Hrušovany (obec) [5146]

Obec Hrušovany leží 11 km jihovýchodně od Chomutova na hraně údolí Hutné. Vsí procházela stará cesta spojující Chomutov se Žatcem. Krajinným rázem se blíží charakteru Žatecka. Výstavbou císařské silnice v 18.století , vedoucí přes Vysočany, dostaly se Hrušovany mimo hlavní komunikační tah. Katastr Hrušovan představuje rozlohu 446 ha.

Obec Hrušovany se dnes skládá ze tří částí – Hrušovan, Lažan a zaniklé části Vysočany, která byla v posledních letech oživena.

Český název Hrušovany byl nahrazován německým  Hruschowan.  První písemná zmínka je známá z roku 1209. Byl užíván i název  „ Hrušova“.V roce 1847 pak je uváděno jméno  Hrušowany ves (217 obyvatel, 46 domů) tři vsi v majetku královského města Chomautow. K 1.1.1992 obec Hrušovany se sídlem Obecního úřadu, část Lažany a dříve i Vysočany.

V roce 1991 měly Hrušovany a Lažany 227 obyvatel a z toho samotné Hrušovany 161 obyvatel.   Ke dni  1.březnu 2001 měla  celá obec Hrušovany 250 obyvatel.

Nejstarší zpráva o Hrušovanech zřejmě pochází z listiny z roku 1209, týkající se oseckého kláštera. Zde se objevují jako svědkové Broeda a jeho syn Thirsech de Grussowan.

V roce 1266 jsou Hrušovany připomínány jako sídlo Štěpána . Roku 1337 je známá zpráva o jiném Štěpánovi z Hrušovan. Ve 14.století tu již stojí farní kostel . Podací právo k němu  měl v roce 1380 Bořita ze Pšovek. Pak roku 1387 byl patronem kostela ještě Litolt z Moravěvsi.  Dalším držitelem podacího práva byl pak v roce 1404 Albert z Mor.  V roce 1415 byl pravděpodobně majitelem obce „Heysso de Kozel“. Po roce 1516 je uváděn jako majitel obce Jiří Oppeln ( pravděpodobně Appel z Fictumu na Šumburku). V 16.století získali ves páni z Veitmile na Chomutově.  Roku 1573 drží ves Václav z Lobkovic. Od Lobkoviců kupuje Hrušovany Jiří z Hochhauzu v roce 1602. Jan Mikuláš přichází o ves konfiskací v době pobělohorské roku 1623. Hrušovany jsou pak prodány Floriánovi Jetřichovi ze Žďáru ( Florián Dionys ze Žďáru).  V letech 1624 až 1631 byl hejtmanem obce Johan Hrasky a 1650 až 1651 Christof Körner. Koupi dvorů byli jako svědkové přítomni rychtáři okolních vesnic. V roce 1653 byly založeny nové pozemkové ( gruntovní) knihy pro vsi Hrušovany a Denetice. V obci převládala rostlinná výroba – pěstování pšenice, žita, řepy, chmele, zeleniny a ovoce, která byla doplněna chovem skotu,ovcí a vepřů. Od roku 1655 patřila ves rodu Nigronů  z Ryzempachu.  K datu 16.srpna 1656 je v obci 11 sedláků a jeden chalupník. Hrušovany jsou popisovány takto: „ Tato ves stavení má dobrý, rolí pšeničný, luk v mírnosti, dobytkem a dědinami nejlépe stojí, od Chomutova leží 1 míli,majitel Tomáš Nekrony.“ Roku 1669 byla ke statku Hrušovany připojena ves Denetice.  Na počátku 18.století přenechal majitel panství polnosti poplužního dvora za obilní daň hrušovanským a denetickým sedlákům. V berní rule je v obci uváděn 1 učitel, 1 mlynář v nájmu na panském mlýně o jednom kole na nestálé vodě. Bylo tu tehdy 17 selských dvorců a 8 nádeníků, bydlících v panské poustce. Roku 1739 prodal další majitel panství, hrabě z Klebelsberka, obec Hrušovany královskému městu Chomutovu. Kostel byl obnoven v roce 1687. Od 17.století byl pouze filiálním. Fara tu byla znovu zřízena roku 1806.

Kostel v Hrušovanech, zasvěcený svatému Bartoloměji, stál na terase uprostřed svažité návsi mezi dvěma rybníky.  První farář tu byl doložen již  roku 1384. V roce 1395 byl zdejší farář pověřen introdukcí nového faráře ve Stranné. V roce 1411 přislíbil kanovník pražské metropole Jaxo Gino kostelu v Hrušovanech a zdejšímu faráři Nikolausovi Biskupeczovi ( Mikuláš Biskupec) na dobu 4 let placení daně 1 kopy českých grošů. Dne 8.února 1415 přikázala paní Anna , manželka pana Heyssiho z Kozel , kostelu v Hrušovanech jednu kopu českých grošů z mlýna ve Voděradech. Na přelomu 16. a 17.století působil při kostele v Hrušovanech protestantský pastor. Až do roku 1661 tu nebyla fara. Farář v Březně působil mimo Březno ve Stranné a Hrušovanech. Od roku 1653 je vedena při kostele svatého Bartoloměje matrika vedená ale z počátku v Březně a pak ve Stranné do doby znovuzřízení fary. V roce 1655 dal postavit novou kostelní věž majitel panství Thomas Nikolaus Negroni von Riesenbach. Po prodeji panství přešel patronát kostela v Hrušovanech roku 1739 na královské město Chomutov. Když byl roku 1745 nově jmenovanému faráři ve Stranné Scheunerovi v listině o investituře přiřčen kostel v Hrušovanech jenom jako filiální, protestoval chomutovský magistrát na obranu svých patronátních práv. Urtica uvádí  k roku 1770 pozemkové vlastnictví v Hrušovanech tak, že jedna třetina patří vrchnosti, kostelu a faráři ve Stranné, jímž tehdy byl Josef Christián Hütter.  Střední zvon kostela byl ulit v roce 1772 a v tomto  roce by opraven i hlavní oltář. V roce 1789 byla na věž kostela nasazena makovice s křížem. Teprve dvorským dekretem ze 14.června 1805 bylo povoleno znovuzřízení fary v Hrušovanech. Majetek kostela byl roku 1863 vykázán ve výši 12 730 zlatých, s nadačním fondem 789 zlatých a s ročními příjmy pro kostel 895 zlatých.  V kostele svatého Bartoloměje byly tři oltáře. Hlavní byl zasvěcen svatému Bartoloměji, vedlejší byl mariánský a anenský. Na místo obrazu svatého Bartoloměje od malíře Fahrenschana byl dán nový obraz od chomutovského malíře Johana Sternfelse. Starý obraz byl umístěn ve farním dvoře. Dvě oltářní menzy pocházely dle účtů z let 1702 a 1757. V hrušovanském kostele byla hrobka rodu Negroniů von  Riesenbach. Při otevření hrobky v 19.století tu byly tři velké a dvě dětské rakve. Varhany kostela byly postaveny v roce 1769 varhanářem Ignazem Schmidtem za částku 500 zlatých. Nové varhany pak postavil roku 1898 varhanář Schiffner z Prahy za 1440 zlatých.  Na kostelní věži byly tři zvony. Velký pocházel z roku 1791 a byl ulit v Jáchymově. Střední zvon byl darován 1772 – Wenzelem Adalbertem von Klebesberg. Třetí, nejmenší zvon, byl ulit 1751 zvonařem Johanem Georgem Kühnerem.

V roce 1797 byla zřízena při kostele expozitura, kterou obsazoval klášter v Oseku.

Okolo kostela byl až do 19.století hřbitov. U hřbitovní zdi byla osazena v roce 1714 socha svatého Rocha  a roku 1882 pomník  císaře  Josefa II.

Kostel svatého Bartoloměje byl jednolodní ukončený půlkruhově uzavřeným presbyteriem. Na severu byla přistavěna hranolová věž s podvěžní sakristií. Nad vchodem do kostela byla umístěna rokajová kartuše se znakem města Chomutova

a s pískovcovými  sochami svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého v nikách. Průčelí zakončoval trojúhelný štít , který byl doplněn sochou Panny Marie v nice. Hranolová věž kostela byla hladká, osvětlená  střílnovými okénky a ukončena barokní bání s lucernou z 18.století. Zařízení interiéru kostela pocházelo z 18.století.

V roce 1964 došlo k upuštění od památkové ochrany objektu kostela. Dle záznamu památkové péče z roku 1966 došlo ke zřícení klenby. Do konce roku 1966 byl kostel zlikvidován a na jeho místě zřízena parková úprava.

Bývalá tvrz a pak zámek, býval od roku 1806 označován již jen jako kostelní dvůr. V roce 1698 byl zámek popisován takto: „Skládá se ze starého bytu a nové budovy s panským pokojem, kanceláří a čeledníkem.“ Dále tu byla zmínka o jezdecké maštali, kůlně a obydlí zámeckého zahradníka. K roku 1703 se hovoří o pokoji ve věži a v roce 1738 se píše o „ pěkně stavěném zámku“. V roce 1834 byly sníženy  zámecké věže a sneseno druhé patro zámku. K západnímu průčelí byly tehdy přistavěny další hospodářské budovy dvora. Po roce 1945 sloužil dvůr výhradně hospodářským účelům a chátral tak, že byl objekt zámku  v roce 1966 zbořen.

Panské sídlo zámeckého typu v Hrušovanech vzniklo pravděpodobně až okolo roku 1602 za Jiříka  Hochhauzára  z Hochhauzu. Obytná budova měla rozměr 22 na 10 metrů. V jihovýchodním a severozápadním nároží měla dvě válcové věže.  Mezi nimi měl být segmentově zaklenutý portál. Tvrz byla třípodlažní a byla kryta sedlovou střechou s vysokými štíty.

Hrušovany byly významnou součástí majetku královského města Chomutova. Tato důležitost je doložena archivními dokumenty zahrnutými do fondu města Chomutova. Hospodaření  bylo  sledováno i podrobnými mapami  s evidencí pozemků s označením účelu a objektů ve vlastní vsi. Mapy ze 70.let 18.století tak dosti podrobně mapují situaci v obci. Je zde patrná celá řada objektů, které zmizeli za demolic po roce 1966. Rozlehlý zámecký dvůr se zámeckou budovou, se dvěma kruhovými věžemi v nárožích, stával západně od kostela svatého Bartoloměje, který byl obklopen hřbitovní zdí, ze které na jihu vystupuje půlkruhová bašta. Tento detail nám ukazuje možnost, že šlo o opevněný kostel, jak bylo na přelomu 15.a 16.století v tomto kraji obvyklé. O možnosti existence opevněného kostela svědčí i popis kostelní věže, v jejíchž  silných stěnách  měly být  proraženy střílny.

K roku 1746 je zaznamenán velký požár Hrušovan , který vznikl při oslavě „slavnosti svatého Víta“. Morová nákaza obec postihla roku 1680.

Budova fary byla postavena roku 1832 a její stavba stála tehdy 4 122 zlatých.

V roce 1833 dostal farář do nájmu zámeckou zahradu.

Ke dni 20.srpnu 1813 je zaznamenáno, že na zdejší faře přenocoval ruský car Alexandr I., když se svou armádou táhl směrem na Lipsko.

V roce 1817 byla v blízkosti Hrušovan postavena jezdecká škola pro vojenskou kavalerii. Kříže na polích u obce byly zřízeny nákladem Franze a Josefa Patiga v roce 1829. V letech 1830 ( 24.května) a 1831( 2.května) postihla pole u Hrušovan zničující krupobití. Roku 1838 musela obec přispět na stavbu kasáren hulánů v Postoloprtech částkou 650 zlatých. Ve válce s Prusy roku 1866 byly Hrušovany navštíveny pruským vojskem, které vybíralo kontribuce – 18. a 19. srpna 1866 tu bylo 422 mužů s 18 důstojníky z 2.eskadrony 1.regimentu zeměbrany husarů a z 1.batalionu 1.vestfálského regimentu zeměbrany č.13. Kontribucí muselo být opatřeno krmení pro 121 koní proti náhradě 51 zlatých 30 krejcarů.

Na konci 19.století obec Hrušovany zahrnovala území 446 ha se 60 popisnými čísly a 300 německými katolickými obyvateli. Pošta tehdy byla v Hořeticích a četnická stanice v Březně. Zdravotní obvod pro obec byl v Údlicích. Pro případ požáru sloužily dva rybníky a studna s vynikající pitnou vodou. Obyvatelé se tehdy zabývali výhradně zemědělstvím. Nejlépe se tu dařilo pšenici, ječmenu, řepě, chmelu, zelenině a ovoci. Výnos z prodeje  ovoce na obecních sadech kryl všechny obecní poplatky. Těžba uhlí v okolí Hrušovan byla ukončena již ve 30.létech 19.století. Krátce tu v první polovině 19.století existovaly cihelny.

Na konci 19.století platba daní z Hrušovan představovala částku 4 400 zlatých. Rozpočet obce činil 840 zlatých a z toho 10% obecních poplatků.

Škola byla postavena v roce 1840 za částku 2 000 zlatých, věnovaných chomutovskou městskou obcí, která měla nad školou patronátní právo.   Starší škola byla ale v obci již před tím, neboť  již v roce 1761 je v Hrušovanech zmíněn školmistr. Ke škole patřily také pozemky o výměře 8 strychů, určené ke krytí školních výdajů.

Prvním starostou po reformě v polovině 19.století byl Clemens Neuber. Po něm následoval v letech 1870 až 1873 Josef Bergner, 1873 až 1879 Norbert Meder, 1879 až 1882 Eduard Göttl, 1882 až 1885 Karl Mühlsiegel,  1885 až 1892 starosta Eduard Göttl, 1892 až 1900 Heinrich Meder. V obci na přelomu 19. a 20.století působil „ Vysazovací a okrašlovací spolek“ založený v roce 1890, jehož předsedou byl Eduard Göttl. V této době byli v Hrušovanech tito živnostníci – 1 truhlář, 1 krejčí, 1 kovář, 2 tesaři, 2 zedníci, 2 hostince a 1 kupec. V okolí Hrušovan se od druhé poloviny 19.století rozvíjely cihelny . Ještě na počátku 19.století  byla zahájena i těžba uhlí na okrajích výchozů uhelné sloje.

V letech 1905 až 1945 působil v Hrušovanech Spořitelní a úvěrní spolek.

Hrušovany byly od roku 1945 sídlem národního výboru. V roce 1960 byly k MNV Hrušovany přičleněny samostatné obce Lažany a Vysočany jako osady. Tento stav je zachován do dnešních dnů, kdy obecní úřad v Hrušovanech spravuje část obce  Lažany a zaniklou část Vysočany. V Hrušovanech působil od 50.let Sokol, Svaz Cikánů- Romů  a MS Hubertus. Z činnosti Místního národního výboru je zachováno množství dokladů z let 1972 až 1980 k základní škole, mateřské škole,  činnosti kulturní, zdravotní komise a komise péče o mládež. V Hrušovanech probíhala výstavba rodinných domků, bytovky a prodejny smíšeného zboží. Naproti tomu došlo v 60.letech k řadě demolic, které ochodily vesnici o nenávratné hodnoty. Jde  především o kostel ležící v centru návsi a budovu zámku, který byl jednou z nejzajímavějších staveb ze souboru panských sídel z přelomu 16.a 17.století.   V 50. a 60.létech působilo v Hrušovanech jednotné zemědělské družstvo. Jednotné zemědělské družstvo 9.květen – Hrušovany vzniklo sloučením JZD Hrušovany a JZD Lažany- Vysočany. Hrušovanské družstvo  vzniklo schválením ONV Chomutov 8.12.1950. V roce 1954 hospodařilo družstvo na 357,61 hektarech zemědělské půdy, z toho 347,15 ha orné půdy. V družstvu pracovala jedna skupina rostlinné a jedna živočišné výroby. Odměna za jednu jednotku RJ činila 14,-korun. Ke sloučení družstev došlo v roce 1960.

V Hrušovanech vnikla v 70.letech 20.století také nová budova kasáren s přilehlými bytovkami. K datu 1.ledna 2000 armáda České republiky  objekty opustila. O areál kasáren projevila zájem Vězeňská služba. Záměr zřízení věznice v opuštěných armádních objektech však nebyl realizován a obec tak přišla o možnost zřízení 100 nových pracovních míst. Celý armádní areál tak v současné době chátrá bez využití. Pro případné pracovníky nového zařízení má obec připravené pozemky pro výstavbu nových rodinných domů i potřebný rozsah služeb v obci.

Poloha

přidat fotografie