Tvrz doložena rokem 1382 (majetek Vladyků za Žeranovic). Zpustla snad za husických válek. Zda stála přímo v místech zámku či ve východní části vsi nazývané Prchov, kam ji klade místní tradice, nelze jednoznačně rozhodnout. V 16. století postavili Bítovští za Slavíkovic novou renesanční tvrz, která tvoří jádro dnešního zámku. Za panství kartuziánského kláštera v Olomouci (1669 - 1784) upravena v ne...
Obec Drahanovice leží asi 14 km jzz.od Olomouce zčásti v rovině a zčásti na úbočí Drahanské vysočiny, střed obce je ve výšce 240 m n.m.
Drahanovice se poprvé připomínají r.1322. Jako samostatný statek dlouho patřil drobné šlechtě, jejíž někteří příslušníci se psali z Drahanovic. Vratislavu Bernardu Drahanovskému ze Stvolové byly Drahanovice po Bílé hoře konfiskovány a v následující době často měn...
Tvrz doložena rokem 1351. Zpočátku byla asi dřevěná, v 2. polovině 14. století postavena její hlavní část, kamenná gotická věž. Za husitských válek zpustla. Koncem 15. století za Drahanovských z Pěnčína obnovena v pozdně gotickém slohu. V 2. polovině 16. století za Drahanovských ze Stvolové věž i obytná budova upraveny renesančně. Drahanovským ze Stvolové byla tvrz roku 1622 zkonfiskována. V 17. s...
Jméno městyse Drahany je podle jedněch pramenů odvozeno od osobního jména Drahan (po založení to byla ves rodiny Drahanovy). Podle staré pověsti majitel hradu drahanského (Drahuše) měl děti Hartmana, Ottu, Bohuše a Maruši. Všechny podělil pozemky a postavil jim dvory a u dvorů se usazovali dělníci. Vznikly tak vesnice H...
Původ názvu obce (dříve též Droznov) lze vysvětlit jako "ves Drozdova," tedy od osobního jména Drozd. Dříve samostatná obec byla v roce 1980 administrativně připojena k poměrně vzdálenému městu Zábřehu, ale od počátku roku 1992 se opět osamostatnila. Obecním znamením byla kolmo postavená radlice, která má po stranách šest hvězdiček. Jádro obce leží vlevo od silnice ze Zábřeha do Jedlí v poměrně zn...
Drozdovice bývala vesnice, která stála na pravém břehu Mlýnského náhonu, což je pravé rameno říčky Hloučely. První písemné zprávy o obci pochází z první poloviny 12.století, kdy je jmenována v listině biskupské Olomouce. Roku 1516 byla zakoupena městem Prostějovem, s kterým nakonec stavebně splynula. Dnes se vlastně již jedná jen o táhlou ulici s bývalými hospodářskými domy, od městského rybníku k...
Osada Drozdovská Pila byla již před první světovou válkou využívaná jako rekreační letovisko a výletní místo.
Drozdovská Pila má v dnešní době 5 stálých obyvatel, trvale obydleny jsou jen dva domy. Je zde téměř nefunkční hospoda a zchátralé bývalé rekreační středisko, prázdné a neobyvatelné. Přístup je sem ztížen hlavně v zimě, kdy se mírně udržuje jen cesta k Hoštejnu. Průjezd údolím využívají v...
Obec Držovice leží při severním okraji města Prostějova. S městem je stavebně propojena. Původně stála vesnice jen při říčce Romži. Název obce je patrně odvozen z osobního jména Drž. První zmínka o vesnici pochází z roku 1131. Ve středověku zde stávala tvrz, či opevněný dvorec. Ve zmínce roku 1486 se píše, že Magdaléna z Držovic prodala zdejší dvůr Janu Heraltovi z Kunštátu. V obci je na návsi ka...
Památný strom u mostku přes potok Kobylník mezi Pňovicemi a Tři dvory.
výška: 32 m
obvod: 485 cm
V těsné blízkosti se nachází další dva památné stromy a to jilm vaz a dub letní.
Nedaleko mostku je umístěna pamětní deska připomínající tragické úmrtí místního občana.
Památný strom |8|
Dub |9|
Dub letní |10|
...
Městys Dub nad Moravou s částmi Bolelouc a Tučapy leží na rozhraní okresů Olomouc, Přerov a Prostějov. První listinná zmínka z roku 1141 uvádí osadu jako ves U duba, která byla součástí nenakonického statku. Ve 13. století se předpokládá vznik prvního kostela. Na jeho základech byl v roce 1586 postaven druhý kostel "Všech svatých". Obec Dub nad Moravou byl 14. července 1848 povýšena na městečko s ...
Je z památkového hlediska jedním z nejcennějších dokladů vývoje měšťanského domu. Patří k nejstarobylejším domům v Zábřehu. Byl to dům výsadní, právováreční, patřilo k němu hospodářství, zahrada za Horní branou, pole i louky. Jeho majiteli byli obvykle zábřežští měšťané, jako např. Petr Březina, Adam Vinarský, Martin Půhončí z Prředmostí, Burian Vizovský /tomu dům patřil od roku 1598/,rentmistru n...
Dům se žudrem v Brodku se nachází na návsi, naproti kostela. Žudr je typická hanácká hospodářská budova se zaklenutou předsíní se sýpkou v patře. Předsíň plnila několik důležitých účelů, jako např. ochranu před špatným počasím, stín v parnu a hlavně větratelnost sýpky. V minulosti na Hané byl typ těchto domů velmi rozšířen. Do dnešní doby se jich zachovalo velmi malé množství....