První myšlenka na vybudování Lidové hvězdárny vznikla z podnětu Františka Sojáka a Bohumila Nábělka již v letech 1951 - 1952. Jako nejsnáze dostupný a nejvhodnější objekt pro umístění hvězdárny byl vybrán bývalý altánek v tzv. Růžové zahradě zámeckého parku. Řešení úpravy altánku pro hvězdárnu vypracoval architekt Matuška z Bystřice pod Hostýnem. Bohužel Státní památková správa zamítla adaptaci al...
Hvězdárna Valašské Meziříčí byla otevřena pro veřejnost 14. září 1955. Do současnosti (k 31. 12. 2016) ji navštívilo 1 134 041 návštěvníků nejrůznějšího věku, z domova i ze zahraničí, od náhodných příchozích po pravidelné návštěvníky astronomických akcí. Stručně z historie astronomie na Valašsku:Počátky astronomické činnosti na Valašsku jsou nerozlučně spojeny s Antonínem Ballnerem. Již počátkem d...
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází v malebném parku na Kraví hoře nedaleko centra města.
Předchůdcem nynější hvězdárny byla observatoř na střeše budovy technické univerzity. Během války však byly přístroje rozkradeny a tak se tato observatoř ocitla mimo provoz.
Na vrcholu Kraví hory byl v poněkud zmenšené podobě realizován projekt architekta Karla Šotola. První výkopy b...
Baron Artur Kraus se narodil 2.srpna 1854 v Pardubicích a zůstal jim věrný až do své smrti. Svou lásku k rodnému městu osvědčoval vždy skutky. Stál u kolébky fotografického klubu a české aviatiky. Například ing. Kašpara podporoval velmi intenzivně v pokusech o dobytí vzduchu. Baron Kraus dále podporoval tenis, díky němu se v Pardubicích sehrál první turnaj, dále podporoval motorismus, jako první s...
Astronomie, a to hlavně populárně-vědecká, má v Kroměříži bohatou tradici. V letech 1878-1915 totiž působil v Kroměříži prof. Ferdinand Nábělek, který organizoval populární astronomické přednášky pro veřejnost, psal odborné články a spisy a jeho mapy byly známé i v zahraničí. Stal se tak fakticky zakladatelem tradice moderní astronomie v Kroměříži, a tato tradice je jeho pokračovateli udržována ji...
Pozorování pro veřejnost je vždy v neděli od 14.00 - 21.00 hodin a vždy při zajímavém úkazu. Provoz hvězdárny zajišťuje od roku 1979 její vedoucí Zdeněk Tarant.
V kopuli hvězdárny je výkonný refraktor (čočkový dalekohled) typu Gustav Heyde, který umožňuje přiblížení pozorovaných objektů až 300x. K disposici je i bohaté vybavení fotografické, celkem běžně je možno používat expoziční doby do 30 min...
Z historie hvězdárny. V České republice nyní existují necelé tři desítky hvězdáren s profesionálním obsazením. Některé z nich jsou vybaveny i přístroji na velice efektní a názornou simulaci hvězdné oblohy - planetárii. Až na výjimky v Praze, Českých Budějovicích a Táboře, spatřily všechny tyto hvězdárny světlo světa až po druhé světové válce. Nikterak systematicky, ale obvykle tam, kde žila aktivn...
Planetárium zahájilo pravidelnou činnost 20. listopadu 1960. V roce 1979 se Planetárium oddělilo od tehdejšího PKOJF a stalo se jedním ze středisek Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. V květnu 1991 byl po náročné komplexní rekonstrukci zahájen provoz v rekonstruovaném astronomickém sále (nyní sál COSMORAMA) planetária. Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého d...
Planetárium v Mostě je v provozu od června roku 1984, jeho provozovatelem je Astronomická společnost Most, která je pobočkou České astronomické společnosti. Kopule planetária je umístěna na střeše Reprezentačního domu města Mostu, její průměr je 10 metrů, kapacita 41 osob. Sál planetária nabízí ve&s...
Štefánikova hvězdárna stojí v petřínských sadech u Hladové zdi, vybudované v době panování Karla IV. "Zřízení lidové observatoře astronomické v Praze, knihovny a čítárny, přístupné nejširším kruhům, šíření a popularisování výsledků moderní astronomie" byly hlavními cíli České astronomické společnosti, založené roku 1917. Společnost, sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva,...