Bechyňská brána je jediná dochovaná brána středověkého opevnění města Tábor.
Dochovanou podobu získala ve třicátých letech patnáctého století během přestavby přilehlého hradu Kotnov a při pozdějších úpravách. Bránu původně tvořila čtverhranná v...
Brána u čp. 18 je situována na východní straně návsi, mírně zastrčená do širší soudky, zprava přiléhá vyšší dům, vlevo na ní navazuje nižší ohradní zeď usedlosti. Jedná se o jednu z nejlepších prací Jakuba Bursy z Vlachova Březí z...
Brána u čp. 4 je situována na západní straně návsi. Předmětem památkové ochrany je krátká ohradní zeď se štítem s bránou a brankou, tvořící jeden architektonicky pojatý celek. Úsek ohradní zdi s bránou a brankou je umístěn mezi obytným stavením...
Bývalá radnice čp. 124 je součástí městské památkové zóny Chvalšiny. Patrový dům vystupuje svou hmotou z uliční čáry domů na západní straně náměstí. Přízemí předstupuje formou podloubí, které svou konstrukcí nese hmotu předsazeného první...
Na severní straně návsi se nachází výměnek čp. 23, který byl pravděpodobně součástí usedlosti čp. 3. Výměnek má prostý trojúhelný štít datovaný do roku 1848. Areál je tvořen vlastním domem (výměnkem) s navazující klenutou bránou.
...
Špýchar v areálu hospodářského dvora Anín dokládá podobu a funkci hospodářského objektu. Jedná se o dobře dochovanou sýpku v areálu hospodářských budov ze druhé poloviny 19. století. Budova sýpky s historizujícími hrázděnými fasádami se ...
Usedlost Na Lázni je uzavřený soubor budov s velkou vjezdovou branou a barokními štíty. Nedaleko ní stojí kaple sv. Máří Magdalény. Kaple dala vznik zmíněnému hospodářskému dvoru - malým lázním. V průběhu 18. století se počet poutí zvýšil a láz...
Farní budova s hladkým selskobarokním štítem a hospodářskými klenutými budovami je datována do první poloviny 19. století. Cenný interiér včetně klenutých prostor a historických konstrukcí. Fara včetně hospodářských budov je zachycena na stabilním katastru z roku 1...
V centru obce Kraselov, vedle kostela sv. Vavřince, se nachází fara čp. 7 s hospodářským zázemím. Fara s kostelem tvoří cenný architektonický a urbanistický prvek v obci. Areál fary tvoří vlastní farní budova, severně pak od ní stodola a západním směrem kolny.
Farní budo...
Zděná fara se nachází v těsné blízkosti hlavního silničního tahu Tábor – České Budějovice, v pohledové i komunikační ose s kostelem sv. Václava, jenž se umístěn na protistraně komunikace.
Planská fara je v písemných pramenech zmiňována již ve 14. století (před 1357...
Na jižním okraji obce Předslavice je situován areál fary. Fara se nachází západním směrem od kostela Nejsvětější Trojice a sv. Václava, který je rovněž nemovitou kulturní památkou. Areál tvoří vlastní budova fary na jihu a hospodářské budovy na severu, které jsou v...
Při západním okraji vsi Záboří se nachází areál fary s hospodářským zázemím. Patrová barokní budova fary je datována do roku 1728. Farní budova se nachází v areálu hospodářského dvora, kde na SZ straně se nachází stodola a na JV straně bý...
V centru obce Volenice se nachází areál fary, který je tvořen vlastní budovou fary a hospodářským zázemí (stáje, sýpka, kolna, stodola). Fara stojí na SZ od kostela sv. Petra a Pavla. Areál je tvořen budovou fary na jihu, hospodářskými budovami na SZ straně - stáje, kolna, stodola. Na ...
Hrad Křikava se připomíná poprvé v r. 1357 jako majetek rytíře Huga z Dornštejna. Až do r. 1367 jej měl ve společném držení s bratry Kolomanem, Buzkem a Přibyslavem. V r. 1399 se připomínají Přibek a Jindřich z Křikavy. R. 1402 byl hrad přepaden zbojníky. Jindřich svůj majetek v Prácheňsku r. 1418 prodal a uchýli...
Neobvyklá srostlice barokní zvonice s mohutnou cibulovou bání z 2. poloviny 18. století s připojenou obdélnou kovárnou s otevřeným pracovním prostorem patrně z počátku 19. století. Štít kovárny zdoben štukovou selskobarokní výzdobou.
Srostlice původní zvonice a kov&aacut...
Ve středu obce Štěchovice, na návsi, se nachází samostatně stojící patrová kontribuční sýpka na vyvýšeném místě. Sýpka se nachází na obdélném půdorysu a je zastřešena polovalbovou střechou krytou pálenou bobrovkovou krytinou. Vstupní průčelí je...
Na místě dnešní spořitelny stál Hrbkův rokokový dům, kde se narodil Josef Šmidinger, zakladatel knihovny ve Strakonicích. V roce 1905 byl však starý dům zbourán a na jeho místě byla vybudována v secesně novorenesančním slohu spořitelna. Nejprve zde byla městská, poté státní a ny...
Jednopatrový klasicistní dům s mansardovou střechou byl vystavěn v 19. století na místě staršího barokního přízemního domu.
Vyjímečná architektura - pozdněbarokní maloměstský dům se selskobarokním dekorem na fasádě. Tvoří nároží z něhož je památkově cenná j...
Dům pravděpodobně ze 17. století, později přestavován, v současnosti probíhá rekonstrukce, při níž odstraněny zřícené části zdiva v interiéru a provedena nová střecha a zahájena výměna stropů.
Dům se nachází východně od náměstí Svobody ve Vimperku na křižovatce ulic Steinbrener...
Dúm pravděpodobně z 18. století, později přestavován. Stropy nad suterénem a dřevěné obložení přízemí pochází z doby po požáru města v roce 1904.
Nachází se východně od Náměstí Svobody ve Vimperku na křižovatce ulic Steinbrenerova a Inocencova. Dům přibližně lichoběžníkov&eacut...
Měšťanský dům čp. 107 se nachází uprostřed města Blatná na náměstí Míru a tvoří velmi významný urbanistický a architektonický prvek v sídelní struktuře města. Dům se staršími základy byl po požáru města roku 1834 klasicistně přestavěn.
Dům reprezentuje typick&yacu...
Přesné datum stavby domu není známo. S jistotou lze říci, že budova stála už na počátku 19. století, neboť je zachycena na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1827. Lze však předpokládat, že historie domu sahá hlouběji do historie vzhledem k zachovalým klenebním konstrukcí...
Jednopatrový měšťanský dům s pěti osami je součástí severozápadní zástavby domů na náměstí. Klasicistní úpravu fasády značně narušují novodobá nestylová okna. Z původních prvků se zachovala stlačeným obloukem zakončená vstupní vrata a lizénov&y...
Měšťanský dům čp. 126 je součástí městské památkové zóny Chvalšiny. Měšťanský dům je zásadním urbanistickým a pohledovým prvkem, který se významně podílí na charakteru zástavby v části náměstí u kostela. Dům obsahuje řadu hodnotn&ya...
Měšťanský řadový patrový dům na západní straně náměstí v Kaplici. Dům o třech osách hlavního průčelí krytý příčně sedlovou střechou. Jedná se o patrový řadový měšťanský dům na západní straně svažitého náměstí o třech okenních os&a...
Dům byl postaven někdy v 16. století v renesančním slohu – dosud zachovaný nárožní arkýř. Výrazná přestavba a adaptace domu proběhla v druhé polovině 20. století.
Měšťanský dům se nalézá v nárožní poloze na křižovatce ulic Linecká a Českobudějovická. Objekt s n&aac...
Pozdně barokní dům byl přestavěn do nynější podoby kolem roku 1780 (přistavěn a sklenut průjezd, přestavba průčelí).
Měšťanský dům se obrací hlavním průčelím k jihu do prostoru Českonbudějovické ulice. Zděný přízemní omítaný dům obdélného půdorysu, tříosý, průčel&...
Měšťanský dům čp. 69 je situován v jihozápadním rohu náměstí J. V. Kamarýta. Svou pozdně barokní podobou dotvářel spolu s radnicí historickou zástavbu obce. Dům byl s největší pravděpodobností postaven před rokem 1607.
Jedná se o pozdně barokní patrovou budovu půdorysu p&...
Dnešní pozdně barokní fara se nachází na místě původní gotické fary. Její nejstarší část lze klást do 14. století (sklepení a část přízemí). Přestavby a úpravy fary pocházejí z pozdního baroka či z klasicismu, největší přestavba b...
Renesanční štítové průčelí je cenným dokladem a hodnotným příkladem renesanční architektury panských dvorů z pol. 16. století, který významně zhodnocuje své prostředí. Průčelí se zajímavě a netradičně pojednaným štítem je orientováno k místn&ia...
Nachází se východně od Náměstí Svobody ve Vimperku, v Inocencově ulici. Dům přibližně obdélného půdorysu s přístavbou kůlny (novodobě změněné na garáž) na severozápadní straně u sousedního domu čp. 16. Nachází se v areálu MPZ Vimperk. Přízemní dům obdélného ...
Jedná se o slohově čistou secesní stavbu z roku 1911 - 1913, která je významným příkladem zdravotnické architektury a je zajímavá nejen svým provedením, ale i výtvarnou kvalitou. Budova sirotčince se secesními fasádami se dochovala v téměř intaktním stavu z doby její výst...
Třípatrová historizující budova bývalé dívčí, dnes základní školy z konce 19. století, jejímž autorem projektu byl významný plzeňský architekt V. Schwerdtner. Výstavní monumentální budova se středním a bočními rizality.
Klasicistní budo...
Architektonicky a konstrukčně hodnotná budova sýpky se zachovalými střílnovými otvory v jednotlivých patrech byla postavena pravděpodobně již v 18. století. Sýpka má cenné interiéry včetně konstrukcí (trámové stropy, klenby).
Patrová sýpka se nachází v jižní č&aac...
Bývalá zemědělská usedlost čp. 40 je situována ve svahu v severní části obce u cesty, napojující se na hlavní silnici Katovice – Sušice. Jedná se o areál třístranné usedlosti kolem nepravidelného dvora. Památkově chráněna je pouze stodola situovaná vlevo od br&aacut...
Tzv. Švehlovu chatu nechala koncem 30. let 20. století postavit Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (= „Agrární strana“), a to z podnětu jejího tehdejšího předsedy Rudolfa Berana. Chata měla sloužit jako reprezentativní rekreační zařízení pro členy Agrár...
Sýpka zřejmě stojí na místě bývalé tvrze, která byl zbořena v roce 1489. Okna ve tvaru klíčových střílen jsou typem ze 16. století, tudíž se dá předpokládat, že sýpka je datována do 16. století. V 18. století byla sýpky barokně přestavěna.
Sýpka je situován...
Dvoupatrová sýpka je situována na obdélném půdorysu, je zastřešena sedlovou střechou s pálenou bobrovkovou krytinou a nachází se na severním okraji obce Ohrazenice u Tažovic. Sýpka je situována v intravilánu obce. Sýpka je orientována vstupním podélným průčelím k S...