Obec Bačkov je ves, vzdálená 3 km od městečka Habry. Název vznikl přivlastňovací příponou -ov z osobního jména Baček. Ve 13. století náležel Bačkov pánům z Lichtenburgů, Smil *1269, vystavěl Světlici (Lichtenburg - Lichnici), měl čtyři syny Jindřicha (Žleby), Smila (Ronov), Oldřicha (Lichnice, Chotěboř) a Reimunda, který obdržel zboží smrdovské, součástí jehož byl i Bačkov a Zboží, později se vša...
Bělá se připomíná již roku 1257 jako malá hornická osada. Kolem ní se rozkládalo několik dolů na stříbro, které asi nebyly příliš výnosné, neboť později se o nich již v žádných dokumentech nehovoří. V obci stávala kamenná tvrz, založená před rokem 1316. Jejím prvním známým majitelem byl v roce 1316 Mikuláš z Bělé. Zprávy o osudech Bělé a její tvrze jsou ve středověku velmi kusé. V roce 1544 již Bě...
První písemná zmínka o obci se objevuje v roce 1544. Název obce s největší pravděpodobností vznikl z osobního jména Bezděka příponou - ova znamenalo původně Bezděkův dvůr. Přestože historické prameny uvádějí, že v obci bývala od starodávna tvrz, první zmínky o obci se objevují až v 16. století. Původní vladycké sídlo bylo nejprve příslušenstvím blízké Předboře. V roce 1623 se stal novým majitelem ...
Obec - osada vznikla ve druhé polovině 13.století a první historické zmínky o ní pocházejí z roku 1252. V osadě byla založena tvrz pod kterou patřila celá ves Kouty. Až do roku 1850 se zde střídali majitelé. Posléze byly Kouty zahrnuty do politického a soudního okresu Ledeč nad Sázavou.
Na n...
Město se může pochlubit bohatou a dlouhou historií. První písemné zprávy pocházejí z 12. století, kdy se v písemných dokumentech uvádí vladyka Zikmund z Ledče. V husitské době ledečtí vladykové stáli na straně tohoto hnutí. Vladykové Mikulášové Pešíkův a Václavův, podepsali v roce 1416 stížný list proti upálení M. Jana Husa. Majiteli panství byli Ledečtí z Říčan, Meziříčtí z Lomnice a Trčkové z Lí...
První zmínka o obci Leškovice pochází z 15. století. Obec založil roku 1401 Štěpán Ležka jako poplužní dvůr s nájemníky. Rod Ležků vlastnil obec až do roku 1552, kdy byla prodána hraběti Zábrzskému. Poté se stává majitelkou Veronika Liběnická z Vr...
Z nejdávnějších dějin naší obce toho mnoho nevíme. Prvé písemné zmínky existují z r.1207 v písemnostech benediktinského mnišského rádu ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Úkolem tohoto řádu založeného v r.1120 byla kolonizace pustých prostor v rozsáhlém hvozdu směrem k moravské hranici. V oblasti horního toku Sázavy navazovala činnost vilémovských mnichu na obdobný zájem cisterciáckého řádu založeného...
Obec Skuhrov leží na severním okraji Českomoravské vysočiny, 9 km severozápadně od Havlíčkova Brodu na silnici č.38 (Havlíčkův Brod – Praha).
Skuhrov je velmi stará osada. Vznikla na konci 12. nebo na začátku 13. století při Haberské stezce, v dobách, kdy tato stezka nabývala důlež...
Dnes samostatná obec Sloupno patřila dříve pod Obecní úřad Libice nad Doubravou. Ves leží v údolí kolem potůčku v hornaté krajině. Poprvé je ves připomínána v 16. století a tehdy patřila ke zboží ve Studenci. Psala se různě v různých historických dobách, v českém místopis...
Obec Úsobí se nachází 14 km jižně od okresního města Havlíčkův Brod a 17 km severozápadně od krajského města Jihlavy s průměrnou nadmořskou výškou 585 m n.m. s celkovým převýšením 185 m (524 m n.m. – 709 m n.m.).
Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s prvn&iac...
Obec Vepříkov je na Českomoravské vysočině vzdálena asi 10 km od města Chotěboř a 20 km od Havlíčkova Brodu.
Celý katastr obce je rovinatý s mírným jižním svahem.Samotná obec se rozkládá v malém údolí uprostřed katastru, který je ze všech stran lemován lesy. Celkov&aacut...
Městys Vilémov se nachází v kraji Vysočina pod Železnými horami, v okrese Havlíčkův Brod, na okraji Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 358 m. Přes Vilémov vedou značené turistické stezky, které vás zavedou na Pařížovskou a Sečskou přehradu, zříceninu hradu Oheb a Lichnice.
Městys Vilémov má devět místních částí: Vilémov, Klášter, Dálčice, Hostovlice, Jakubovice, Košťany, Spytice, Zhoř a Ždá...
Obec Josefov se nachází v Regionu Podluží asi 9 km západně od Hodonína, mezi obcemi Dolní Bojanovice a Prušánky. Leží v mírném podnebném pásmu o rozloze asi 7,08 km2. Podél obce protéká vodoteč Prušánka. Je převážně zemědělsko-vinařského charakteru. Prob&iac...
Dnešní Kyjov je centrem sklářství a jako obec s rozšířenou působností i partnerem pro dalších 41 obcí správního území Kyjovska, které jsou především orientovány na ovocnářství a zelinářství. Chloubou regionu je vinařství, ve které...
První písemná zmínka o obci je z června 1300, kdy majitel panství Rubert de Arena (z Písku) je uveden jako svědek na darovací listině Velislava z Ořechova velehradskému klášteru. Od roku 1363 je Písek součástí Hradišťského kraje. Jako samostatné panství se udržel asi do roku 141...
13. - 16. STOLETÍ
1261 - 1. písemná zmínka o obci jménem Prusy. Ves majetkem vizovického kláštera
1460 - ves zastavena pánům z Ludanic
1497 - ves přechází do majetku Jana Kuny z Kunštátu
1536 - ves se stává majetkem Albrechta Prusinovského z Víckova
15...
Dnešní obec Starý Poddvorov leží v úrodné oblasti jihovýchodní Moravy, nedaleko hranic se Slovenskou republikou. V historických dobách šlo o kraj hraniční, který často strádal válečnými událostmi. Slovanské osídlení je zde nicméně doloženo již v 9. století, v době, kdy celé území kolem nedaleké řeky Moravy představovalo centrální oblast Velkomoravské říše. Nálezy hrobů na katastru dokazují osídlen...
Přestože první doložená písemná zmínka o Strážnici pochází až z roku 1302, množství archeologického materiálu vypovídá o daleko dřívějším osídlení tohoto území. Počátky samotného města jsou spojovány s upevňováním hranic če...
Obec leží 10 km severovýchodně od Strážnice a 9 km jihovýchodně od Veselí nad Moravou, v nadmořské výšce 203 m. Katastrální území obce má výměru 637 ha.
Původně vinařská a ovocnářská obec se nachází na rozhraní Horňácka a Dolňácka, v chr&...
Poprvé byla obec zmíněna v listině olomouckého biskupa Jana Očka z Vlašimi z 18. dubna 1358, v níž potvrzuje darování obce moravským markrabětem Janem Jindřichem augustiniánskému klášteru sv. Tomáše v Brně. Tento klášter Jan Jindřich sám kolem roku 1350 založil. Augustiniá...
Historie Žarošic sahá hluboko do minulosti. Z náhodných nálezů je prokázáno prehistorické osídlení a velkomoravská doba je rovněž dobře doložena. První písemná zmínka o obci pochází ze 13. století a nejstarší zprávy vyprávějí o dá...
Ždánice leží v Jihomoravském kraji, v severozápadní části okresu Hodonín. Město se rozkládá ve zvlněné krajině na úpatí Ždánického lesa, v nadmořské výšce 226 metrů. Obklopují je lesy, pole, sady a vinohrady. Ve Ždánicích se stékají dva potoky ...
Obec Blešno se nachází po obou stranách silnice A1/11 vedoucí z Třebechovic pod Orebem do Hradce Králové. Leží v nadmořské výšce 237 m. Má 310 obyvatel. K severu se nad obcí táhne nízké návrší s několika lesíky, k jihu se prostírají rozsáhlé louky kolem řeky Orlice.
Podkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná blešník, která hojně rostla na břehu řeky Orlice. Jiné prameny uvádějí, že ves ...
Obec se svou částí Homyle leží po obou březích řeky Bystřice, na křižovatce cest z Hradce Králové přes Libčany do Nového Bydžova a z Hořic v Podkrkonoší do Přelouče. Od roku 1975 k obci správně patří obce Trnava, Zvíkov a Budín. První písemné zprávy o Boharyni pocházejí z roku 1355, ostatní části jsou připomínány o něco později.
Dominantou obce je barokní kostel sv. Bartoloměje, který byl postave...
Místní jméno vzniklo jako ves lidí Librantových. Toto osobní jméno je německého původu. První část je překládána jako lid - národ, druhá jako meč. Podle archeologických nálezů bylo území obce osídleno už v době předhistorické. Z nástrojů mladš&...
Obec Lužec nad Cidlinou leží 8 km jihozápadně od Nového Bydžova. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1325, kdy je zmiňován vladyka Slavibor z Lužce. Z pozdějších majitelů připomeňme pány z Landštejna, Postupim, Pernštejna a rod Kinských. Do dnešních dnů pojí obec se středověkem její rozvržení do tzv. lánové vsi. Každého zaujme přímá centrální cesta s prostorným okolím. Tato úprava je dílem...
Osičky jsou vzdáleny od Hradce Králové 15 km a leží v nadmořské výšce 269 m n.m. Nachází se na vyvýšenině v jihojihozápadní části okresu Hradec Králové v mírně zvlněné, úrodné zemědělské krajině.
Ves si dlouho udržovala venkovský charakter s převahou objektů typických pro hospodářské usedlosti. V průběhu doby došlo k novým postupům zemědělské výroby a tedy i jiným formám zástavby. Současnou zásta...
Radostov - menší vesnička ležící 12 km západně od Hradce Králové, byla založena na vymýcené lesní půdě v 11. - 12. století. Jako v mnoha okolních obcích i tady stávala dřevěná tvrz s poplužním dvorem, ale jména jejich prvních majitelů upadla v zapomnění. Nejstar&sc...
Obec Světí leží v mírné dolině 7,5 km na severozápad od Hradce Králové, v nadmořské výšce 284m. Sousedí s vesnicemi Neděliště, Předměřice, Bříza, Všestary a Rozběřice. Není zcela jasné, proč obec získala své nynější jméno. V prvních p&iacu...
První zmínka o obci je z roku 1549. To koupil Libčany pan Jindřich V., rytíř z Vysoké. V roce 1561 přikoupil Práskačku, Sedlici, Chrástnici (Krásnici), Drbanice (dnešní Urbanice), které k Libčanům přidal. Po jeho smrti byla majitelkou až do roku 1574 jeho paní Anna.
Potom panství přešlo na majitele Petra Nejedlého do roku 1589. Po jeho smrti se provdala jeho choť za rytíře Tobiáše Nejedlého. Ten ...
Blatno dříve Platten, leží na jižním svahu Krušných hor, téměř 8 km SZ od Chomutova, v nadmořské výšce 660 m. O jeho prvním osídlení není nic bližšího známo. Rozhodně se však počátky jeho dějin nedají oddělit od blatenského hradu, po...
Obec Hrušovany leží 11 km jihovýchodně od Chomutova na hraně údolí Hutné. Vsí procházela stará cesta spojující Chomutov se Žatcem. Krajinným rázem se blíží charakteru Žatecka. Výstavbou císařské silnice v 18.století , vedoucí př...
O vzniku Kalku se nám bohužel nedochovaly žádné zprávy. Víme však, že na místě dnešní obce původně stálo několik stavení dřevorubců a uhlířů. Pozdější osídlení této oblasti je pak spojeno s těžbou a zpracováním železných rud. První dochovaná zm...
Jak dokazují četné archeologické nálezy, počátky osídlení okolí dnešních Libědic sahají až do pravěku. Není zcela zřejmé, z kterého roku o obci pochází první písemná zmínka - existují totiž dvě možnosti. Jednou je listina, pocházející z roku 1197, zmiňující se o vsi "Ljubedici", souvislost s Libědicemi je však sporná. Druhá a již stoprocentně jistá dochovaná písemná zmínka o Libědicích pochází z r...