Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Bohuňov (obec) [8017]



Název obce vznikl zřejmě od osobního jména Bohuň, Bohuslav. Prvním historicky doloženým záznamem o Bohuňově je zmínka z roku 1384 (v období vlády Václava IV.). Převážnou část své historie náležel Bohuňov k bystřickému panství, které v průběhu 15. století získali Pernštejnové, vlastnící jej do roku 1588. Relativně příznivější doba (v období pomalu nastupující renesance) přinesla také některé výhody, z nichž stojí za zmínku osvobození od povinnosti čepování panského vína a od bezplatného vožení panských ryb (počátek 16. století), spojené se jménem Viléma II. z Pernštejna. O století později (počátkem 17. století) se z povinnosti „živit vola“ a „vypravit dobrého koně se zbrojí, vozem a pacholkem na svůj náklad v případě války“ vyplatil zdejší zákupní rychtář (rychta, později hostinec, bývala v Bohuňově na čp.3). K období druhé poloviny 17. století lze již (písemnými zmínkami) doložit na území Bohuňova i Janoviček pěstování lnu (s tradicí do současnosti), který byl i součástí poddanských plateb vrchnosti.Během první poloviny 18. století se posledním majitelem bystřického panství (včetně Bohuňova a Janoviček, a zároveň i majiteli hradu Pernštejna a zámku na Dolní Rožínce) stal šlechtický rod Mitrovských z Nemyšle, který si na Bystřicku udržel prestižní postavení i v období první republiky, kdy již byly šlechtické a hraběcí tituly zrušeny. Z období před rokem 1850 se dochovalo obecní pečetidlo. Vlivem správní reformy se Bohuňov i Janovičky (stejně jako ostatní vesnice) stávají roku 1850 tzv. „místními obcemi“ (tj. základní územní správní jednotkou státu). V podstatě po celé století od roku 1850 náležel Bohuňov do soudního okresu Bystřice nad Pernštejnem, který spolu se soudním okresem Nové Město na Moravě a soudním okresem (Město) Žďár utvářely politický okres Nové Město na Moravě.  Ještě před první světovou válkou bylo povoleno zřízení školy pro Bohuňov a Janovičky. Nově postavená budova (tehdy na okraji Bohuňova, fotografie níže) byla otevřena v září 1908.V období první republiky (1918–1938) převažovalo v Bohuňově i v Janovičkách zastoupení dvou politic- kých stran – Republikánské strany venkovského a malo- rolnického lidu (zv. agrární) a Československé strany lidové. Z hlediska zastoupeného náboženství mezi obyvatelstvem převažovala stále výrazně církev římskokatolická (příslušnost k farnosti ve  Lhotě), zatímco českobratrská církev evangelická (farnost ve Veselí) tvořila vždy menšinu, avšak právě za první republiky v historii obce zřejmě nejpočetnější (přibližně 13 % obyvatel). Období meziválečné se mimo jiné vyznačovalo i  pestrým spolkovým životem (v němž dominoval Sbor dobrovolných hasičů, založený v  Bohuňově roku 1900) a  mnohými aktivitami spojenými s existencí školy (např. divadelní představení), v níž působilo ve 20. letech několik (v rámci regionu) významných osobností, z nichž stojí za zmínku např. Josef Věromír Pleva (pozdější spisovatel, vyučující zde ve školním roce 1925-1926).V září roku 1928 vztyčen pomník  padlým z první světové války. V roce 1929 se po přestavbě a vysvěcení proměnila zdejší zvonička na kapli sv. Cyrila a Metoděje. V mnohém zlomovým se stal rok 1931, kdy byla dokončena elektrifikace Bohuňova a od hraběte Vladimíra Mitrovského koupen les „Zady“ (současný obecní les). V poválečném období dochází k mnoha proměnám. Místo obecních úřadů jsou na vesnicích zaváděny Místní národní výbory (MNV), v nichž se již nemohou objevit zástupci tzv. agrárníků, neboť činnost této strany po roce 1945 nebyla povolena, ale naopak sem nově pronikají členové (či kandidáti za) KSČ. Zastoupení politických stran v obci však nemělo příliš velký význam, neboť vzhledem k zemědělskému charakteru vesnice zde byla spíše tendence sousedské výpomoci související s tehdejší nelehkou hospodářskou situací, ztíženou mimo jiné pobytem Rudé armády (především v Bohuňově)  a  rumunských vojsk (především u Janoviček)  v květnu  až v červnu 1945, a odchodem nemalého počtu rodin (z Bohuňova i z Janoviček) za účelem dosídlení sudet (zasahují- cích až k Poličce) na Svitavsko. Po třicetiletém usilování byla koncem 40. let konečně povolena a postavena silnice  Bohuňov–Domanín (kolaudo- vána v roce 1950), zajišťující kvalitní a rychlejší spojení do Bystřice. Po novém správním uspořádání, zavedeném v roce 1949, příslušel Bohuňov i Janovičky k okresu Bystřice n. P., náležejícímu do tehdy zřízeného Brněnského kraje. Přestože se v  Bohuňově již v prvních poválečných letech objevovaly náznaky pozdější kolektivizace venkova, polnosti zdejších rolníků nebyly prozatím ohroženy.

Po roce 1948 se však situace dramatizovala. I přes nátlak a agitace (pro založení JZD) z Okresního národního výboru bylo stále relativně únosné a výhodnější pro zdejší zemědělce hospodařit soukromě. Koncem 50. let, kdy byla politika státu vzhledem k soukromým zemědělcům již více než nemilosrdná, bylo již nevyhnutelné založení JZD. Přestože v Bohuňově vzniklo v roce 1957, až o 2 roky později do něj vstoupili (či spíše byli nuceni vstoupit) poslední samostatní zemědělci. Zlomový okamžik v historii Bohuňova i Janoviček představoval rok 1961, kdy došlo ke správnímu přičlenění Janoviček (zánik zdejšího MNV) k Bohuňovu a rovněž i ke sloučení obou místních JZD. V roce 1973 jsou k tomuto JZD integrována (tehdy doposud samostatná) JZD Lísek a JZD Domanín, čímž dochází k vytvoření velkého hospodářského celku s oficiálním názvem „Jednotné zemědělské družstvo Vítězný únor se sídlem v Bohuňově“. V druhé polovině 60. let vystavěna mimo jiné budova kulturního domu s obecním úřadem, s požární zbrojnicí a s hostincem.   Konec 70. let a 80. léta lze označit za období úpadku obce, s čímž souvisí zrušení 70 let fungující místní školy (budova je dodnes využívána jako kancelář (bývalého) zemědělského družstva) a zánikem místního MNV dochází (od roku 1979) k připojení Bohuňova a Janoviček k obci Lísek. I přesto v této době dochází (avšak z iniciativy místních obyvatel) ke stavební činnosti a k některým úpravám, z nichž je třeba zmínit úpravu návsi v Bohuňově.  Osamostatnění bylo možné až v roce 1990, odkdy se obec Bohuňov (s místní částí Janovičky) v některých oblastech (především ve vybavenosti) opět rozvíjí a modernizuje.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Bohuňov (obec) Žďár nad Sázavou
obec, osada Bohuňov (obec) Svitavy



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)