Studenec je podhorská obec v blízkosti Krkonoš. Skládá se z vesnic Studenec a Zálesní Lhota, mezi kterými leží vrch Strážník (630 m). Bezprostřední okolí je lákavé pro příjemnou a klidnou zimní či letní rekreaci, výhodou je dobrá dostupnost horských středisek. Studenec a Zálesní Lhota jsou podhorské obce na svazích Stráže, melafýrového vrchu s nadmořskou výškou 630 m v podhůří Krkonoš. Tento vrch...
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nichž některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášt...
První zmínka pochází již z r.1141 a uvádí se v ní, že olomoucká metropolitní kapitula vlastní ve Studenci tři poplužíí. V obci stojí kaple. Dnes spadá Studenec pod obec Čelechovice na Hané....
Jméno obce je odvozeno od osobního mužského jména Studen – Studenova ves, tj. Studeněves (podobně jako obce Miličeves či Nelahozeves). Podle staročeského osobního jména Studen lze usoudit na starý původ osady. Studeněves tedy může mít původ ve 12. nebo 13. století. V obci bývala tvrz. Ve 14. století se uvádí Ješek ze Studeněvsi, roku 1406 Racek, Jan a Petr ze Studeněvsi, roku 1454 Burian ze Stude...
Študlov leží v údolí potoka Dúbravka asi 3 km na jih od Horní Lidče. Malá obec s pětisty obyvateli je obklopena ze tří stran výběžky Bílých Karpat – kopci Požárem, Hrádkem a Stráží.Nejvyšším místem katastru je Končitá s nadmořskou výškou ...
První zmínka o obci Študlov, podle místních Ščudlov, se připomíná r.1629 při statku Křetínském. Obec dlouhá léta patřila pod Bradlné. V roce 1912 se osamostatnila.
Obec leží na severovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny v kopcovité lesnaté oblasti v nadmořsk&e...
Studnice jsou horská obec na náhorní plošině Drahanské vrchoviny, vzdálená asi 16 km od okresního města Vyškova, na rozhraní 3 okresů - Vyškova, Blanska a Prostějova, v nadmořské výšce 596 m, na jižním úpatí Drahanské vrchoviny. Jméno obec dostala od studnice ...
Obec Studnice ležící jižně od města Hlinska je z jedné strany chráněna dvěma vrcholky památných kopců zvaných Hradiště, z protější strany je ohraničena vodní nádrží, která se může pochlubit tím, že je první přehradou se sypanou hrází v Čechách. Ačkoliv nese n&aacut...
Místní jméno Studnice značí místo, kde pramení studená voda. Studnice se poprvé připomíná r.1438 jako sídlo Jana Straky z Nedabylic. Obec vznikla kolem poplužního dvora, obklopujícího ze tří stran (S,V,J) tvrz. Zástavba byla rozptýlena a nacházela se hlavně v okolí...
Osada Studnice je část obce, která zásobovala nedostatkovou vodou (malá kašna uprostřed obce) cca 1 000 m dlouhým dřevěným potrubím již v 19. století.
Postupně zde naši předkové vybudovali ve složitých geologických podmínkách několik studní, důmyslně propojili a postavili dva samostatné vodovody. Dnes je i zde vybudované centrální zásobování vodou a voda ze Studnic plní pouze protipožární nádrž, ...
O obci Stupava: původ jména Stupava pochází od tamnější říčky, v dalším toku zvané Kyjovka. Osada byla založena po r. 1690, největší osídlení probíhalo v letech 1695 - 1705. Stupava měla všechny předpoklady pro dobytkářství. Nízké ceny zemědělské prvovýroby, neúroda a živelné pohromy přispěly k vyprodání usedlostí a vystěhovalectví z obce. Zemědělství bylo při své malé výnosnosti ve Stupavě vedlej...
Obec Stupice je doložena písemně poprvé v nedatovaném formuláři pocházejícím zřejmě z konce 13. století, kdy patřila ovdovělé Kateřině Šeplerové a jejímu synovi Mikulášovi z Prahy. Ves podle záznamu zastavili pražskému měšťanu Matouši Chebskému. V první polovině 14. století vlastnil tuto vesnici Meinlin (Mengart) Rokycanský a od r. 1346 pak jeho syn Jan, za kterého máme první písemnou zmínku o obc...
Stupná leží v katastrálním území Křemže o výměře 22,01 km². První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1387. Stupná je části městyse Křemže v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 2 km na severozápad od Křemže. Je zde evidováno 62 adres s 110 obyvatel...
O obci Stupno je nejstarší písemná zmínka z roku 1146. Dominantou obce je kostel sv. Vavřince. Původní kostel z roku 1352 v roce 1854 vyhořel a roku 1880 byl znovu postaven. Významnou památkou je empírová hrobka rodu Šternberků, která se nachází na stupenském hřbitově. Nejstarší...
Nejstarší historicky doložená písemná zmínka o Stvolínkách pochází z roku 1197. Ves byla ve správě vladyky Hroznaty, který ji daroval jistému Zdeslavovi a jeho bratrům. V letech 1358 - 1380 je jako majitel Stvolínek uváděn Hynek z Klučova, dal&scar...
Obec Stvolová se nachází na severním okraji okresu Blansko a tvoří zčásti hranici se sousedním okresem Svitavy. Sousedí na jihu s obcí Skrchov, Meziříčko u Letovic, Lazinov, Prostřední Poříčí a Horní Poříčí, na východě s obcí Dolní Smržov a na severu s obcemi ...
Štýřice je čtvrť a katastrální území o rozloze 332,65 ha ležící v jižní části brněnské městské části Brno-střed. Rozkládají se jižně od řeky Svratky. Jako katastrální území vznikly Štýřice při radikální katastrální reformě Brna na konci 60. let 20. století.
Ve čtvrti se nachází řada firem jako jsou Ferona, a.s., firma Karoseria a.s., výrobce vozů značky Avia, i velké obchody: Interspar, Bauhaus, ...
Obec Středokluky leží západně od hlavního města, asi dva kilometry vzdušnou čarou od hranice areálu letiště Praha Ruzyně. Do katastru obce o rozloze 554 ha patří Středokluky, Nové Středokluky a osada Černovičky.
První zmínka o vsi je z r. 1316. O tvrzi se v pramenech mluví až r. 1414, i když patrně vznikla už ve 14.století. Ve Středoklukách byla od nepaměti dvojí vrchnost: větší část vsi s popluž...
Asi dva kilometry na východ od Mladějova je malá vesnice Střeleč. Dnes je to část obce Mladějov v okrese Jičín. Východně od vesnice se zvedá vrch Střelečská hůra, zvaná též Velká hora nebo Velká hůra (456 m). Na Velké hůře i sousední Malé hůře se v minulosti těžil čedič. Střeleč je také n&aac...
První zmínka o existenci osady ležící 4km jihozápadně od Stoda pochází z roku 1248, kdy ji král Václav I. daroval ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Od patnáctého století byly Střelice často zastavovány světským osobám,na čas se dostaly k Horšovskému Týnu, ale po roce 1621 se opět řeholnicím vrátily.V majetku kláštera pak zůstaly až do jeho zrušení císařem Josefem II. v roce 1781. Ve ...
Po dlouhá staletí živá lidová tradice vypráví, že ve Střelicích sídlili zeměpanští střelci, chránící obchodní cestu vedoucí tudy z Brna do Ivančic a dále až do Znojma a že jejich opevněný dvorec stával pravděpodobně někde v blízkosti nynějšího farn&ia...
Střelice držel původně rod vladyků ze Střelic.
1355 Jindřich Vrána ze Střelic prodal některé dvorce a popluží ve Střelicích Vrchoslavovi z Dobré Vody – zápis o tomto prodeji je nejstarší písemnou zmínkou o Střelicích.
1361 Celé Střelice jsou již částí jevišovického panství. Téhož roku převedl Střelice pan Boček z Kunštátu a Jevišovic na svoji ženu Janu z Fulštejna.
1371 Bratři Vojslav a Dobeš z...
Příslušnost největší přidružené obce k Uničovu je patrná již z listiny markraběte Přemysla z roku 1234. Obyvatelé vesnice se živili především zemědělstvím, prací v Doubravě a později na železniční dráze. Národnostně byla obec vždy česká, děti do roku 1882 navštěvovaly oboujazyčnou školu v Renotech, než si obec postavila školu vlastní. Od roku 1912 byla obec připojena k litovelskému okresu, ale b...
Do roku 1849 byla samostatnou obcí. Ve znaku měla tři kopce. Na prostředním pahorku byl kříž, na bočních kopcích byl strom. Nad pahorky se vznášel orel s korunkou na hlavě. Roku 1849 byla Střelná sloučena s Ochozí. Střelná vznikla roku 1785 rozdělením panského dvora. Roku 1793 měla Střelná 18 domků a 65 obyvatel, roku 1808 80 obyvatel, roku 1834 109 obyvatel, roku 1880 104 obyva...
Obec Střelná leží na moravsko-slovenské hranici v Lyském průsmyku.Ten odděluje Bílé Karpaty na jihu od Javorníků na severu.První písemnou zmínku o existenci obce se podařilo nalézt ve Slovenském státním archivu v Bytči. Je psána ve formě svědecké výpovědi o hranicích mezi...
Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví...
Střemeníčko je malá vesnice, část obce Luká v okrese Olomouc. Nachází se asi 3,5 km na sever od Luké. V roce 2009 zde bylo evidováno 49 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 79 obyvatel. Střemeníčko je také název katastrálního území o rozloze 2,21 km2....
Střemošice jsou v historických pramenech uváděny poprvé v r.1559 jako součást novohradského panství Jana Žateckého z Vejkrštorfu (+1659). V letech 1654-1705 náležely rytířům z Rozntálu usazeným na Trojanovicích a Hrochově Týnci. Po nich připadly tyto statky včetně Střemošic...
Obec Střemy leží ve zvlněné zemědělské krajině přo jižním okraji CHKO Kokořínsko, na úpatí bezejmenného návrší (298,9 m). Západně a jižně od vsi je údolí Pšovky, zaříznuté do pískovcové tabule. Z návrší nad vesnicí i z jejího nejbližšího okolí se otevírají daleké výhledy do Polabí. Střemy se poprvé připomínají již od roku 1245 jako zeměpanský majetek. Tehdy královna Kunhuta Střemy darovala jistému...
Obec Střeň leží v hanácké pánvi cca 7 km jihovýchodně od Litovle a cca 16 km od okresního města Olomouc. Je dopravně snadno přístupná po silnici I.tř. a navíc prochází kolem železniční trati ve směru Olomouc - Praha.
První zmínky o obci Střeň pochází z roku 1249. Za nejstarš&ia...