Střemy (obec) [6061]

Obec Střemy leží ve zvlněné zemědělské krajině přo jižním okraji CHKO Kokořínsko, na úpatí bezejmenného návrší (298,9 m). Západně a jižně od vsi je údolí Pšovky, zaříznuté do pískovcové tabule. Z návrší nad vesnicí i z jejího nejbližšího okolí se otevírají daleké výhledy do Polabí.

Střemy se poprvé připomínají již od roku 1245 jako zeměpanský majetek. Tehdy královna Kunhuta Střemy darovala jistému vladykovi Lumbinovi. Část vsi ve 14. století vlastnili pražští měšťané, díl drželi také Berkové z Dubé. Ti získali patrně v 15. století celou ves a připojili ji ke Kokořínu. Někdy před rokem 1551 ves koupil Jan Štampach ze Štampachu, který si postavil zde nové sídlo. Roku 1573 Střemy získali Belvicové z Nostvic a roku 1597 je připojili k Dolním Beřkovicím. Toto panství vlastnili od roku 1627 Lobkovicové, kteří Střemy připojili k Byšicím. Střemy značně utrpěly za třicetileté války, roku 1654 zde bylo 12 usedlostí osazených a 12 pustých. Od roku 1655 byly Střemy samostatným panstvím, asi roku 1760 však byly opět připojeny k Dolním Beřkovicím.

Jádrem vesnice je pomětně strmě svažitá udicovitá náves, přibližně vřetenovitého tvaru, s rybníkem v dolní části. Náves je lemovaná dosti hustě řazenými usedlostmi. Nepočetná mladší chalupnická zástavba vznikala podle přístupových cest a v horní části návsi.

Na jihovýchodní straně návsi je situován rozlehlý hospodářský dvůr. V areálu dvora se dochovaly velké zděné chlévy s eklektickou fasádou. Prostředí návsi doplňuje železný kříž a památník obětem 1. světové války.

Střemy leží na styku národopisných oblastí bohatého zemědělského Mělnicka a lesnatého Kokořínska. Z polohy vsi na pomezí těchto regionů vyplývá i charakter její zástavby. Nejvýznamnější lidovou stavbou ve vsi je poměrně nenápadný dům čp. 24, stojící na severozápadní straně návsi. Tento dispozičně značně archaický dům má roubenou obezděnou světnici s trámovým stropem, která pochází snad již z konce 16. nebo 17. století (dům bývá považován za jeden z nejstarších zachovaných na Mělnicku). Do síně se vstupuje z vyvýšeného perónu. Štítové průčelí domu vrcholí jednoduchým lichoběžníkovým štítem. Ojedinělým příkladem roubené stavby je patrový dům čp. 33 na jihovýchodní straně návsi. Dům má na dvorní straně pavlač, přízemí bylo přezděno asi na počátku 20. století. Do dvora vede segmentově zaklenutá brána. Roubené jádro má patrně i patrový dům č.e. O2, novodobě upravený. Hodnotným příkladem klasicistní architektury je přízemní dům čp. 19 na severozápadní straně návsi, postavený na vysoké podezdívce s perónem. Dům má jednoduchou klasicistní fasádu, na průčelí navazuje půlkruhově klenutá brána s pilastry. Naproti stojí mladší výměnek v typickém nádražním stylu. Velký patrový dům č. 3 na protější jihovýchodní straně návsi je poměrně dobře zachovalou klasicistní obytnou stavbou, s napojenou kolnou a stodolou. Fasáda pochází až z počátku 20. století. Sousední chalupa č. 4 je pozdně klasicistní, klasicistní jádra mají zmodernizované patrové domy čp. 5,6 a 18 (z roku 1852).

Ve vsi, jako v sousedních Nebuželech, se zachovalo několik eklektických usedlostí (např. čp. 26, čp. 34 s velkým patrovým domem a segmentovou bránou). Intaktně zachovalými stavbami z přelomu 19. a 20. století jsou domy čp. 31 a 30 v jižní části návsi a patrová chalupa čp. 65. Horní stranu návsi uzavírá přízemní chalupa čp. 17 s typickým zalomeným štítem.

Poloha

přidat fotografie