První písemná zmínka o existenci osady, ležící 7 km severně od Příbrami, pochází z r.1289. Již v té době byla ve vsi fara a kostel Narození Panny Marie, písemně doložený k r.1289. Majiteli byli páni ze Strakonic. V r.1320 se Vilém ze Strakonic vzdal svého patronátního práva nad tamním kostelem natrvalo ve prospěch Strakonických johanitů a před r.1373 přešla do jiných rukou i sama vesnice (v roce 1...
Název obce vznikl zřejmě od osobního jména Bohuň, Bohuslav. Prvním historicky doloženým záznamem o Bohuňově je zmínka z roku 1384 (v období vlády Václava IV.). Převážnou část své historie náležel Bohuňov k bystřickému panství, které v průběhu 15. století získali Pernštejnové, vlastnící jej do roku 1588. Relativně příznivější doba (v období pomalu nastupující renesance) přinesla také některé výhody...
Obec Vítochov se nachází na Českomoravské vrchovině v okrese Žďár nad Sázavou, asi 5 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. Obec se poprvé připomíná pod jménem Dětochov v roce 1297, kdy patřila Jimramovi z Kamene. Podle zápisu v moravských zemských deskách se v roce 1349 novou majitelkou stala Klára, vdova po Štěpánovi z Pernštejna. Od roku 1358 patřil Vítochov pánům z Pernštejna. Dominantou obce...
Ve tvárné krajině, kde hanácké roviny přecházejí do kopců a lesů Drahanské vysočiny, 12 km jižně od Prostějova, najdete na mírných svazích a v údolí potoka obec Otaslavice. Okolí bylo osídleno již v dávnověku, jak dosvědčují četná paleolitická naleziště, zbytky kultury lužické, únětické atd. Původně zde stály dva hrady, zachovala se pouze polovina strážní věže horního hradu s erbem rodu Žalkovskýc...
Podle knihy Josefa Krušiny „Dějiny Trpína a okolí“ je osada připomínána už v roce 1405, když se Margareta Bušková z Trpína domáhá na Herartovi Paškovi vyplacení věna ze dvora na Studenci. V roce 1581 je ve svojanovské Rychtářské knize zápis o sporu mezi Havlem Dvořákem z Podměstí a Martinem Studencem, o část pozemku, kterou mu Havel Dvořák upřel. Sešla se komise, ve které byli na straně Havla Dvoř...
Český název i jeho německá podoba Schwarzwasser je stejně jako u některých dalších obcí v okolí odvozen od barvy vody či dna místního toku. Administrativní, sídlištní a katastrální členění této obce bylo dříve dost složité. Ještě po zrušení poddanství existovaly do roku 1869 dvě samostatné a správní obce, a to Černá Voda a Šropengrunt (německy Schroppengrund), což asi znamenalo dvůr či statek rodi...
První zmínka o Hlubočkách je z r. 1368. O čtyřicet let později obec patřila k panství blízkého, ale dnes dávno zaniklého hradu Hluboký. Za dalších sto let připadly Hlubočky panství zámku ve Velké Bystřici. Tou dobou už byla z hradu opuštěná zřícenina a v pozdějších dobách se dokonce vedly spory o jeho pravé poloze. A přece to býval hrad založený snad levobočkem krále Václava II., olomouckým biskup...
Obec Mladějovice je od počátku původu slovanského a až do doby pobělohorské byla ryze českou.
První zmínka o obci je v listině z r. 1131, kterou kníže Soběslav potvrzuje příjmy kostela sv. Václava v Olomouci.
Dějiny obce Mladějovice v datech
R. 1296 - vesnice s kostelem
R. 1390 - přechází obec do majetku pánů ze &...
Od počátku historické doby patřilo rozsáhlé území kolem skalnatého pohoří STĚN – a také Kladsko – k majetku knížecího rodu SLAVNÍKOVCŮ, z něhož pocházel i svatý VOJTĚCH, pražský biskup a zakladatel prvního mužského benediktinského kláštera v Čechách, v BŘEVNOVĚ u Prahy. V roce 995 Slavníkovce v jejich sídle Libici vyvraždili PŘEMYSLOVCI a toto celé území jim připadlo. Snad proto se tato téměř pust...
Srtmá ostrožna na území dnešního Hradce nad Moravicí byla osídlena již v době okolo 2000 př.n.l. Od 9. století se tu usadili první Slované, kteří zde vybudovali strategicky důležité středisko. Zhruba v polovině 11. století umístili do střední části ostrohu svůj "knížecí hrad" Přemyslovci. Po jeho požáru kolem roku 1250 započal s velkorysou výstavbou nového gotického hradu Přemysl Otakar II. V roce...
„Hinteres Neudorf“ – tak se jmenovala Labská Stráň od roku 1467 po tři století. V 18. století poprvé písemná forma Elbeleuten (lidé na Labi), později pak Elb – leiten. Ves Labská Stráň leží v nadmořské výšce 280 – 330 m nad vysokým pravým břehem Labe, sedm kilometrů od Děčína. Obyvatelé Labské Stráně zde žili z 2/3 ze zemědělství a lesnictví a jen 29,9 % z průmyslu a řemesel. Labská Stráň patří k...