Újezd nade Mží, dříve Plevný Újezd, býval ve středověku centrem menšího vladyckého statku, později tady vyrostla tvrz, jejíž majitelé většinou z nepříliš významných rodů včetně měšťanských, se často střídali. Původně renesanční tvrz, z níž se dochovaly sklepy a část obvodových zdí, vystřídal po požáru koncem 18. stol. menší barokní zámek. Kolem roku 1817 byl zcela přestavěný klasicistně a doplněný...
Jeho předchůdcem byla vodní tvrz, kterou pravděpodobně v 15. století postavili Schoffové. Na přelomu 16. a 17. století Maltizy (1582 - 1791) přestavěna v renesanční zámek. Za Schaffgotschů (1791 - 1921) ve 20. letech 19. století upraven klasicisticky. Posledními majiteli byli zbytkoví velkostatkáři Schubertové a Mertov&...
Vršovický zámeček neboli tzv. Rangherka stojí na místě původní Štočkovské vinice při usedlosti Špendlikářka. Roku 1776 se ve Vršovicích usadil italský obchodník s hedvábím Josef Rangheri, který se zasadil o pěstování morušovníku v Praze. Po roce 1842 tu jeho syn Jiří nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s hranolovými věžemi, která sloužila pro výrobu hedvábí. V sousedství vznikl morušový s...
Roku 1405 je zmiňován rytíř Petr ze Zámrsku, který zde pravděpodobně vystavěl tvrz vypálenou v roce 1469 uherským vojskem při bojích s vojskem českého krále Jiřího z Poděbrad. Původní zbytky tvrze se dochovaly v přestavbě z počátku 17. století na zámek v jeho východním křídle. V držení zámku se vystřídalo několik majitelů a byl později rozšiřován a upravován. Z původní jednoduché zámecké budovy ne...
Původně středověká tvrz, upravená a rozšířená barokně koncem 17. století na zámek. Fasády dostaly v 19. století pseudogotickou podobu.
Trojkřídlý dvoupatrový zámek se štíhlou věží v sv. koutě nádvoří, nižší spojovací křídlo uzavírá obdélné nádvoří. Zámek je od náměstí oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou hranolovou čtyřpatrovou věží nad průjezdem. Nad hlavním portálem š...
Hrad přestavěný na zámek na vysokém kopci nad městem. Patřil k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách, založen byl již v 1. pol. 13. stol. a poprvé připomínán r. 1230; ve 2. pol. 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, později dále upravován, barokně po požáru r. 1634 a znovu v 18., ...
Rozsáhlé zříceniny hradu nad pravým břehem Sázavy, nedaleko Týnce nad Sázavou. Založen snad na přelomu 13. a 14. stol. panovníkem, poprvé se připomíná až r. 1342; r. 1356 byl nakrátko vykoupen Karlem IV. R. 1449 jako sídlo loupežného rytíře Kuneše Rozkoše z Dubé obležen, dobyt byl ale až při druhém obležení o rok později. Pobořený hrad byl obnoven, r. 1467 však znovu dobyt královskými vojsky Jiříh...
Zámek Zbraslav byl původně cisterciácký klášter z roku 1292, založený Václavem II. V letech 1709 až 1732 byl barokně přestavěn Janem Santinim a Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Po roce 1825 byl upraven na zámek. V současné době je v zámku umístěna expozice Národní galerie.
Rozlehlému areálu dominují vzájemně spojené budovy bývalého konventu, prelatury a kostela, uprostřed parku, obklopené na východ...
Ve zcela nedůstojném stavu dochovaná zřícenina zámku vybudovaného z původního malého hradu, někdy označovaného jen jako tvrz. Ten vznikl v průběhu 14. stol. a v 16. stol. byl přestavěn na čtyřkřídlý renesanční zámeček. Objekt přestal být po r. 1777 obýván, r. 1809 vyhořel a jeho pozůstatky byly upraveny na kovárnu a skladiště a později ponechány svému osudu.
...
Torzo hradu ve stejnojmenné vsi na Čáslavsku, na nevýrazné ostrožně nad rybníkem. Založen po r. 1276 významným rodem Slavatů, kteří se psali z Chlumu a Košumberka, a v jejich držení zůstal až do r. 1575; opevňován v 15. stol., kdy vzniklo moderní zemní opevnění, na poč. 17. stol. zčásti přestavěn, ale brzy poté, ve 20. letech 17. stol., opakovaně dobyt a poškozen císařským vojskem a v r. 1628 se u...