Myslkovice (obec) [6604]

Obec Myslkovice se nachází pět kilometrů severně od Soběslavi. V současné době zde žije 370 obyvatel, v katastru se nachází 170 čísel popisných, z čehož zhruba 40 slouží pouze k rekreaci. Obec je členem mikroregionu Soběslavsko, farností náleží pod obec Janov. K vybavenosti obce patří kromě úřadu také obchod se smíšeným zbožím, hospoda, zámek se sály pro kulturní využití, sportovní areál, nově vybudované dětské hřiště, sběrný dvůr, místní vodovod a podobně. Až na pár výjimek dojíždí většina obyvatel za prací do Soběslavi nebo Tábora. Základní školu navštěvuje většina dětí v Soběslavi.

O kulturní a sportovní dění se stará hned několik spolků a klubů. Tělovýchovná jednota Sokol sdružuje fotbalisty hrající okresní přebor. Sportovní areál umožňuje fotbalové a nohejbalové zápasy, je zde i hřiště pro děti, stejně jako u zámku a u pošty. Dobrovolní hasiči působí v obci už přes sto let, pořádají tradiční ples a přispívají na dětský den a karneval. Jsou také vítanou pomocí při brigádách pro obec, hasičských soutěží se však neúčastní. Aktivní jsou místní ženy, které připravují akce pro děti - pálení čarodějnic, dětský den, drakiáda, mikulášská besídka, cvičí společně aerobik a již 43 let organizují masopustní průvod obcí a maškarní merendu. Obec pravidelně chystá vítání občánků a posezení pro důchodce s hudbou. K dalším aktivitám vedení obce patří pořádání výstav různého zaměření a hudebních koncertů v zrekonstruovaném malém sále zámku. V zámeckém parku v rámci tradičního hudebního festivalu Kubešova Soběslav pravidelně zpestřuje druhé červencové sobotní odpoledne dechová kapela.

V obci funguje občanské sdružení Fotoklub Myslkovice, který vydává každoročně nástěnný kalendář a pořádá výstavy svých prací.

Historie

Podle staré legendy byly Myslkovice osídleny již v 9. století kmenem, který vedl stařešina Myslek. Od něho pochází údajně i jméno obce.

První písemná zmínka se datuje v roce 1367. "23. ledna Jeniš a Oldřich spolu s pány Rožmberskými a Kunešem z Přehořova dali tolik platu, aby mohl v Soběslavi druhý vikář neb střídník chován býti," píše se v kronikách. V roce 1415 připojil majitel panství rytíř Boček svou pečeť pod protest proti upálení mistra Jana Husa. V roce 1653 generální komise vizitační uvádí 16 rolníků a chalupníků, z toho "2 rolníci na živnosti zkažený a jeden rolnický grunt pustý". Od dob Dvořeckých z Olbramovic, kteří ves s tvrzí vlastnili do roku 1613, se myslkovické panství rozlohou neměnilo.

V letech 1666 až 1703 byla stará tvrz přestavěna na zámek.

V Sommerově topografii se nacházejí údaje o hospodářských poměrech v Myslkovicích, Sedlečku a Roudné včetně Janova. "Platících daň je 1504, z toho 63 izraelských rodin. Živnostmi jsou: po jedné pekař, vinopalník, sládek, řezník, sklenář, draslář a kolář, dále pět výčepníků piva, tři bednáři, sedm podomních obchodníků, dva kamnáři, tři zámečníci, dva mlynáři, tři kováři, osm krejčích, devět ševců, tři truhláři, dva hrnčíři a 16 tkalců. Navíc jeden ranhojič a jedna porodní bába, oba z Myslkovic." Roku 1866 byla obec obsazena pruským vojskem. Kromě vyjedení přinesli vojáci také choleru. Roku 1877 koupil Myslkovice hrabě Wratislav z Mitrovic na Dírné a obec poprvé za 600 let přestala být sídlem vrchnosti. V roce 1948 byl majetek rodu zestátněn a po roce 1989 opět postupně vrácen, včetně zámku. V roce 2006 zámek obec od p. Wratislava odkoupila a postupně opravuje. 

Poloha

přidat fotografie