Krumsín (obec) [399]

V rámci oslav 650. výročí obce se zastupitelstvo rozhodlo, aby po staletích získal Krumsín své symboly - znak a prapor. Návrh zpracoval přední český heraldik Jiří Louda, který je mimo jiné také autorem znaku ČR a standarty prezidenta ČR. Podvýbor Poslanecké sněmovny pro heraldiku v dubnu roku 1999 Loudův návrh odsouhlasil, a tak podle zákona o obcích, starosta Krumsína Mgr. Jaroslav Střelák, převzal 25. května 1999 z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause dekret o udělení znaku a praporu.

Nový znak obce charakterizuje modrá krokev ve stříbrném štítě, provázená dvěma červenými půlměsíci rohy vzhůru a dole černou zubří hlavou s červeným jazykem a zlatou houžví v nozdrách. Heraldik Jiří Louda vycházel při návrhu znaku z historických pramenů. Půlměsíc měli v erbu první vladykové, kteří v Krumsíně hospodařili (1349). O sto let později získali krumsínskou tvrz vladykové Šarovcové z Šarova, v jejichž erbu byla krokev. Ti roku 1527 prodali tvrz, obec Krumsín a několik sousedních vesnic pánům z Pernštejna, kteří všechno připojili ke svému plumlovskému panství. A právě Pernštejnové měli ve svém erbu zubří hlavu. Součástí symboliky obce je také prapor, který je zjednodušením znaku. Je na něm vynechána krokev, naopak vyniká zubří hlava jako symbol nejvýznamnějších držitelů Krumsína v době předbělohorské pánů z Pernštějna.

Kostel:
V obci stál dřevěný kostel, kdy byl postavený se neví, byl zbořený v roce 1865 v úterý po pondělí Velikonočním. Byl dlouhý 24 sáhů, 2 střevíce a 6 coulů. Oprava na tomto kostele byla provedena dle záznamů v roce 1571. Nový kostel sv. Bartoloměje byl vysvěcen v roce 1868. Okolo starého kostela byl hřbitov, zrušený v roce 1835. První zvony byly pořízeny v roce 1883, v době první světové války byly sundány. V roce 1927 byly pořízené a vysvěcené zvony nové, které v době druhé světové války byly sundány a použity pro válečné účely (2. 4. 1942)

Poloha

přidat fotografie