V rámci oslav 650. výročí obce se zastupitelstvo rozhodlo, aby po staletích získal Krumsín své symboly - znak a prapor. Návrh zpracoval přední český heraldik Jiří Louda, který je mimo jiné také autorem znaku ČR a standarty prezidenta ČR. Podvýbor Poslanecké sněmovny pro heraldiku v dubnu roku 1999 Loudův návrh odsouhlasil, a tak podle zákona o obcích, starosta Krumsína Mgr. Jaroslav Střelák, převz...
Květín leží asi 5 km od Mohelnice na severním okraji regionu. Jádro vesnice tvoří malá kruhová náves s rybníkem a kapličkou. Hned za vsí se kolem cest na Mírov a Slavoňov zdvihají první svahy Mírovské vrchoviny. Tichý chod malé zemědělské vesničky nebyl v běhu času n...
Část Křelov leží asi 4,5 km na severozápad od města Olomouce na křižovatce staré státní silnice směřující z Olomouce do Litovle s okresní silnicí jdoucí z Horky do Topolan a Hněvotína. Křelov se rozkládá na mírném sprašovém návrší v průměrné výšce 254 m nad mořem a proto je z daleka viditelný. Část Břuchotín leží v blízkém sousedství Křelova, přibližně 7 km severozápadně od Olomouce, poblíž silnic...
Jižně 1,5 km od Konice při říčce Romži, leží obec Křemenec.
Jméno je odvozeno z pojmenování kamenítého pole - křemena. Poprve se uvádí v písemných záznamech r.1351 zmínka o vsi Krzemenecz, jako součástí konického panství. Ve znaku míval vždy běžícího koně. v obci je malá kaplička. severní část obce tvoří bývalá ves Veselá.
Obec je spravována městem Konice....
Křenovice leží v rovině na pravém břehu řeky Hané 4 km jihozápadně od Kojetína na silnici z Kroměříže do Vyškova. V obci nikde není starobylý hanácký grunt nebo žudr či besednice. Všechno má jednoduchou účelnost, značící ale i jistou zámožnost obyvatelstva. Od roku 1976 byly Kře...
Malá obec při Drahanském potoku. Je známá chovem koní pro rovinové a překážkové dostihy, kde dosahují výborných výsledků. Místní stáj byla založena panem Jiřím Suchánkem v r.1968 na místním statku. Z Křenůvek pochází spousta slavných koní, např. účastníci Velké pardubické - Paragraf, Rhödé, rovinní sprinteři - Zorro, Chalccari a další. V r.2004 byla stáj oceněna cenou, pro nejlepší chovnou klisnu ...
Krumperky i Křivá Voda byly v minulosti osídleny obyvateli německé národnosti. V roce 1900 žilo ve 159 domech 953 obyvatel, z toho v Křivé Vodě 168 obyvatel. Ze 726 obyvatel městečka i osady v roce 1930 bylojen 21 Čechů. Novým osídlením po druhé světové válce dosáhl v roce 1950 počet obyvatel 292 ve 138 domech, z toho v osadě Křivá Voda 53 obyvatel v 18 domech. Ale v roce 1991 již bylo v městečk...
Dříve samostatná obec, nyní od roku 1960 místní část Suchdolu. Leží na náhorní rovině brodské v nadmořské výši 550 m. Domky stojí po obou stranách silnice ze Suchdolu do Brodku. Původně měly Labutice jméno německé Schwanenberg. Toto jméno dostala ves po guberniálním radovi svobodného pána ze Schwanenberka. Počeštěním vzniklo jméno Labutice (německy Schwan je labuť). Labutice byly založeny roku 17...
Obec Ladín leží asi 2 km severně od správní Konice. V minulosti patřila k obci Březsko. Roku 1351 je poprve zmíněna ves Ladyn, jako část konického panství. Od r.1618 pak patřila do panství jeseneckého.
Ve znaku měl Ladín rýč a jeho obyvatelé byli proto zváni ,,zahrádkáři“....
Název obce Laškov vznikl přidáním přisvojovací přípony –ov za jméno zakladatele. V Laškově se jedná o jméno Lašek, které je odvozeno od Ladislava. Laškov leží na rovině, mírně se svažující na východ. Protéká jím potůček, zvaný Laškovský. Pod dědinou nad mlýnem, zvaným Trňák, ústí do řeky Šumice. Zde je nejnižší místo Laškova - 275m nad mořem.
Od roku 1667 má Laškov vlastní obecní pečetítko – upro...
Lazce, dříve Laska, městská část Olomouce s 6 899(2005) obyvateli je severně od centra města mezi hlavním a vedlejším tokem řeky Moravy. Lazce byly původně malá osada u mlýna těsně u městských hradeb pod Rohelskou bránou s mlynářem, několika rybáři a zahradníky. Byla zeměpanským majetkem,který...
V minulosti byly Lazníky nazývány Velkými (též Velké Lesinky). Už v první polovině 11. století je za své věrné služby dostal od knížete Břetislava přerovský purkrabí Smil. Od něj získal Velké Lazníky
V roce 1065 olomoucký biskup Jan I. Ve 14. století byly Lazníky v držení mnoha drobných vladyckých rodin, z nichž někteří tu měli často jen nepatrný majetek. Byly zde dvory a také dvě tvrze, podle ni...
Obec připomínána již r. 1272. Často patřila drobné šlechtě, později byla rozdělena na dvě části - panství laškovské a plumlovské. V obci je kaple sv. Františka Xaverského a kostelík Nejsvětější Trojice. Na návsi stojí zvonice.
...
Lesnice se připomíná v historických pramenech r.1348,leží asi 5km východně od Zábřeha. Katastr obce má rozlohu 733ha. Leží mezi kopci Trlina (524 m), na jejímž jihozápadním úbočí se nachází státní přírodní rezervace "Pod Trlinou", a Markovicí(482 m). V obci se nachází kostel sv. Jakuba (r.1590). V roce 1969 byla otevřena nově vystavěná základní škola. V roce 1971 byla zahájena výstavba Společenské...
První písemná zmínka o Leštině pochází z roku 1392, i když obec jistě existovala již dříve. Místní části obce Zálavčí patří o 21 let starší zápis z roku 1371.
Jméno Leština je odvozováno od "místa s lískovými keři", tj. leščiny. ...
Obec Lhota leží na hranicích kraje Záhoří, v nadmořské výšce 340 m n.m. Obec má katastrální rozlohu 323 ha a v součastné době v ní žije 334 obyvatel. Název obce vznikl v období, kdy u nás probíhalo hromadné osídlování neobdělané ne...
Lhota nad Moravou - Ves vznikla kolonizační činností panství kláštera Hradisko, první zmínka o ní je z rokou 1606. Zdejší mlýn se však v pramenech uvádí již od roku 1474. Mlýn původně samotný byl v průběhu let obklopen několika chalupami na ochranu mlýna. Od nejstarš&iacu...
Severně necelé 2km od Brodku u Konice leží jedna z našich četných Lhot (na Moravě jich máme 99) - Lhota u Konice. První písemná zmínka o ní je z roku 1379, kdy se nazývala Kněžská Lhota a byla zapsána do Zemských desek bratrům Kropáčovým z Holštejna. Její osudy byly často dramatické - 1574 patřila klášteru Hradisko u Olomouce, 1699 panství konickému. Původně česká ves byla za třicetileté války vys...
Písemnými prameny je Libina doložena k roku 1348. Spolu s dalšími okolními vesnicemi náležela k šumvaldskému statku. V roce 1535 se dostala k úsovskému panství, jež bylo v držení pánů z Boskovic. Dědictvím přešla na majitele Bludova Bedřicha ze Žerotína, který ji roku 1568 prodal královskému městu Uničovu. Uničovským městským statkem zůstala Libina až do vzniku vrchnostenského zřízení, město zde m...
Obec Liboš s 625 obyvateli (2011) se nachází v úrodné rovině střední Hané mezi městy Šternberk, Litovel, Uničov, asi 12 km severozápadně od Olomouce v nadmořské výšce 222 m nad mořem. K Liboši se 180 usedlostmi dnes patří osada Krnov s 36 domy. Někdejší sídla ale i chaloupky byl...
Obec Lipina se nachází ve střední hornaté části Nízkého Jeseníku 4 km od města Šternberk, v nadmořské výšce 490 m.n.m. Tvoří ji dvě části - část Lipina a část Stachov. Nejstarší zpráva o existenci obce pochází z roku 1296, kde jsou obě části ob...
Podhorská vesnice s 222 obyvateli leží v severovýchodní části mikroregionu na pomezí Úsovské vrchoviny. Je obklopena ze všech stran hlubokými lesy a krásnou přírodou. Od severu je chráněna památnou horou Bradlo a Kočičí skálou, ze západu Ostrou horou a z jihu vrchem Skalka a lesem Kárníkem. První zmínka o malé osadě Lipinka, jejíž název byl odvozen od staročeského slova lípí (lipového porostu), po...
Obec Lipová, podobně jako jiné obce, patřily ve středověku jako zboží feudálním majitelům panství Dřevohostice a nakonec až do zrušení roboty Bystřici pod Hostýnem. Pravděpodobně její vznik nesahá do zřízení dědinného, byla založena později po zřízení cesty z Bystřice pod Hostýnem do Přerova – krajského města, doplněna usedlíky z pustých vsí Karlov a Končiny, které byly na sever od Lipové, kde je...
Pod dnešním názvem Obec Lipová nalezneme tři, až do 1960 historicky samostatné obce: Lipová, Hrochov a Seč. Pravděpodobně nejstarší a dnes největší je samotná obec Lipová, která dostala jméno od lipového porostu. První písemná zmínka o obci pochází z...
Obec Lipová – lázně je součástí okresu Jeseník, který je nejsevernější výspou Olomouckého kraje a počtem obyvatel se řadí mezi největší obce na Jesenicku. V současnosti má okolo 2.600 trvale žijících obyvatel a zájem o výstavbu v obci stále trvá. Je to...
Obec Líšná leží na 355 ha, asi 12 km jihovýchodně od Přerova na hranici okresu Přerov a současně Olomouckého a Zlínského kraje. Nachází se ve klidném a pěkném prostředí obklopena lesy. Nejstarší zpráva pochází z roku 1368, obec zřejmě vznikla kolem roku 1360. Název se odvozuje s největší pravděpodobností od lískového křoví, může však také pocházet od slova les. Líšná patří k nejstarším obcím na ...
Obec se nachází na úpatí Bouzovské vrchoviny v předhůří Hrubého Jeseníku a Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 320 metrů, přesněji 5 km západně od Mohelnice, 5 km severozápadně od Loštic, 25 km jihovýchodně od Moravské Třebové a 12 km jižně od Zábřehu. Okol&i...
Lobodice patří mezi nejstarší obce na Moravě. První zmínka je již z r.1131 kdy byly majetkem olomouckého biskupství. Od konce 15.století je coby biskupské léno drželi majitelé tovačovskéhopanství (Tovačovští z Cimburka, páni z Pernštejna, Manriquezové, Illesházyové a hrabata ze Salm-Neuburgu). V letech 1704-1848 byla vesnice opět již pod přímou správou původní církevní vrchnosti v rámci kroměřížsk...
Obec Loučany. První písemná zmínka o ní je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Od roku 1974 byla obec Loučany proti vůli občanů integrována ke střediskové obci Náměšť na Hané. V roce 1990 využili občané možnosti vzít obecní samosprávu do vlastních rukou. V prvních svobodných volbách si zvolili patnáctičlenné obecní zastupitelstvo s pětičlennou obecní radou. Obec Loučany leží...
Dvě nejstarší písemné zprávy, které se přímo týkají Loučky, jsou datovány do pvní poloviny 14. století. Podle první z nich zapsal opat kláštera Hradiska u Olomouce Augustin (1336-1350) ves Loučku doživotně Milotovi z Choryně. Druhá zpráva o Loučce je zcela konkrétní. Podle originální pergamenové listiny, datované 27.října 1348 v Olomouci, prodal tehdy Matěj ze Seničky se souhlasem své manželky Kat...
Vznik obce Loučná nad Desnou je spjat se vznikem osady Rejhotice. Ve 14. století ji založili dřevaři a uhlíři, kteří pálili dřevěné uhlí pro místní železné hamry a pro tavírnu rudy. Obec vyrostla okolo zámku, který v 17. století Žerotínové vybudovali na místě dřevěného loveckého zámečku. Po rozdělení losinského panství na losinské a loučenské, získal Loučnou Přemyslav Žerotín. Tok dějin byl vždy ú...
V západní části Hornomoravského úvalu, tam, kde úrodná Haná začíná postupně přecházet v první pahorky Drahanské vrchoviny, s dominující dávno již vyhaslou sopkou, tradiční hanáckou horou Kosíř, se nachází obec Luběnice. Tak jako většina obcí v této oblasti má své počátky v hlubokém dávnověku, protože toto úrodné území, příznivé jak pro zemědělské práce, tak patrně i pro lov zvířat kdysi zde žijící...
První písemná zmínka o obci je z roku 1394, u příležitosti udělení městského práva Potštátu, do jehož panství obec patřila Další je z roku 1408, kdy došlo ke změně majitele potštátského panství a je připomínán kostel Pany M...