Hrad byl nepochybně sídlem místní větve pernštejnského rodu, ale možná ho založil už rod Schenků. V jejich vlastnictví byl Jakubov už mezi roky 1252-59 a místní farář Konrád svědčil na listině Wolframa ze Šenkenberka. Posledním majitelem z rodu Schodků byl Leopold, s jehož sestrou nebo dcerou Kateřinou se na počátku 14. století oženil Filip z Pernštejna. Avšak nelze vyloučit, že starší sídlo mohlo...
Zřícenina hradu v málo obvyklé poloze na nevysoké skalnaté vyvýšenině uprostřed lesů spolu se základy podhradního dvora na navazující ploché náhorní rovině, nedaleko Horní Cerekve. Počátky jsou zamlžené, v písemných pramenech se objevuje až k r. 1358. Zřejmě nepřečkal husitské války, pobořen mohl být v souvislosti s bitvou u nedalekých Horních Dubenek, k níž došlo r. 1423, a následně zpustl.
...
S okrajem historického centra města Jemnice sousedí jako jeho nedílná součást areál zámku Jemnice, do jehož komplexu patří kromě samotné budovy bývalého sídla také několik dalších hospodářských a správních budov včetně rozlehlé zahrady i vysokou zdí o...
V roce 1392 se připomíná tvrz pánů z Kunštátu. Zpustla za pánů z Cimburka v 1. polovině 15. století. Zámek Jimramov, sídlo Katharinů z Katharu a Belcrediů, je mladším ze dvou panských sídel ve starobylém městečku Jimramově.
Dnes se opět nachází v soukromém vlastnictví původních majitelů, takže veřejnosti není přístupný.
Vnější obhlídku zámku je proto vhodné kombinovat s návštěvou jiných pamětiho...
Nepatrné pozůstatky po hradu na ostrožně nad vodní nádrží Želivka, původně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka na Dolnokralovicku. Poprvé je zmiňován k r. 1376, naposledy již o 8 let později; dále se připomíná pouze ves (dnes zatopená, zachovaný kostel se nachází na druhém břehu Želivky a z hradu je na něj krásný výhled), hrad nejpozději v 15. stol. zanikl. Ve výrazně poškozeném areálu se...
Za Radkovem směrem na Telč ústí po pravé straně v kopci krátký zalesnění žleb, oddělující od severu výrazný skalnatý ostroh. Na jeho vrcholu jsou dosud dobře patrné valy a na nejvyšším místě prohlubeň zarostlá křovím. Stávala tu středověká tvrz zvaná Kočičí zámek, od 14. století sídlo vladyků z nedalekého Radkova. Pověst říká, že kdysi patřila mocnému, ale hodnému pánu, který v okolí zavedl pěstov...
Pravděpodobně byl založen v polovině 14. století k ochraně panství třebíčského kláštera, zanikl asi v polovině 15. století. Zmiňován jen roku 1556, kdy náležel Pernštejnům, jako pustý....
Hrad vznikl pravděpodobně v 14. století, snad v souvislosti s dělením majetku pánů z Lomnice nebo Víckova. V husitských válkách jej získali Vojnové z Litavy. Zanikl v 2. polovině 15. století (pustý od roku 1482).
Částečně zachovány příkopy a valy, několik zdí, z nichž nejvyšší je pravděpodobně torzem věže. Na sz. straně patrny pozůstatky 2 dalších příkopů....
Pozůstatky nevelkého vrcholně gotického hradu zaniklého před polovinou 15. století se rozkládají na vyvýšeném skalnatém ostrohu v meandru řeky Jihlavy. Na vrcholu skály jsou dosud patrné zbytky šíjového příkopu a zdiva obytné věže s armovaným nárožím.
Popis...
Podle archeologických nálezů byla místní tvrz postavena ve 2. polovině 13. století na západním konci hřbetu prudce spadajího do potoka. Tvrz byla chráněna 11 metrů širokým a až 4 metry hlubokým příkopem. O tvrzi samotné nejsou v písemných pramenech žádné záznamy, p...
Torzální architektura gotické tvrze Kralických z Kralic přebudované v renesanční zámeček je hodnotným dokladem působení knihařské dílny. Do současnosti se dochovaly již jen zbytky zdí a sklepení objevených při archeologickém průzkumu v letech 1956-1971.
Kralice vznikly v 11.století na...
V roce 1353 zde doložena tvrz, která roku 1630 za Schaumburků přestavěna v čtyřkřídlý pozdně renesanční zámek, roku 1829 se stal sídlem jedné větve rodu Podstatských - Lichtenštejnů, tehdy bylo klasicisticky upraveno jeho průčelí....
Zříceniny hradu ve vrcholové poloze nad soutokem Oslavy a Chvojnice nedaleko Mohelna. Poprvé připomínán r. 1367, založen byl nedlouho předtím; na poč. 15. stol. se stal sídlem loupežné družiny, která odsud delší dobu plenila okolí. Pokus o dobytí znojemskými měšťany r. 1409 skončil neú...
Tvrz doložena rokem 1492 jako majetek pánů z Víckova. Na přelomu 16. a 17. století ji Zahrádečtí ze Zahrádky přestavěli v renesanční zámek. V letech 1679 - 1825 patřil Rodenům z Hirzenau a Hagendorfu. V 2. polovině 18. století upraven barokně (hlavně fasády a interiéry). Po roce 1825 se majitelé, kteří již...
Hrad postavil pravděpodobně v 1. polovině 13. století Přibyslav z Křižanova. Pánům z Křižanova (erb křídlo) náležel do roku 1464. Za husitských válek nebo za vpádu Matyáše Korvína na Třebíčsko zpustl a roku 1464 jej pustý přejímali Pernštejnové. V roce 1562 získali pustý hrad Lhotští z Ptení a v jeho místech vybudovali rozsáhlý renesanční zámek. Tehdy asi zanikly poslední zbytky hradu. Drobné baro...
Terénní pozůstatky po hradu na nevysoké ostrožně nad Vrbeckým potokem, SV od Souboře nedaleko Ledče nad Sázavou. Poprvé se připomíná v pol. 14. stol., zanikl za husitských válek kolem r. 1420, jako pustý se uvádí r. 1457. Dochovaly se příkopy, val a výrazné stopy po zástavbě v prostoru hradního jádra. Lacembok patřil s největší pravděpodobností k hradům bergfritového typu.
...
Zřícenina hradu, původně zvaného Langenberk, na skalnaté ostrožně nad kaňonovitým údolím Oslavy poblíž Náměště nad Oslavou. Připomíná se v 2. pol. 14. stol., na přelomu 14. a 15. stol. byl základnou vojenských rot Jana Sokola, jenž z hradu podnikal soukromé kořistné výpravy, ale byl především nájemným vojevůdcem středoevropského významu. Zbořen byl pravděpodobně za feudálních rozbrojů kolem r. 1...
Původně gotický hrad Ledeč nad Sázavou, přestavěný v 16.století na renesanční zámek, je vystavěn na skále ve stejnojmenném městě, ležícím v údolí řeky Sázavy. Byl založen ve 2.polovině 13.století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy pan...
Stavba tvrze je zde doložena již roku 1225. Ve 2. polovině 16. století nechali páni z Čechtína středověkou tvrz přestavět na jednoduchý renesanční zámek. Od konce 16. století se majitelé rychle střídali. Kolem roku 1830 byl renesanční zámek zbourán a na jeho místě vyrostly dvě budovy nového klasicis...
První zmínka o tvrzi se patrně vztahuje k roku 1348, kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic, tedy ještě pod původním názvem, nynější označení Lesůňky pochází až ze 17.století. Jiný Nevhlas, patrně potomek, se připomíná v letech 1364-1390. Od roku 1406 patří lesonice Václavu Nosov...
Zámek byl postaven po roce 1709 Václavem Rudolfem Haugvicem v barokním stylu. Jeho původní podoba není přesně známa, ale jednalo se zřejmě o jednopatrovou obdélnou budovu, na kterou navazovalo hospodářské stavení, a později zde byl vysázen park. Z této doby se dochovaly barokní klenby v...
Zříceniny hradu na skalnatém hřebeni nad stejnojmenným městečkem nedaleko Humpolce. Založen byl na počátku 14. stol., v letech 1370-76 se krátce ocitl v držení panovníka. Po r. 1436 proběhla rozsáhlá pozdně gotická přestavba, při níž bylo mj. vybudováno nové opevnění. Od 30. let 16. stol. ji následovaly renesanční úpravy. Za 30-leté války obsadili hrad Švédové, které se odtud neúspěšně snažilo vyp...
Zřícenina jednoho z nejranějších šlechtických hradů (keramický materiál svědčí o vzniku před pol. 13. stol.) poblíž Rožné. Torzo válcové věže má průměr téměř 10 metrů a úzkou vnitřní dutinu; zajímavostí je instalace teplovzdušného vytápění místností v patře paláce. Hrad byl opuštěn zřejmě již na poč. 14. stol. z neznámých důvodů, v sídelní funkci jej nahradily Mitrov a Víckov. Při archeologickém v...
Zámek v Litohoři byl postaven na začátku 18. století jako letní sídlo. V roce 1789 zámek po zrušení kláštera v roce 1784 získali Wallisové a počátkem 19. století jej upravili pro hospodářské použití a kanceláře.
...
Z roku 1353 pochází prví zmínka o tvrzi, která náležela Ctiborovi z Litovan. V roce 1385 předal Jan z Litovan tvrz Janu z Vejtmíle. V roce 1493 připadl statek i tvrz Hynku z Bačkovi. V roce 1555 připojil Jan Zelený z Říčan Litovany ke Krhovu a tvrz postupně zanikla.
Uvedené GPS souřadnice neodpovídají skutečnému umístění tvrze....
Patrový raně barokní zámek byl postaven po roce 1687, kdy se majitelem panství stal Augustin Norbert Voračický z Paběnic. V roce 1827 prošel empírovou úpravou, současně byl rozšířen o boční patrová křídla. Zajímavostí je, že se v roce 1862 stal majitelem František Ladislav Rieger, jeho...
Nad říčkou Loučkou (Bobrůvkou) nedaleko Strážku zříceniny hradu, prvně připomínaného r. 1358. Založen byl zřejmě nejpozději v první třetině 14. stol., kdy nahradil nedaleký Lísek (Bukov); r. 1415 jej získali Pernštejnové, kteří hrad drželi až do r. 1589. Již o rok dříve se ale uvádí jako zcela zpustlý. – V obci byl později (r. 1779) založen zámek, novogoticky přestavěný na konci 19. stol. Cestou...
Tvrz je připomínána už v roce 1359, kdy byla sídlem Smrčků z Mnichu. Roku 1588 přestavěna Petrem ze Žirovnice a poté v roce 1768 upravena na pozdně barokní faru....
Zdejšínu zámku předcházela tvrz, ktera byla poprvé zmiňovaná v roce 1374. V letech 1385-1386 je jako majitel uváděn Vít z Kralic a na začátku 15. století pak Staník z Chvališova.
Od poloviny 15. století se tvrz dostala do vlastnictví Gedeonů z Olešničky, kterou roce 1514 odkoupil ...