Hostinka - v 19. století též název „Hostyň“. První zmínka se uvádí v roce 1540. Poddanská ves, do roku 1849 součást náchodského panství. Od roku 1850 místní část obce Vestec....
Nejstarší doložené osídlení oblasti Hostěradic je asi z 6.tisíciletí až 4800 př.n.l. z této doby se našly v polní trati "Teichmuhlen" dnešní polní tratě Rybník a U kravína kamenné nástroje kultury s lineární keramikou. Následně se našly také doklady o pobytu lidí kultury s moravskou malovanou keramikou asi 4800 - 4000 př.n.l. tzn. mladší a pozdní doba kamenná.
Na konci pozdní doby kamenné zde zak...
Původně dvě samostatné obce v jižní části okresu Vyškov, Malé Hostěrádky a Rešov, se v roce 1913 spojily v jednu obec Hostěrádky – Rešov. Název původní obce vznikl pravděpodobně od jména Hostirad. První písemný doklad o existenci obce je z roku 1270. Obec Rešov původně vznikla ro...
Jak dokládají archeologické nálezy z doby před historické, byla krajina v okolí dnešní obce Hostišová osídlena ve všech údobích od starší doby kamenné. Paleolitické nálezy pocházejí časově z doby asi 10 000 let p. n. I. První písemně dol...
Hostišovice jsou vesnice, dnes jako součást města Bělčice. První písemná zmínka o této vesnici pochází z roku 1364.V jejím okolí se nacházejí slovanská pohřebiště a byla zde také objevena keltská rýžoviště zlata. Leží na východní straně od Bělč...
První písemná zpráva pochází z roku 1366. Obec Hostětice leží ´5 km západně od města Telč, které je příslušnou obcí s rozšířenou působností. Do okresního města Jihlavy je to asi 29 km. Náleží pod Kraj Vysočina. Z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny. Území obce má rozlohu 450 ha. Tvoří je dva katstrální celky Hostětice a Částkovice. Trvale hlášeno...
Obec Hostětín leží na úpatí Bílých Karpat v údolí potoka Kolelač. Žije zde přibližně 240 obyvatel. Svou proslulost obec získala díky realizaci velkého množství projektů, založených na využívání místních zdrojů a technologií šetrných k životnímu prostředí. Funguje zde kořenová čistírna odpadních vod a většinu domů vytápí obecní výtopna na dřevní štěpku. Na několika domech jsou nainstalovány slunečn...
Obec je zmíněna již v roce 1399. Najdeme ji pod názvy Hostecz či německy Hostes. Hostkovice byly v letech 1850–1867 pouze osadou obce Lidéřovice. Poté velmi malá obec, do roku 1918 čistě německá, Po roce 1918 vytvoření české menšiny. Přesto hovořil poměr obyvatel v době maximálního počtu 214 obyvatel v roce 1921 jasně pro německé etnikum (172 Němců, 42 Čechů). Od počátku dvacátého století zde byl ...
Obec Hostouň se nachází 16 km od centra Prahy, v okrese Kladno, kraj Středočeský. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294, v té době patřila ke statkům pražského purkrabství. Za svou více než 700 let dlouhou historii vlastnilo obec velké množství majitelů. Nejvýznam...
V 50. letech na katastru obce Hosty, přímo na soutoku Vltavy a Lužnice, zjistil archeolog František Prošek povrchovým sběrem stopy osídlení ze střední doby kamenné. V letech 1961 - 1962 v souvislosti s předpokládaným zatopením byla ze zdejších původních polí sejmuta ornice a prováděn archeologický průzkum. Od toho času však také docházelo k narušování místa příležitostným těžením omítkářského písk...
Hošťálková byla založena v období selské a pasekářské kolonizace, pravděpodobně ve 14. století, avšak první písemná zpráva o ní je z roku 1505. Do roku 1678 byla Hošťálková součástí vsetínského panství. V jeho držení se vystřídala...
Malebná ves, jakoby vklíněná do soutoku dvou řek Odry a Opavy, jejíž úbočí se svažují do tří světových stran. Na jih, východ a západ. Po staletí se zde rodili i umírali její obyvatelé, kteří vlastníma rukama i srdcem utvářeli a utváří její vzhled a ti...
První písemná zpráva pochází z roku 1281. Obec se nachází v nadmořské výšce 400 metrů. Na území žije 598 obyvatel.
Vlajka: zelený list; uprostřed bílé oválné zrcadlo se žlutým rámem provázené dole do oblouku čtyřmi bílými šestilistými květy se žlutými středy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Znak: v zeleném štítě stříbrné oválné zrcadlo ve zlatém rámu provázené dole do oblouku čtyřmi stříbrnými...
Obec tvoří dvě části - Hošťalovice a místní část Březinka, které se nachází v Pardubickém kraji a jsou součástí turistického mikroegionu Heřmanoměstecko. V obci trvale žije cca 140 obyvatel.
Informace o historii obce naleznete v sekci dějiny obce, první písemn&a...
Velká ves, situovaná na planině mezi Přimdou a Rozvadovem. Prvně připomínaná roku 1482 jako Hosskowo. Patřila k nejlidnatějším lokalitám přimdských Chodů. V polovině 16. stol. strážili obyvatelé Hošťky hraniční úsek až k rybníku Vranči - (Pfrentschweiher). V Ho&sca...
Hovězí bylo založeno v dobách tzv. velké kolonizace ve 14.století jako nejvýchodnější ze vsí vsetínského panství. O dvě století později zejména obyvatelé z Hovězí zakládali paseky v dalších místech směrem k uherské hranici a podíleli se na vzniku vs&i...
Historie obce Vesnice Hovorany leží zhruba uprostřed katastru k ní přináležícímu, schovaná v sevřeném údolí. Okolní krajina, slunná a přívětivá, byla jistě příhodná pro osídlení v již nejstarších dobách. Památek na staré osídlení se tu však našlo poměrně málo – oblast nebyla soustavně zkoumána, jen tu a tam se něco objevilo, spíše náhodou (z pozdní doby kamenné – pohřebiště kultury zvoncových pohá...
První historický záznam se datuje k roku 1088. Prvotní název původní české osady byl snad Govoroci, nebo Mořici, což znamenalo ves lidí Hovorových. Český král Vratislav vydal totiž nadační listinu, v níž věnoval několik obcí nově založené Kapitule Vyšehradské. Naše obec ...
Hořany jsou malou obcí na mírném, táhlém kopci nad polabskou rovinou. Z této charakteristiky je pravděpodobně odvozen také její název, neboť někdy byla obec nazývána také jako obec Hořanů či Horňáků, tedy lidí, bydlících na hoře. Archeologické nálezy d...
Krajina v okolí Hořátve byla obydlena již před mnoha tisíci lety.Četné nálezy prehistorických památek nám dokazují, že úrodná krajina byla zvolena kočujícími kmeny za stálejší místo jejich pobytu.Roku 1899 vypukl požár usedlosti čp.5. Při přestavbě domu po velkém p...
Osada leží na západním úpatí vrchu Kokšína (684 m), 3 km východně od Spáleného Poříčí, nad údolím Bradavy. Název vznikl podle Davídka jako přízvisko osadníků, kteří "hoře hledí"; znamenalo to lidi shora hledící, to znamená z vyšších poloh Kokšína hledící do nížiny u Poříčí. Ves byla založena patrně poříčským osazovacím dílem pánů ze Švamberka po polovině 14. stol. "Jedná se zřejmě o koloniz...
Hořenec, německy Horschenz, část obce Nezabylice, leží v nadmořské výšce 274 m. Název nabyl dlouho ustálen a kolísal mezi podobami Hořenec a Hořenice. Jedny Hořenice však na okrese Chomutov již existují u Chban, byl proto s platností od 1. 1. 1992 pro tuto ves ...
Ves Hořenice se poprvé připomíná v roce 1500. Někdy v 15. století tu byla postavena tvrz, která se stala rodovým sídlem Matese z Hořan. Ten daroval v této době vesnici Hořenice i s tvrzí špitálům v královských věnných městech Dvoře Králové nad Labem a Jaroměři. O Hořenice měla mimoř&aa...
Hořepník se nachází v severozápadním cípu Vysočiny, nedaleko města Pacov. Obcí protéká říčka Trnava, přes níž byl roku 1912 zbudován železobetonový most podle návrhu ing. Bechyně, jenž nahradil starý pilířový most stržený velkou povodní v květnu 1911. Most, kter&ya...
První zmínka o obci se v dochovaných materiálech objevuje již roku 1316. V této době ve vsi, která ještě nesla název Hořesedl, sídlil vladyka Jan z Hořesedel. V letech 1355-1418 ves náležela královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. V roce 1420 ji pak císař Zikmund zastavil bratrům Hanušovi z Kolovrat na Krašově a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně. Oba bratři se však připojili na stranu hu...
Obec leží v tzv. Klobucké rovině, poblíž silnice Praha-Chomutov, asi 10 km severozápadně od Slaného. Od samého vzniku je spjata s obcí Hořešovice - odtud i její původní název Malé Hořešovice. První písemná zpráva z r. 1390, tehdy zmiňován vladyka Jan Racek z Hořešoviček. Po první světové válce získala obec samostatnost, v r. 1962 však znovu sloučena s Hořešovicemi, od r. 1990 opět samostaná. Na ná...
Obec Hořice leží asi 20 km severozápadně od Pelhřimova na levé straně řeky Želivky. Kolem obce prochází dálnice D1 z Prahy do Brna. Náleží k ní místní části Hroznětice a Děkančice. Celková katastrální rozloha obce 685 ha v nadmořské výšce 468 m a...
Hořičky se připomínají poprvé v r. 1357 jako samostatné zboží rytíře Ludgera z Hořiček, Mečov k r. 1540, Křižanov k r. 1527. Na počátku 15. století se staly Hořičky součástí litobořského panství a později patřily k panství Rýzmburskému. Spolu s ním se staly až do r. 1848 součást...
Obec leží severně od Chotěšova. První zmínka je z roku 1236 v souvislosti s majetkem chotěšovského kláštera. Jednalo se vždy o typicky zemědělskou obec, kde se dosud dochovalo několik větších selských usedlostí. V obci nalezneme fotbalové hřiště využívané především Sokolem Záluží, ve kterém působí i fotbalisté z Hoříkovic. Společně s fotbalisty se na kulturním a sportovním vyžití v obci aktivně po...
Obec Hořín leží nedaleko soutoku Vltavy a Labe. Okolní krajina bohatá na bažinaté lužní lesy a slepá ramena vodních toků poskytovala svým obyvatelům vhodné podmínky pro rybolov; dávný ráz krajiny zůstal zachován v soustavě mokřadů, starých koryt řek a tůní v katastru v...
Obec Hořiněves je vzdálena cca 16 km na severozápad od Hradce Králové a má, včetně místních částí Žíželeves, Želkovice, Jeřičky, celkem 700 obyvatel.
Malebné okolí obce dokresluje výhled na panorama Krkonoš a Orlických hor.
Do obce je možné přijet autobusem. Vzhledem k tomu, že se Hořiněves nachází v památkové oblasti bojiště války r. 1866, je vhodným výchozím bodem pro pěkné turistické i cykli...
Hořovičky patří mezi stará pravěká sídliště. Na tomto území bylo vykopáno několik nálezů pocházejících z období mladší doby kamenné i z doby únětické kultury. Z kultury bylanské či starolaténské byl zde objeven knížecí hrob s celou v&yac...
Hrabenovský katastr o rozloze 621 hektarů se zvedá od údolí Moravy na západě k východu k vrchu Háj (631 m.n.m) nad Šumperkem a na sever pod vrchol Sklenného(606 m.n.m). Vesnice má střední nadmořskou výšku 362 m a stoupá podle potoka směřujícího do Moravy a silnice z Rudy do Temenice a ...
První zmínka je z roku 135O,majitel Vlastibor z Hrabí. R 1371 měl dvůr Mikuláš Nikl, který roku 1374 ho prodal Mechovi ze Lhoty. V roce 1358 prodal Dětřich z Pateřína 1 a 1 lánu Beneši z Búrova. Při dělení panství bratří Zdislava, Mecha a Vítka ze Lhoty, dostal poslední největš&i...
Vesnice byla nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Do němčiny bylo jméno přejato v podobě Rabenseifen, a tím snadno spojeno s havranem (Rabe). Mluvící znamení havrana měla obec také na pečeti. Částí Hraběšic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Še...
Již v letech 1938 až 1945 a opět v roce 1949 byly k Hrabišínu připojeny obce Dolní Olešná, Horní Olešná a Loučky. Areál administrativní jednotky se tím rozšířil na 1.384 ha a v roce 1950 zde v 284 domech žilo 901 obyvatel.
Význam obce vzrostl po zahájení provozu na železnici v roce 18...