Drahany (městys) [29057]

Jméno městyse Drahany je podle jedněch pramenů odvozeno od osobního jména Drahan (po založení to byla ves rodiny Drahanovy). Podle staré pověsti majitel hradu drahanského (Drahuše) měl děti Hartmana, Ottu, Bohuše a Maruši. Všechny podělil pozemky a postavil jim dvory a u dvorů se usazovali dělníci. Vznikly tak vesnice Hartmanice (Niva), Bohušín (Bousín), Otinoves a Mařín (zanikla po husitských válkách).
Jiné prameny odvozují název obce od podstatného jména "draha", to je cesta, která vedla z Prostějova k Brnu. Nedaleko Drahan se nachází zřícenina hradu Drahuš, jinak Starý Plumlov. Ve zbraslavské kronice se nazývá hradem drahanským.

Český král Jan Lucemburský dal "zbavit" Moravu loupeživých rytířů a jejich hrady po roce 1310 dobyl. Mezi nimi i Drahuš. Jan Lucemburský prodal Drahany roku 1322 Vokovi z Kravař za 2.200 hřiven stříbra. Tento rod držel panství plumlovské, tedy i Drahany, do roku 1495, potom patřilo rodu Pernšetjnů, od roku 1590 Lichtensteinům až do roku 1925.

Roku 1384 byly Drahany městečkem, ve staré pečeti měly beránka s praporkem, znak patrona Jana Křtitele. Tomu byl zasvěcen farní jednolodní kostel s kruhovým presbytářem.

Roku 1609 poklesly Drahany na ves, až roku 1908 povýšeny na městys.
Drahany náležely k farnosti v Určicích, pak k Jedovnicím. V třicetileté válce byly značně poničeny, znovu však celé z dříví postaveny. Přibližně z této doby pochází "poklad" 556 stříbrných mincí, nalezených v roce 1984 severovýchodně od kostela při dláždění chodníku.

V 2. polovině 19. století začíná rozkvět obce. Byla založena záložna, čtenářský spolek s knihovnou o 600 svazcích, živnostenský spolek, roku 1880 dobrovolný hasičský sbor. Pošta byla zřízena roku 1868, 1905 Sokol. Od roku 1907 se konaly výroční trhy, 1909 postaveny pouliční lucerny. Elektrifikace byla provedena roku 1931, pravidelná autobusová linka zavedena 1925, telefon 1928. Nová trojtřídní jednoposchoďová budova školy byla postavena r. 1895 (obecná škola). Měšťanská škola pro celé okolí otevřena 24. srpna 1930. Před okupací ji navštěvovalo 173 žáků.

V roce 1590 se v Drahanech uvádí 40 osídlených domků, po třicetileté válce jen 18 osazených, 21 pustých. Nejvíce obyvatel měly roku 1900 - 1085 obyvatel. Rozvoj městečka byl přerušen nacistickou okupací 1939 -1945, kdy se museli obyvatelé Drahan i okolních vsí vystěhovat. Mnoho domů bylo poškozeno, několik úplně zbořeno, takže se po válce všichni obyvatelé vrátit nemohli. Osídlili vesnici Libinu na Šumpersku po Němcích. 11 drahanských občanů bylo vězněno, 3 popraveni

Po válce nastala obnova obce, oprava kostela, domů, začal se rozvíjet veřejný život. V dalších letech bylo vybudováno kino, kulturní dům, obřadní síň, nákupní středisko, dílna OP, opravena škola.

V katastru obce jsou dvě zaniklé osady, obě zanikly za husitských válek nebo brzo po nich. Ves Valdov se nacházela v lese jihovýchodně od Drahan a sverovýchodně od Nových Sadů. V roce 1971 nalezl při průzkumu Ervín Černý stavební zbytky po 22 usedlostech.
Zaniklá obec Maršín (Mařín) je umisťována do lesa mezi obcemi Bousín, Drahany, Nivu. Pozůstatky byly vykopány r. 1971 - 2 zbytky stavení, četné střepy datovanmé do 13. - 15. století.

Dějiny názvu obce:

347 - Drahans, 1384 - oppidum Drahan, 1609 - ves Drahany, 1633 - Drahany, 1751 - Drahonin, 1846 - Drahan, Drahany též Drahonín, 1872 - Drahan, Drahany, 1921 - Drahany. Název utvořen ze 4. p. mn. č. k osobnímu jménu Drahan. V letech 1310 - 1590 byly Drahany u Plumlova. V těch dobách tu bývala již fara (přip. se r. 1309). K faře náležel desátek z Ludéřova a Střížova. V 16. století byl v Drahanech luterský kazatel, r. 1611 Karel z Lichteštejna vypudil odtud protestantského prediktanta a usadil ve vsi katolického faráře. Fara však za třicetileté války zanikla, duchovní správu vedli od r. 1671 kněží z Jedovnic, v roce 1682 vznikla administrativa. Fara byla obnovena až r. 1843.

Městysem se Drahany staly opět roku 1908. Patřívaly k politickému okresu v Prostějově a soudnímu okresu v Plumlově. Městečko však zůstávalo horskou zemědělskou obcí s rozsáhlým lesním hospodářstvím a s málo úrodnou půdou. V obci bylo sídlo lesního revíru plumlovského velkostatku, družstvo pro zpracování dřeva, záložna, konzum, nerozvinul se ani drobný místní průmysl, zato bylo rozšířeno domácké krejčovství. Pošta je v obci od roku 1911.

Nejúspěšnější byla ve volbách 1929 ČSD, o další místa sváděly zápas ČSL a ČNS, agrární strana dosáhla překvapivého vítězství roku 1935. Obec byla osvobozena z nacistické okupace 10.5.1945. Volby 1946 skončily úspěšně pro ČSL, na dalších místech zůstaly ČSD a ČNS, KSČ skončila jako poslední. Nejstarším spolkem v obci byl spolek živnostenský založený r. 1871, dále byl v Drahanech spolek čtenářský. Hasičský sbor byl založen roku 1880, Sokol roku 1904. V obci byl čilý kulturní život (divadelní spolek od r. 1929), pěvecký soubor, v roce 1934 byl založen sportovní klub atd.

Škola bývala v obci od čtvrtiny 18. století Roku 1692 se uvádí v Drahanech pustá svobodná rychta. Od roku 1348 se Drahany uvádějí jako městečko, v roce 1440 se toto označení již neuvádí, ačkoliv Drahany městečkem byly, utrpěly však velké škody za husitských válek a od roku 1466 již zřejmě klesly na vesnici. Po třicetileté válce bylo z 39 domů uváděno jen 18 osedlých a 21 pustých. Vesnice byla téměř výhradně česká, jiná národnost se tu uvádí jen zcela výjimečně. Kromě obecné školy byla v Drahanech živnostenská pokračovací škola a od roku 1929 i škola měšťanská.

Po roce 1945 poklesl dosti počet obyvatel obce. Příčin bylo více, m.j. i to, že Drahany stále zůstávaly jen zemědělskou obcí. Obec byla sídlem JZD Dukla Drahany, oděvní průmysl měl v obci dílnu, Vojenské lesy polesí, dílny a garáže. Vybudováno bylo moderní nákupní středisko. V obci je kulturní dům, sportovní hřiště, požární nádrž, obřadní síň.

Poloha

přidat fotografie