Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Lesná (obec) [8986]



Obec Lesná se nachází na území bývalého vranovského panství. Byla jeho nejvýše položenou vesnicí, ale zároveň i nejmladší. Když poslední majitel vranovského panství z rodu Althanů, hrabě Michal Jan Josef z Althanu, značnými finančními náklady dal vranovskému zámku dnešní podobu, značně se finančně přecenil. Nejen že se zadlužil, ale i díky nákladnému způsobu života a riskantním hrám své jmění prohrál, takže dne 22. ledna 1793 byl Vranov v konkurzu prodán.
Novým majitelem se stal pražský advokát Josef Hilgartner, rytíř z Lilienbornu. Ten nechal hned v následujícím roce vykácet část lesa mezi Onšovem a Vracovicemi, nazývaného Langekammer.
Nově získaná půda byla rozdělena na stejné díly o velikosti jedné měřice (=asi 0,192 ha) a ty pak byly po 10 zlatých prodávány zájemcům. Tak byla založena nová obec, která dostala název po svém zakladateli - Liliendorf.
Založení obce i podmínky jejího osídlení byly široce obeznámeny, takže v brzkém čase byla obec osídlena mnoha příchozími z Moravy i z Čech. V kupní smlouvě se platila i renta vranovskému panství, a tak obyvatelé byli osvobozeni od roboty. Nejprve byla v roce 1794 založena ulice Německá (Deutschgasse). Trvalo několik roků, něž se osídlila. Protože přijížděli další osídlenci, vznikla další ulice, o něco menší, ulice Česká. Obě ulice byly nazvány podle převahy národností osídlenců. Později v době násilného poněmčování byla Česká ulice přejmenována na ulici Poštovní. Obytné domy byly stavěny z nepálených cihel a měly slaměné střechy. První obyvatelé patřili do chudých nemajetných vrstev. Byli to především bednáři, pláteníci, dřevorubci, sedláčtí pacholci a dělníci za denní mzdu. Během několika let se ale obec hospodářsky vzmohla a byla schopna odkupovat ornou půdu od sousedních obcí.
Josef Hilgartner nevlastnil vranovské panství příliš dlouho - už v roce 1799 je koupil císařský tajný rada Stanislav, hrabě z Mniszku, polský šlechtic. Ještě v roce 1799 však stačil Hilgartner věnovat  obci malý zvon ze zámecké kaple vranovského zámku. Ten byl nejprve přemístěn na zvoniční stolici a po výstavbě kostela byl zavěšen do kostelní věže.
Obec se pomalu rozrůstala a k roku 1801, tedy sedm let po jejím založení, čítala již 81 usedlostí. V roce 1805 utrpěla obec Napoleonským tažením. Napoleon obcí projížděl po podepsání příměří v bitvě u Slavkova do Bavorska. V roce 1827 byla započata stavba silnice do Vranova a Šumné. Stavba byla dokončena v roce 1830. V revolučním roce 1848 přešla půda z rukou vrchnosti do vlastnictví rolníků. Dosud byla půda pouze propůjčená. V následujícím roce byly pozemky obce odděleny od katastrů okolních vesnic a tím obec získala svoji samostatnost
V roce 1851 se v obci konaly první volby. Starostou byl zvolen Florián Fleischner. Na rok 1862 připadá stavba větrného mlýna, který byl v provozu do roku 1894. Poté byl využíván jako kovářská dílna. V roce 1867 byla dokončena stavba kostela.
Za starosty Franze Pranze bylo usneseno, že v se v obci vybuduje chudobinec.  5. června 1894 začala oslava stoletého založení obce. Hlavním bodem oslav se stalo vysvěcení nových kostelních varhan, které dodala firma Mauracher ze Salzburgu. V roce 1911 měla obec 374 obyvatel mluvících německou řečí a 89 domů. Od roku 1911 v obci sídlila také četnická stanice.
Obce se dotkla první světová válka. Během bojů padlo i několik mužů z obce. Výsledkem této války byl rozpad Rakouska-Uherska a nové politické uspořádání Evropy. Německé obce na jižní Moravě se však pod vlivem Německého Rakouska a působením říšského poslance Oskara Teufela nechtěly připojit k Československu. Teufel vytvořil svůj vlastní stát Deutsch Österreich. Jeho činnost musela být ukončena při obsazení města Znojma československým vojskem 16. prosince 1918. V souvislosti s touto událostí se československé vojsko objevilo dne 1. prosince 1918 před Šumnou a ještě týž den byla obec obsazena a následující den se tak stalo i v Liliendorfu.

 15. června 1919 se konaly první československé obecní volby.
Zánik Rakouska-Uherska a vznik Československa neměl na složení obecního zastupitelstva ani na běžný život v obci výraznější dopad. Zajímavý je vývoj národnostní otázky. Zatímco se v roce 1900 ze 375 obyvatel hlásili k české národnosti pouze dva, v roce 1920 byl poměr Němců k Čechům 291:30, v roce 1921 se hlásilo za Čechy 57 obyvatel.
V roce 1924 stálo v Liliendorfu 89 domů a 374 obyvatel.
V roce 1929 navštívil obec tehdejší československý prezident T. G. Masaryk.
Při sčítání obyvatel v roce 1932 měla obec 360 obyvatel
( z toho 85 Čechů, 255 Němců + 20 cizinců). 25. dubna začala Západomoravská elektrárenská společnost s budováním elektrických sítí v obci.
Až do poloviny třicátých let spolu Němci a Češi v Liliendorfu vycházeli téměř bez problémů. Poměry se značně zhoršili po roce 1935. Z německé strany se tehdy dokonce ozývaly hlasy, aby z obce byla odstraněna pošta a četnická stanice. S vývojem mezinárodní situace se rozpory v obci prohlubovaly.
Když 23. září 1938 vyhlásila československá vláda mobilizaci, řada občanů Liliendorfu německé národnosti utekla za hranice do Rakouska, které bylo okupováno Německem. Po záboru pohraničí ve dnech 8. a 9. října 1938 se stala obec součástí Říše, což řada obyvatel obce vřele uvítala. Někteří Češi museli obec opustit a vrátili se zpět až po válce. Od roku 1938 se sídlo obce přesunulo do Horního Břečkova, který spravoval i další okolní vesnice.
V květnu 1945 uzavřela obec jednu důležitou kapitolu a otevřela novou.
Ještě 8. května 1945 však byly v obci poslední zbytky německé armády. Do Liliendorfu pronikla Rudá armáda o den později. Ve vsi pak došlo k bojům mezi Němci a Rusy. Z těchto bojů byla poškozena kostelní věž, bylo zapáleno několik domů a další domy byly poškozeny.
Takto tragicky se otevírala nová etapa dějin obce.

 

Po osvobození Rudou armádou dne 9. května 1945 se vedení obce ihned ujali Češi. Protože obec měla většinu německého obyvatelstva, spravoval obec nejdříve komisař. Původní němečtí obyvatelé byli za asistence armády a SNB vystěhováni. České rodiny, kterým byly přidělovány domy, přicházely do obce hned v prvních dnech po osvobození, takže do konce června byla již obec osídlena Čechy.
Ještě před vznikem národního výboru se změnil název obce - z německého Liliendorf na české Lesná.
Obec navštívil 13. června 1948 tehdejší prezident Edvard Beneš.
V roce 1960 byl postaven kulturní dům, který ale kvůli své nevhodné poloze ztratil význam, a proto je v dnešní době využíván jako archiv.
Na počátku 70. let se začala zvelebovat obec - dobudování kanalizace, likvidace rybníků na návsi, nové chodníky a výsadba nových okrasných dřevin v obci.
V říjnu 1976 skončil svoji činnost MNV Lesná a obec od nových voleb spadala pod MNV Šumná.
Nejnovější kapitolu obce vytvořily listopadové události v roce 1989, které oživily i změnily život v obci, jejíž občané projevili vůli po samostatnosti.
Na posvícení v roce 1994, kdy obec slavila 200 let od svého založení, přijelo do obce velké množství dřívějších obyvatel z Německa a Rakouska.

V posledních deseti letech byla v obci provedena plynofikace, kanalizace a obec byla napojena na vodovodní řadu ze Šumné.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Lesná (obec) Tachov
obec, osada Lesná (obec) Pelhřimov
obec, osada Lesná (obec) Třebíč
obec, osada Lešná (obec) Vsetín
obec, osada Lesná (obec) Znojmo
obec, osada Lesná (městská čtvrť) Brno-město



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)