel. V letech 1416-1425 ...
Většina názorů našich vísek pochází buď od jmen osobních aneb jako Hajany pošlé z okolností přírodních, od blízkého háje. Náležely ve 14. století k panství rožmitálskému, neboť majitelem Hajan jmenuje se totiž roku 1318 Buzek či Bohuslav z Rožmitála, ...
Ve starých spisech jsou Chrášťovice nazývány Krašťovice; výnosem zemské správy ze dne 22.2. 1924 byl změněn na Chrášťovice. Podle profesora Augustina Sedláčka vznikaly místní názvy obcí v prácheňském kraji tak, že obyvatelům místních hospodářstv&iacut...
Obec Kalenice se nachází v předhůří Šumavy v nepatrné vzdálenosti od řeky Otavy. Podél ní bývala sídla rýžovačů zlata, kteří se živili lovem a zemědělstvím. Kalenice se rozkládaly v Prácheňském kraji. Sídlili zde snad i keltské kmeny. Později se zde usadili Slované...
Nejstarší dějiny Lnář a okolí osvětluje archeologický výzkum, podle něhož docházelo k souvislejšímu osídlení již v 7. a 6. století před naším letopočtem, tj. v době halštatské. Z této doby a z počínající doby laténské pochází řada...
Prvá zpráva o obci je z roku 1243, kdy Miloňovice daroval Bavor ze Strakonic maltézskému řádu ve Strakonicích. Dále se uvádí k roku 1251, kdy je součástí strakonické řádové komendy. Avšak již počátkem 14. století, v roce 1318, sídlil zde vladyka Ctibor a později zde byla ...
Ves Osek vznikla pravděpodobně v druhé polovině 14.století, ale katastr obce byl osídlen už od pravěku. Už v závěru doby bronzové žili lidé na území dnešní Rohozné, laténské osady z mladší doby železné byly v Turné, Petrovicích.
První písemná zm&iacu...
Truskovice byla podle první dochované písemné zmínky založena roku 1274.Její vznik souvisí se jmény vladyků Rudolfa a Budislava z Truskovic, kteří jsou uvedeni jako svědci na zakládací listině z roku 1274.Zemiště této obce má od východu k západu 2092 sáhů délky a od sever...
První souvislé osidlování a kolonizace v širším okolí Blatné probíhá od 7. stol. př.n.l.. Kolem 2. století př.n.l. se Keltové začínají zajímat o tuhu a zlato na Blatensku, jak potvrzují archeologické nálezy z vykopávek v okolních obcích kolem Z...
Od r. 1976 součást Ostravy, od roku 1991 jako samostatný městský obvod Statutárního města Ostravy. Historicky a kulturně spadá k Hlučínsku. Původní německý název Petrzkovicz, od roku 1907 Petershofen.Od jihovýchodu tvoří hranici katastru Petřkovic řeka Odra. Zde nad soutokem Odry a Ostravice se vyp...
1255 První písemná zmínka o Plesné - purkrabí znojemského hradu a spoluvladař hrabství bzeneckého Boček z Obřan a Kunštátu odkazuje v závěti žďárskému klášteru mimo jiné i některé své statky na Opavsku, mezi nimi i Plesnou.
1261 Závěť potvrdil Pře...
První písemná zpráva pochází z roku 1441. Obec se nachází v nadmořské výšce 237 metrů. Na území žije 266 obyvatel.
Vlajka: list tvoří tři vodorovné pruhy, bílý, modrý a červený, v poměru 1:6:1. V modrém pruhu žlutý zvon se závěsem mezi dvěma p...
Původ jména naší obce je udáván podobou osobního jména Chodec. Lidově Choč je staženinou.
Obec byla osídlena již v dobách prehistorických. Svědčí o tom prehistorické hroby nalezené v této lokalitě.
První písemné zmínky o Chotči spadají do devadesátý...
Chýšť je jedniná obec tohoto jména. Někteří pamětníci vypráví, že název obce je odvozen od písečného navátého kopce Kačerova, na němž se nacházely vzrostlé uschlé stromy v minulých dobách nazývány CHÝJE. Obec Chýšť leží na sv...
Obec je součástí spádového okruhu obce s rozšířenou působností Holice v Čechách v Pardubickém kraji. Stavební úřad, úřad práce, finanční úřad se nachází v Holicích, které jsou vzdáleny 9 km, správa sociálního zabezpečení a katastr...
První osídlení
Roku 1780 se rozhodla správa Pardubického panství rozdělit některé ladem ležící pozemky a nevýnosné plochy panské půdy novým osadníkům a dát jim je do tak zvaného dědičného nájmu. Mimo jiné se jednalo i o vysušené rybníky Staroč...
Srch je moderní obec, která leží severním směrem asi 7 km od Pardubic a její značný technický i stavební rozvoj přilákal a stále láká občany z poměrně širokého okolí k výstavbě rodinných domků. Počet obyvatel a rozvoj obce neustále roste.
K obci Srch patří i m&iac...
Obec Srnojedy se v dochovaných písemných historických pramenech poprvé připomíná v době prvního majitele zemana Jana ze Srnojed, zvaného Tluch v roce 1410, kdy se soudil o dědictví u dvorského soudu v Praze. Celý spor měl rozhodnout král Václav IV.
Počátky lze ale nepochybně hledat již v obd...
Obec Tetov byla založena v r. 1791 Janem Oktaviánem Kinským z panství Chlumec nad Cidlinou. Jméno obce je odvozeno od jmen majitelů panství. Obec byla ve svazku politické obce Kundratice, jehož úřad se staral o záležitosti obce Tetova a teprve v roce 1937 bylo obci povoleno rozloučení. Obec spadala k okresnímu hejtmanstv&iacut...
Vlčí Habřina se nachází severovýchodně od Přelouče, při levé straně silnice vedoucí doRohovládovy Bělé. Leží v nadmořské výšce 219 m n.m. v nevelkém údolí, ze severu a jihu je krytá lesy. Na západní straně se leskne rozsáhlý Sopřečský rybní...
Obec Bořetín leží na kraji jihovýchodní části Vysočiny. Vzdálenosti od okolních větších měst jsou poměrně vyrovnané. Ať již se jedná o Jindřichův Hradec (32 km), Pelhřimov (37 km) a nebo Tábor (30 km). Obec Bořetín je celkově velice klidná vesnice obklopená řadou lesů, polí, potoků a n...
Úryvek z pamětní knihy obce Dehtáře s osadami Onšovice, Vadčice a Milotice, založené r. 1930
Obec Dehtáře jest stará obce. Zmínky o ní jsou již koncem 12. století. Jméno obce odvozeno jest od výroby dehtu (kolomaž). Dávní obyvatelé této obce zabývali se...
První zmínka o vsi Gezov později Gezkow, pochází z roku 1352. Název Ježov se odvozuje od jména prvního majitele Ježe a znamená Ježův dvůr.
Zdejší panství vlastnila v roce 1432 vdova po Mikešovi z Črné, Markéta z Ježova. Dalším majitelem před rokem 1436 byl Otík z Ježova a z Vře...
Obec Kámen se nachází 7 km jižně od Pacova, mezi Pelhřimovem a Táborem, v kraji Vysočina. Tato oblast byla vždy výhradně zemědělskou oblastí s malou částí spotřebního průmyslu. Historie obce sahá do konce 13. století. Dominantou obce je gotický hrad na žulové skále z počátku 14 století...
Přesné datum založení Křeče není známo. Vzhledem k pozůstatkům románské rotundy dochovaným v kostele sv. Jakuba Většího lze usuzovat, že území dnešní Křeče bylo osídleno již ve 12. století. Původ jména Křeč také není zcela jasný. Dle jednoho pramene "jméno osady je patrně od staroslovanského krk, což znamená pařez, tedy místo, kde byly vykáceny stromy, aby mohlo být zbudováno obydlí" (Schäferová,...
Obec je zasazena do krásného prostředí Českomoravské Vysočiny. První písemná zmínka o obci je z roku 1203. Původně to byl samostatný statek, který se nejpozději počátkem 16. století stal součástí panství Horní Cerekev.
Kolem roku ...
Obec Řečice se skládá z688e čtyř místních částí - Řečice, Bystrá, Křepiny a Záběhlice. Řečice - nachází se v nadmořské výšce 504 m na mírném návrší poblíž rybníku Kamenná trouba. Středem vesnice protéká bezejmenný potok, kter&yacu...
Sedlice se nachází na Českomoravské vrchovině v bývalém okrese Pelhřimov, nyní v kraji Vysočina s centrem Jihlavou. Nejvyšší vrchol v této oblasti je Křemešník - 765 metrů nad mořem, vzdálený asi 20 km vzdálení po turistické stezce. Sedlice samosprávnou obcí, ale n...
Osídlení Senožat spadá do období na přelomu 12. a 13. století, už v roce 1372 byly Senožaty městysem, původně s názvem Senožatný, převážně patřívaly klášteru v Želivě, který zde měl vliv hospodářský i náboženský. Zajímavostí je, že Senožaty v 17. století sloužily t...
Obec Zajíčkov se nachází v okrese Pelhřimov a náleží pod Kraj Vysočina. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Pelhřimov. Obec Zajíčkov se rozkládá asi sedm kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. Z turistického a geografického hlediska patř&ia...