Jeden z prvních dochovaných záznamů o Příluce je latinský záznam z roku 1391 "proclam in Altam Mushau i Makov et Prziluca" = {něco jako: "Příluka ležící poblíž Makova"}. Objevil se také záznam o Příluce z roku 1292, ale tento záznam není zatím ověřen. Roku 1454 patřila Příluka Jankovi z Přeluky byl to místní zeman. V té době vybudovali poblíž obce Kostkové z Postupic na ochranu svého panství v pol...
Místo vymezené katastrem obce bylo osídleno již v neolitu a době bronzové, jak tomu nasvědčují archeologické nálezy. Vlastní obec ležící na českomoravské hranici se skládala až do správní reformy v roce 1949 ze dvou částí Moravské a České Radiměře s katastráln&iacu...
Původně asi slovanské osídlení. Severně od Radkova stával hrad, ve vsi, v trati zvané Hradisko stávala tvrz či dvůr. Roku 1306 se v listinách připomíná Dětřich z Radkova, roku 1316 jeho bratr Woyslav. Pak přechází radkovské zboží na Jindřicha z Lipé a k roku 1365 tvoří součást zboží cimburského. Roku 1396 se v listinách objevuje Sulko z Radkova. Roku 1406 udělil markrabě Jošt Radkov lénem Ješkovi ...
O založení Rohozné jsou první zmínky ze 13. století, kdy je obec nazývána "Rohozná - villa ves". Historie obce je spojena s historií hradu Svojanova, na jehož panství byla založena.
Na počátku 14. století se obec rozrůstala. Její chaloupky se krčily podél dlouhého kopce Draha. Kraj kolem Rohozné, Svojanova aľ k Bystrému byl ještě v 18. století zalesněn, v Rohozné žilo málo obyvatel. Proto v roce ...
Obec Rozhraní leží v údolí řeky Svitavy a vznikla sloučením tří osad: Rozhraní, Bradlné a Vilémov. Zástavba části obce, zvané Rozhraní je soustředěna podél mezinárodní silnice E461 a další část této zástavby vybíhá směrem východn&...
Původně zřejmě česká obec, po kolonizaci ve 13. století poněmčována. Pravděpodobné založení vesnice sahá do období velkého zúrodňování pohraničního lesa za biskupa Bruna Olomouckého. Lze tak usuzovat podle uspořádání čtyřhranných statků. Podle tohoto typu statků je také znát někdejší původ franských kolonistů. Traduje se, že zde byly původně dva svobodné statky - Lipsky čp.2 a Petsch čp.39. Mezi ...
Ve středověku tvořil hranici mezi Čechami a Moravou až 40 km široký pás hustého hvozdu, kterým vedly jen úzké kurýrní a obchodní stezky. Na obou stranách hvozdu se vybíralo mýto. Když se Morava stala trvalou součástí českého státu, ztratil hraniční hvozd důvod své existence a panovník se chopil možnosti toto území hospodářsky využívat.
Král Přemysl Otakar II. za součinnosti olomouckého biskupa, k...
1. Pravěké osídleníNeolitická kolonizace sem pravděpodobně přišla z Tišnovské pánve. Z Moravskotřebovska a konkrétně i z Rychnova jsou známy ve větší míře pouze ojedinělé nálezy broušené a štípané industrie. Při severovýchodním okraji, 700 m jihovýchodně od soutoku potoků Rychnovského a Lukovského s Moravskou Sázavou, objevil p. Václav Dubinský v letech 1993 – 1995 soubor 34 kusů štípané industrie...
Kdy byla obec Sádek založena, nelze přesně říci, ale její vznik lze datovat
k založení města Poličky tedy kolem roku 1265. Obec byla založena po způsobu
německém, takové osady se zakládaly v údolích podél cest a potoků. Osady
slovanské zakládaly se do kruhu více pohromadě tzv. okrouhlice s návsí uprostřed.
Svůj název získala osada zřejmě podle „rybných sádků“, malých rybníčků, které
byly rozm...
Název Sebranice je odvozen od slovesa sebrat a označoval lid sebraný z celého okolí. Obec vznikla sloučením tří samostatných obcí - Sebranic, Pohory a Kaliště a osad Třemošná a Vysoký Les. Pohora se dříve jmenovala Sedlíkova Hora nebo Sedlíkov. Po požáru dostala nynější n...
Široký Důl se nachází na území okresu Svitavy a náleží pod Pardubický kraj.
Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Polička. Obec se rozkládá asi 20 km západně od Svitav a 5 km severozápadně od města Polička. Leží v nadmořské v&yac...
Její pojmenování je doloženo až v 1. polovině 14. století a snad bylo odvozeno od názvu po sklářské huti - Glaselsdorf. Katastrofální nedostatek historických pramenů odsouvá domněnky o založení obce do oblasti pověstí. Objevilo se i vysvětlení názvu obce po jakémsi lokátorovi jménem Gleser. Existence sklářské huti je také problematická, neboť pro ni v okolí nejsou žádné podmínky. První listinný do...
Obec Slatina se nachází na rozhrání kraje Pardubického a Jihomoravského (50 km severně od Brna). Rozprostírá se v Českomoravském mezihoří v nadmořské výšce 420 m. Ráz krajiny je předurčený pro milovníky zvlněné a zalesněné krajiny. Obec se vyznačuje vzájemnou soudržností mezi občany.Je součástí svazku obcí Moravskotřebovska a Jevíčska (MTJ).
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského...
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do M...
Sloupnice se dnes skládá z následujících částí: Dolní Sloupnice (se samotou Džbánovec), Horní Sloupnice, Končiny 1. díl, Končiny 2. díl.
Založení obce
Formování obce prošlo složitým vývojem. K počátkům osídlování oblasti kolem Sloupnického potoka (Labíčka) došlo snad již kolem poloviny 12. století. V roce 1167 (listina však pochází až z doby kolem roku 1200) při vymezení majetků premonstrátského...
Původní osídlení bylo slovanské. Roku 1270 se obec uvádí pod názvem Stará Třebová. Zřejmě šlo o první pokus německé kolonizace Borešem z Rýzmburka, později se název Třebová přenesl na nově založené město při řece a ujal se název Staré Město. Roku 1365 je uvá...
První písemná zmínka o existenci osady, původním názvem Dittesbach, rozložené podél potoka Křetínky, 8 km jihovýchodně od Poličky, pochází z roku 1557. Jde však o mnohem starší lokalitu, jež ve své jméno dostala po lokatoru Ditrichovi a v níž stával dřevěný ...
Obec Strakov se nachází skoro až na samé sevení hranici svitavského okresu, poblíž česko-moravského pomezí. V podrobnějším vymezení Strakov leží v bezprostřední blízkosti Litomyšle, od jejíhož centra je střed obce vzdálen zhruba čtyři kilometry východním směrem. Reálnou spojnicí Strakova s Litomyšlí je komunikace místního významu, odbočující ze silnice I. třídy č.35. Právě po této dopravní ose reg...
První zmínka o obci Študlov, podle místních Ščudlov, se připomíná r.1629 při statku Křetínském. Obec dlouhá léta patřila pod Bradlné. V roce 1912 se osamostatnila.
Obec leží na severovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny v kopcovité lesnaté oblasti v nadmořsk&e...
Podle knihy Josefa Krušiny „Dějiny Trpína a okolí“ je osada připomínána už v roce 1405, když se Margareta Bušková z Trpína domáhá na Herartovi Paškovi vyplacení věna ze dvora na Studenci. V roce 1581 je ve svojanovské Rychtářské knize zápis o sporu mezi Havlem Dvořákem z Podměstí a Martinem Studencem, o část pozemku, kterou mu Havel Dvořák upřel. Sešla se komise, ve které byli na straně Havla Dvoř...
Obec Telecí leží poblíž královského věnného města Poličky, na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Poličku založil král Přemysl Otakar II. roku 1265 v místě hraniční strážní osady Na poličkách - tehdy ve významu na rovinkách. (Obr. zakládací listiny). Vojenské posádky byly umístěny podél tzv. Královské zemské stezky (od 19. stol. název Trst...
Obec najdete v nejjižnějším výběžku Pardubického kraje, na území okresu Svitavy, na zemské hranici s Moravou, kde sousedí s kraji Vysočina a Jihomoravským.
Obec tvoří dvě sídla: Trpín, kde žije 380 obyvatel a Hlásnice s 60 obyvateli. Krajina je typická pro Českomoravskou vysočinu, střídají se lesy, louky, rybníky, potůčky a má své osobité kouzlo v každém ročním období. Území má 1248ha a je v nadm...
Z nejstarších záznamů byly vybrány některé následující údaje. V roce 1660 se píše o naší obci jako o Trzenicze , latinsky Striniz, německy Strenitz a česky Střenice a někdy také Třenice. V roce 1893 se zdejší učitel Jaroslav Klika zasadil o to, aby se obec jmenovala Trstěnice. Obec připadla r. 1347 celá i s důchodem 18 kop kapitule, též r. 1398. Mlýn náležel k pitanci kapitulní. Rychtu tu dal bisk...
Obec Tržek leží čtyři kilometry na západ od města Litomyšle na soutoku řek Loučné a Desinky, které s Nedošínským hájem tvoří její hranice.Počet obyvatel: 168 První zmínka o existenci této obce je v roce 1145. Obcí Tržeckou vedla důležitá zemská stezka, která velice přispěla k jejímu rozkvětu. Biskup Albert ze Štemberka, který měl v Tržku svůj letohrádek, v roce 1378 založil Kartusiánský klášter. P...
Velká, před druhou světovou válkou německá obec. Původní osídlení bylo zřejmě slovanské. První písemná zmínka o Třebařově je z roku 1267, kdy Boreš z Rýzmburka založil augustiniánský klášter Maria Kron, kterému daroval 20 lánů v Třebařově. Roku 1270 převor Oldřich ...
Obec Útěchov leží 2 km jižně od Moravské Třebové v údolí, které se táhne od jihu na sever a protéká jím říčka Třebůvka. Východní stranu obce tvoří svah Kamenné hory sklánějící se na západ, jejíž nejvyšší bod leží ve v&yacut...
Obec s osobitým rázem asi 4 kilometry jihozápadně od Svitav podél silnice na Hradec nad Svitavou a Vendolského potoka. První zpráva o obci Vendolí (něm. Stangendorf) se objevila v seznamu obcí přináležejících k panství olomouckých biskupů v letech 1318 – 1326, jiných zakládacích listin nemáme. Lze se proto domnívat, že osada byla založena kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka někdy ...
Obec Vidlatá Seč se nachází v lesnatém prostředí Českomoravské vrchoviny. Leží v nadmořské výšce 426 m.Počet obyvatel: 302.První zmínka o Vidlaté Seči je z roku 1120 v Kosmově Kronice české. Vidlatá Seč byla klášterní vsí kláštera litomyšlsk&ea...
Obec Víska u Jevíčka je malá, před druhou světovou válkou německá obec s českou menšinou. Ves byla založena za německé kolonizace. První písemná zpráva je z roku 1258, kdy se stahuje pod soudní pravomoc města Jevíčka. Roku 1398 však již tvoří součást panství třebovského.Roku 1402 dostává ves Heralt z Kunštátu a dává roku 1408 Derflíku právo odúmrti. Po něm dědí Viktorin a Čeněk z Kunštátu, půl vsi...
Obec Vítějeves se nachází v jihovýchodní části Pardubického kraje na hranicích s krajem jihomoravským. Obec se táhne podél potoka Korýtka v délce cca 2 km. Obec je typicky venkovským sídlem se zemědělskými usedlostmi a s klasickými domy. Nechybí ani část starobyl&y...
První zmínka o obci je z roku 1258 v listině krále Přemysla Otakara II., kdy se vesnice pod názvem Nová Vranová neboli New Branow podřizuje soudní moci města Jevíčka. V roce 1350 uvádí se již jménem Lhota, tvoříc s Vranovou, Rovní, Bezděkovem, Příkazy, Stříteží, Vacetínem, Svino...
Poprve se Vrážné připomíná r. 1253, tedy tou dobou, kdy Přemysl Otakar II. se stal králem Českým. Začátkem 14. století patřila osada hradu Cimburku u Trnávky. Když bylo r. 1848 úplně zrušeno patrimoniální zřízení, bylo Vrážné přiděleno k c.k. okr. soudu jevíčskému ...
Obec založená v roce 1720 ve výběžku Českomoravské vysočiny severovýchodně od města Jevíčka. Vysoká patří k obcím s nejvyšším úbytkem obyvatelstva v letech 1991 – 2001 v okrese Svitavy.Velmi malá, i před druhou světovou válkou čistě česká obec nacházející se v chráněné krajinné oblasti.
Vysoká byla založena na biskupickém panství až roku 1720 za Viléma Vojtěcha Libštejnského hr. Z Kolovrat, prelá...