Ves Škvořetice je poprvé doložena v pramenech k r. 1299 - tehdy se z ní odváděl desátek kostelu v Miroticích. Jan ze Škvořetic (1380) a Ondřej Mirovec seděním ve Škvořeticích (1411) jsou první známí držitelé Škvořetic. Poslední známý majitel škvořetického st...
Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako
Významný příklad menšího šlechtického s&i...
První zmínka o tvrzi se patrně vztahuje k roku 1348, kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic, tedy ještě pod původním názvem, nynější označení Lesůňky pochází až ze 17.století. Jiný Nevhlas, patrně potomek, se připomíná v letech 1364-1390. Od roku 1406 patří lesonice Václavu Nosov...
Šluknovský zámek dvacet let chátral, ale naštěstí se ho díky finanční dotaci podařilo celý postupně opravit a v roce 2007 znovu otevřít široké veřejnosti. Na zámku byly obnoveny kulturní akce, zejména pak dobové Zámecké slavnosti, konané vždy posledn&iacu...
Původně středověkou tvrz s pivovarem a palírnou přikoupil roku 1680 ke svým hospodářským dvorům klášter Zlatá Koruna. Po jeho zrušení r. 1785 jej vlastnili Schwarzenberkové. Z roku 1823 pochází plán na přestavbu části severního traktu dvora. Za hospodaření JZD byla zanedbána z&a...
Na tvrzi se jako prvý připomíná rokem 1381 Ondřej ze Zásmuk. Roku 1493 prodána poslednímu majiteli Vrchovcovi z Vrchovišť, poté zpustla. V současné době se o záchranu tvrze snaží občanské sdružení, které uvítá pomoc při obnově tehdejší selské usedlosti.
...
V letech 1738-1787 nechalo Pražské arcibiskupství přestavět původní tvrz na barokní zámek. Od roku 1866 se na zámku vystřídalo mnoho majitelů. Obdélná budova se středním rizalitem a mansardovou střechou má patro odděleno mohutnou římsou. K zámku také přiléhá hospodářsk&aacu...
Pozůstatky rozsáhlého, fragmentu, chráněného, pozdně gotického hradu vypleněného za 30. leté války, stojíciho východně od zámku v části města, která se nazývá Starý hrad. Na jeho místě vystavěny rodinné domy, v jejichž základech a zdivu je dodnes patrn&aa...
Původně renesanční tvrz, přestavěná v 19. století na panský dvůr. Dochována sgrafitová výzoba a hřebínkové klenby v interiérech.
Areál se rozkládá ve střední části obce v nijak výrazné poloze. Terén je v rámci areálu mírně svažitý, pouze v sev...
Urbanisticky významný areál raně barokního zámku s přilehlým parkem a konírnou se rozkládá na JZ okraji hlavního náměstí. Zámek vybudovaný ve 2. pol. 17. století na starším renesančním jádře několika měšťanských domů byl později klasicistně upraven.
...
Zámecký areál z 2. poloviny 18. století vznikl po zboření areálu někdejší tvrze ze 14. století, přestavěné později na zámeček, situované jižně od současného areálu. Stávající zámek je v podstatě panským domem, na severovýchodní straně rozlehléh...
Na počátku 16. stol. patřila ves s pustou tvrzí Kryštofu Kocovi. Kolem pol. 16. stol. byla tvrz pravděpodobně obnovena. Při dělení dědictví v r. 1608 byla jeho součástí i „zřejmě opravená tvrz“ s dvorem. V r. 1646 (48) a poté v r. 1654 dochází ke změně majitele tvrze. V r. 1755 vyhořel dvůr i s tvrzí....
Zámek byl postaven v letech 1864-1866 na místě původní tvrze hraběcím rodem Bubnů. Jde o jednoduchý jednopatrový objekt, který však od začátku sloužil jako sídlo správy panství.
...
Areál barokního zámečku pocházející z poloviny 18. století je situován na návsi obce a skládá se z obytného objektu, chlévů, stodol, hospodářského objektu se sýpkou, zámeckého parku s rybníkem a potokem a zámečku samotného.
V roce 1637 se majitelem p...
Zámek, doplněný hospodářským zázemím, parkem, fragemety ohradních zdí s branami, je jednopatrový částečně podsklepený, vystavěný na obdélném půdoryse. V jádře barokní stavba (po r. 1755) byla neorenesančně přestavěna podle plánů Ignáce Vojtěcha Ullmanna.
Zámeck&ya...
Hrad nad říčkou Svatavou, zvaný též Greslein, doložen r. 1272 jako královské léno. Dobyt r. 1412 jako sídlo loupežníků, podruhé vypálen za bojů proti Jiřímu z Poděbrad. Po polovině 16. stol. sídlo přeneseno do Kraslic, hrad opuštěn a rozebrán na stavební materiál. Na vrchu Hradi&scaron...
V roce 1692 se majitelkou panství stala Sidonie Voračnická, která nechala původní zpustlé sídlo přestavět na barokní jednopatrový zámek. V letech 1820-30 došlo k další přestavbě zámku, čímž byla snížena valbová střecha a celá budova byla uzpůsobena pro hospodářské ...
Na SZ okraji obce se rozprostírá areál zámku s vlastní patrovou budovou, hospodářskými budovami a zámeckou okrasnou zahradou se zahradními domky. Ve druhé polovině 20. století došlo k radikálním přestavbám a značnému poškození zámku i parku.
Původní tvrz ze...
Při jihozápadním okraji obce se nachází rozlehlý areál zámku včetně hospodářských budov a přilehlého parku. Jednopatrová budova zámku má na sebe dvě kolmá křídla a nachází se na severu. Na jihu a na východě jsou hospodářské budovy. Na sever od zámku s...
Jedná se o barokní zámek z 18. století, na jehož vzhledu se podílel architekt František Maxmilián Kaňka. Původně zde stála tvrz, kterou na zámek nechal přebudovat hrabě Jan Josef Valdštejn. Okolo zámku se rozprostírá park v anglickém stylu. Od 60. let minulého století na z&aa...
Stavba tvrze je zde doložena již roku 1225. Ve 2. polovině 16. století nechali páni z Čechtína středověkou tvrz přestavět na jednoduchý renesanční zámek. Od konce 16. století se majitelé rychle střídali. Kolem roku 1830 byl renesanční zámek zbourán a na jeho místě vyrostly dvě budovy nového klasicis...
Na místě dnešního zámku byla bažantnice s rybníkem a přízemním stavením doloženým v roce 1775. V letech r. 1795–1798 nechali Haugwitzové přeměnit bažantnici v anglický park a budovu v ní na jednoduché šlechtické letní sídlo. Dnešní jednopatrový klasici...
Týn nad Vltavou údajně daroval kníže Boleslav II. pražskému biskupství již při jeho založení r. 973, patřil biskupství (později arcibiskupství) až do husitských válek. Od roku 1432 patřila polovina Týna Oldřichovi z Rožmberka a druhá rodu ze Sobětic. Roku 1601 bylo panství královskou komorou pronaja...
Jádrem rozlehlého areálu je patrový zámek lichoběžníkového půdorysu kolem středového dvora s hranolovou věží. Součástí areálu je hospodářský dvůr. Z původní gotické tvrze vznikl renesanční zámek, přestavěný barokně v 17. st., rozsáhlé úpravy v ...
Patrová volně stojící budova nepravidelného půdorysu, krytá sedlovou střechou s polovalbou. Fasádu člení jen otvory. Středověké jádro tvrze bylo během následujících období (15.-20. st.) stavebně upravováno; částečně dochována renesanční dispozice.
Bývalá tvrz v Lo...
Tvrz připomínána rokem 1276, několikrát byla přestavována. Dvoukřídlá jednopatrová budova má zachovány na jižní straně terasy s pilíři, zbytky renesančních sgrafit a portál, sklepy s valenou klenbou. Interiér nově přestavěn pro kulturní účely.
...
K roku 1313 je zmiňován nejstarší známý držitel rytířského statku Oldřich ze Lnář., člen družiny krále Jana Lucemburského. Rodového statku se po smrti Viléma, pravděpodobně posledního mužského člena rodu, ujímá rod Zmrzlíků ze Svojšína. Petr II., zmiňovaný v...
Pseudorenesanční zámek pravděpodobně vybudoval baron Jan Nádherný, který od roku 1819 vlastnil obec. V roce 1921 od něj objekt koupil velkostatkář Havlík z nedalekých Drhovic. Využíval ho jako své sídlo. Po roce 1945 byly prostory využívány pro obchod, hostinec nebo klubovnu Českého červen&eacu...
V regionu ojediněle dochovaná zděná patrová budova tvrze ze 16. století, přestavěná na sýpku. Doklad transformace obytné budovy malého šlechtického sídla po ztrátě původní funkce. Areál bývalého dvora a pivovaru je situován uprostřed obce, na SV straně stojí dvoupatrov&aa...
Nejstarším známým předchůdcem zámku byla renesanční tvrz ze 70. let 16. století, k níž náležel poplužní dvůr, ležící jižně od dnešního zámku (pravděpodobně se jedná o objekt ev. č. 1, stojící mimo plochu památky). V polovině 17. století se stal vlastní...
Zámeček byl postaven v 19. století jako to jednopatrová budova s menší vížkou. Po roce 1945 prostory využíval zemědělský podnik. Po roce 1990 začala budova i sousední areál chátrat.
...
Původní tvrz byla přestavěna na zámek. Dnešní prostá stavba o třech křídlech byla kolem poloviny 18. století klasicistně upravena a tím zanikla někdejší renesanční a ranně barokní podoba.
V 70. letech 20. století byl zámek opraven a sloužil jako rekreační zařízení. V současnost...
Dobře dochované terénní pozůstatky středověkého sídla venkovské drobné šlechty z 13.–15. století. V areálu zemědělského dvora je mimořádně dobře dochované tvrziště typu motte. Takto se označuje opevněné sídlo, které bylo vystavěno v rovině na uměle vytvořeném nebo s...
Vrcholný středověk K tvrzišti v poloze Krčohrad nejsou známy žádné písemné zprávy. Štěchovice se poprvé připomínají k roku 1408, kdy jako odúmrť po zemanovi Janovi připadly královské komoře a ves je připojena k panství hradu Kašperk. V roce 1584 získává &Sca...
Na Libušíně v Krupce stojí zámeček, který pochází z roku 1740. Postavit ho nechal saský šlechtic Camillo Parodi. Zámeček dostal jméno "Heinrichovo zátiší" po svém dalším majiteli, kterým byl polní maršál Heinrich Schmacker. V 19. století zde by...
Původně se jednalo o tvrz, doloženou roku 1614. Počátkem 17. století byla přestavěná v renesanční zámeček Lamingeny. Bohužel budova na podzim roku 2014 vyhořela.
...