Bezručův pramen nalezneme u zeleně značené cesty z jesenických lázní do České vsi, asi půl kilometru za Žofiiným pramenem.
Byl postaven v roce 1846 jako trojdílný pomník z mramoru na náklady pruských pacientů, a proto dostal přívlastek pruský. Dva boční díly pomníku pramene slouží jako odpočívadlo, z hlavního dílu teče voda. Původně zde byl vyryt nápis: Dem unsterblichen Priessnitz die dankbar...
Po 1. světové válce se pokouší městská rada oživit návštěvnost Františkových Lázní a hledá možnosti, jak rozšířit léčebné indikace. Jsou provedeny první zkušební vrty, s cílem nalézt hlouběji položené prameny s vysokým obsahem kysličníku uhličitého vhodné ke koupelím.
V místě dnešní Dvorany Glauberových pramenů tak byly objeveny dnešní tři prameny - Kostelní, Glauber III a Glauber IV...
Studánka se nachází v lesích pod nejvyšším kopcem na území Brna - Kopečkem - asi 1 km od silnice Žebětín - Ostrovačice u Masarykova okruhu na katastrálním území Bystrc. Je pojmenovaná po Helence, románové postavě Mrštíkovy Pohádky máje. Jedná se o jednu ze dvou známých studánek v Podkomorských lesích. Je pramenem potoka Vrbovce. Studánka byla vždy místem osvěžení poutníků, lesních pracovníků i při...
Studánka se nachází na levém břehu říčky Rusavy při modře značené turistické cetě na Skalný, asi 200 m po odbočení žlutě značené cesty na Grapy.
Roku 1839 přijel poprvé na Rusavu Jozef Miroslav Hurban navštívit svého přítele evangelického faráře Daniela Slobodu. Když byl v pozdějších letech Hurban pronásledován, našel u svého přítele úkryt. V době svého pobytu na Rusavě chodíval Hurban rád ke stu...
Od rozcestí Jitřní pramen příjdeme k samotnému prameni po značené cestě.
V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Böhmische). V této době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo sam...
K Josefově prameni dorazíme po modré turistické značce vedoucí z gräfenberských lázní na Pomezí. Na rozcestí U Mnicha se vydáme vlevo. Po třech stovkách metrů odbočíme na první cestičku vpravo a stoupáme do kopce. Potůček překonáme po můstku a poté pohodlně dojdeme až k prameni.
Jeho minulost neznáme, jediná zmínka o něm, kterou najdeme v knize Gräfenberk a okolí od Emanuela Kappera, poch...
Studánka byla v r. 1929 vybudována pod lesním paloukem U Luže při lesní cestě Praskavice. Je věnována vydání díla Jana Dominika Kašpara v r.1843. Ke studánce je vyznačena cesta modrou tvarovou značkou.
Na desce je uvedeno: JAN.D.KAŠPAR, 1843 - 1929. Napsal 1843: "Lesní ouředník neb polesný a revírník v lesním a honném hospodářství pak v skládání počtů podle zákona vycvičený.
Studánka je souč...
Studánka byla zřízena v r. 1934 na bývalém polesí Jezírko v údolí potoka Melatín. Při stavbě lesní silnice v r. 1999 byla studánka narušena. Z těchto důvodů byla přemístěna níže do žlíbku. Původní betonový blok s nápisem se zachoval a byl postaven na novou kamennou podezdívku.
Studánka byla postavena na počest prof. Konšela z Lesnické fakulty Mendlovy university v Brně. Na betonovém bloku je vyry...
Labský vodopád je jedním z několika vodopádů nacházejících se v Labském dole. Je vysoký 50 m a dalších zhruba 250 m spadá po kamenech na dno dolu.
V minulosti býval vodopád mohutnější díky tomu, že nad vodopádem zřídil tehdejší majitel Labské boudy nádrž se stavidlem a skupinkám turistů pouštěl vodu větším proudem. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter.
...
Studánka byla vybudována na polesí Bílovice v údolí pod Resslovou hájovnou a to v r. 1966 Emanuelem Koupým na paměť malíře a grafika Stanislava Lolka (*1873 + 1936). Lolek jako velký myslivec s oblibou maloval lesní zvěř. Jeho kresby inspirovaly spisovatele Rudolfa Těsnohlídka k napsání knihy Liška Bystrouška. To byl také důvod, proč v lesích, kde se děj knihy odehrává, byla postavena studánka ja...
Mariin pramen objevíme padesát metrů před chatou Senebojkou (SE NE BOJ) severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní. Z lesní cesty se k němu dostaneme po schodech.
Marien-Quelle nechal postavit v roce 1862 porýnský aristokrat Augustin von Niemann na počest Marie Buschové - Nipschové, ctihodné choti pruského velvyslance v Římě, která ho na Gräfenberku léčila. Co jihoněmeckého šlechtic...