Dnešní Valašská Bystřice má 2 290 obyvatel a v okrese Vsetín se řadí mezi obce střední velikosti. Svou rozlohou však patří mezí největší, zabírá území 36 km². Spádově patří k Rožnovsku, od města Rožnova pod Radhoštěm je vzdálena cca 8 km. Leží uprostřed Vsetínských vrchů v povodí říčky Bystřice, která napájí známou přehradu Bystřička. Území obce je velmi členité a hornaté, střed obce leží v n...
Nejstarší zpráva o Bobrůvce je z roku 1262, kdy daroval Smil z Lichtenburkažďárskému klášteru manželčinu ves "Cappil Bobrowe" s neosídleným okolím. Eliška byla dcerou Přibyslava z Křížanova, jednoho z prvních kolonizátorů celé zdejší oblasti. Sestrou Elišky byla sv. Zdislava, provdaná za Havla z Lemberka a Eufemie manželky Bočka z Obřan - zakladateležďárského kláštera. Podle dohledaných údajů měla...
Obec Cikháj se nachází v samém srdci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na silnici II/350 mezi Žákovou horou a Tisůvkou. Svojí rozlohou katastru 2 135 hektarů patří mezi největší v CHKO Žďárské vrchy, které je z podstatné části pokryto lesem (93%), Nadmořskou výškou 675 metrů se řadí mezi horské obce. V obci žije 107 obyvatel ( k 1.1.2009).
Spadá pod územní správu kraje Vysočina, okres Žďár ...
První písemná zpráva pochází z roku 1746.
Na území žije 376 obyvatel.
V obci je velmi zajímavá rychta ze 16. století a pozdně empírový kostel sv. Mikuláše z let 1846 - 1852 .
V obci jsou památné stromy - lípa vysoká 26 metrů s obvodem kmene 525 cm a javor klen vysoký 22 metrů s obvodem kmene 430 cm . Při silnici do Míchova lípa vysoká 24 metrů s obvodem kmene 520 cm ....
Před rokem 1350 patřil Radostín pánům z Tasova. Roku 1350 jej Jan z Tasova odkázal zčásti své sestře Anně z Konice, která jej roku 1366 prodala Janovi z Meziříčí, a zčásti Václavovi z Myslibořic. Jeho část odkoupili páni z Meziříčí od Zikmunda z Myslibořic v roce 1390. 1390-1410 páni z Meziříčí a z Lomnice 1410-1447 páni z Kravař 1447-1528 opět páni z Lomnice 1528-1552 páni z Pern...
Stáří obce sahá pravděpodobně až do 11. století, ale písemné zprávy nejsou. Je však známo, že ves Černíkovice se původně nazývala Grunov, snad až do začátku 14. století. První písemné zprávy jsou až od roku 1354. Během času se vystřídalo velké množství jmen,...