Přibyslavice jsou osadou velmi starou. Původně byly zřejmě pro svou důležitou polohu knížecím lesním statkem. Již v polovině 12. století zde stával kostel. Největší význam měly v polovině 13. století, kdy byly správním střediskem rozsáhlého území (přibyslavické provincie). Ve 14. stole...
Obec 9,5km severovýchodně od Moravských Budějovic. Je rozložena na levém břehu řeky Rokytné a prochází jí slinice z Jaroměřice do Rozkoše. Nejbližší železniční stanice Jaroměřice n. R. Nadmořská výška 413m. Pošta, zdravotní a matriční obvod, fara, základní š...
Rácovice patří mezi místa starého osídlení. Název obce vznikl z osobního jména Rác a znamená ves lidí Rácových. Pozastavme se chvíli u jména Rác. Podle akademika Niederdleho, který zmapoval dobu stěhování národů, žilo na západn&iacu...
Radkovice u Budče leží na jihozápadní Moravě, na pomezí kraje Vysočina, v okrese Třebíč, v přibližné nadmořské výšce 530 metrů. Obec je obklopena nádhernou krajinou Českomoravské vrchoviny, s lesy, rybníky, čistým a klidným prostředím. První zmínka o obci je z roku 1360, kdy pat...
Obec zaujímá místo ve východní části třebíčského okresu. Počet obyvatel - 341. Ke vsi patří myslivna a dvě hájovny. První zmínka o Radkovicích pochází z r. 1252. K obci patřila i osada Pulkov s mlýnem. Kostel 14. sv. pomocníků pochází z r. 1715. V obci je vybudována veškerá technická infrastruktura. Katastrální území náleží k celku Jevišovické pohorkatiny. Kolem poloviny července se koná tradiční ...
Obec Radonín se nachází na rozhraní okresů Třebíč a Jihlava v sousedství města Brtnice.
Podle pověsti obec založil zeman Radon. Písemné záznamy o obci jsou z roku 1224. V současné době má obec 80 obyvatel. Podle zápisu z kroniky měla obec kolem roku 1930 250 obyvatel. Tak jako v jiných malých obc...
Radošov je nejsevernější obcí třebíčského okresu. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vesnice se nachází hraniční kámen, u kterého se stýkají okresy třebíčský, jihlavský a žďárský.
Přesný letopočet založení Radošova není...
Vesnice 4,5 km jižně od města Jemnice se poprvé objevuje v historických pramenech kolem roku 1369. Nachází se v údolí, kterým protéká říčka Želetavky, dělící obec na dvě části, spojené pak klenutým kamenným mostem vysokým cca 7 metrů. V obci trvale žije 136 obyvatel a katastr m&...
Obec je poprvé připomínána již v r. 1252. Na listině z r. 1279, kterou se urovnal spor mezi kněžickým farářem Vojslavem a Zdislavou, čteme svědka Kunu z Račic. Zdá se tedy, že Račice byly sídlem zvláštního rodu vladyckého. Avšak i sousední páni z Myslibořic zde měli v 13. stol. nějaký majetek...
Už více než 900 let leží na kopci mezi lesy obec Rapotice tento kopec také odjakživa tvořil hranici. Nyní je to hranice mezi krajem Vysočinou a krajem Jihomoravským, v nedaleké minulosti mezi okresy Třebíč a Brno-venkov. Ale jak tomu bylo v dávných dobách, od časů, kdy se tu podle pověstí proháněl na svém koni pán Rapota ?
Vznik Rapotic, v dřívějších textech uváděny jako Rapoticz, Rapotitz, je sp...
Před založením Rohů bývala nedaleko obec Nesmír. Pro šíření moru ve 12. století byla tato vesnice vypálena. Zůstal jen popel, a tak byla zakládána ves nová. Nejdříve zde stály pouze čtyři domy, postavené do tvaru čtverce. Protože má každý čtverec rohy, začala se vzniklá ves naz&...
V době, kdy naše celá vlast byl jeden prales, vzniká pravděpodobně v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby.
1243 - Nejstarší historické doklady z tohoto roku dokazují, že Rouchovany byly statkem zeměpanským. Majitelem veškeré země byl kníže - zeměpán, kterého jako vrchnost uznává lid poddaný, samostatně hospodařící na půdě a odvádějící „úrok“v plodinách a hospodářských ...
Rudíkov je pohlednou obcí moderního vzhledu, ale s historií od roku 1234, kdy se o ní objevila první písemná zmínka. Název je odvozen od stříbrné rudy, která se údajně těžila v místech bývalé staré školy. Rudíkov se nachází na polovičn&iac...
Bývalo prý to kdysi lidnaté městečko, zapsal počátkem 19.století babický farní kronikář. Leží na jednom přítoku říčky Rokytné, který vyvěrá pod Makovou a teče od Bolíkovic. Proto je nazýván Bolíkovský, ačkoliv v mnoha novodobých mapách se označuje jako Šebkovský potok. Pojmenování vsi je od křesťanského jména Štěpán a nikoliv, jak se někdy uvádí, od jména Šebestián. Štěpán, lidově Štěpek, na Morav...
První nálezy svědčící o osídlení katastru obce jsou z období mladého neolitu. V lokalitě Pod hradem bylo nalezeno množství úlomků keramiky svědčící o delším osídlení nositeli kultury s moravskou malovanou keramikou. Po jejich odchodu pravděpodobně oblast na delší dobu osi...
Šemíkovice se zmiňují v první polovině 14. století v souvislosti s premonstrátským Louckým klášterem. Písemná zmínka o Šemíkovicích pochází již z roku 1358. Obec na severu sousedí s Rouchovany, na západě s Přešovicemi, na jihu s Tavíkovicemi i ...
Slavice jsou vesnicí ležící v České republice přiřazenou k městu Třebíči jako jeho část, která díky polnostem zaujímá ze všech částí největší rozlohu, v přepočtu 14% rozlohy města. Zároveň jsou nejjižněji položenou částí města. Podle historického zemského dě...
Obec Slavičky leží v kraji Vysočina ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Nachází se 7 km východně od města Třebíč. Obec má místní části Slavičky, Okrašovice, Pozďátky a Dobrá Voda.
Ve Slavičkách je postaveno celkem 45 domů z nich 36 je trvale ob...
Slavíkovice leží 4 km jihovýchodně od Jemnice na potoce Rakovci. V současnosti má obec 80 domů a 230 obyvatel.Obec leží v nadmořské výšce 470 m. Katastr má výměru 552 ha. Název obce v písemných pramenech: 1350 Slawikowicz, 1588 Slawikowicze, 1718 Slawikowitz, 1798 Lainkowitz, Slawikowitz, Laukowitz, 1846 Laukowitz, Slawikowice, 1872 Laukowitz, Slavíkovice. První písemná zmínka o obci pochází z ro...
Obec Slavětice dostala údajně své jméno dle rodu Slavatů, kteří jsou uváděni již v roce 1181. V nejstarším údobí byly Slavětice z větší části v rukou světských pánů, část však patřila klášteru třebíčskému a část také klášteru dale...
První zmínka o obci Smrk se nachází v zakládací listině třebíčského benediktského kláštera z roku 1104. V roce 1556 byla obec prodána Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice na Meziříčí a Náměšti.
V roce 1850 byla v obci postavena nová kaple, k níž byla v ro...
Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1279, kdy je připomínán Cuzkraj ze Štěměch. Roku 1368 Huk ze Štěměch, který zde pojistil své ženě Kláře 150 kop. Roku 1378 je uváděn Adam ze Štěměch, který zapsal své manželce Lunetě na tvrzi a dvoře 100 kop věna. Jeho nástupce Jodok Tlu...
V malebné krajině mezi Radkovicemi a Domamilí, v jihozápadní části okresu Třebíč, 12 km od Moravských Budějovic, leží vesničkaŠtěpkov. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Moravské Budějovice. Název je odvozen od jména Štěpán – ves lid...
Obec je situována na pravém břehu Dalešické vodní nádrže (dříve toku řeky Jihlavy). V tomto území a na přilehlé vrchovině podél řeky Jihlavy se nacházelo osídlení již od starší doby kamenné (paleolitu). Osídlení mladší doby kamenné (neolitu) je...
Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nichž některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášt...
Střítež je prastará osada. Původní název Čretež se odvozuje od staroslovanského čeret - rákosí rostoucí v bažinách. Je to jméno obecné a jeho význam byl přenesen na osadu.První písemná zmínka o obci (r. 1104) sahá hluboko do minulosti v souvislosti se založením bened...
Podle historických pramenů byla osada Svatoslav zakoupena v roce 1290 opatem Martinem II. k třebíčskému klášteru. S povolením commendatora EKKa prodal templář Syfrid de Bruno dvůr a 1,5 lánu ve Svatoslavi za 20 kop grošů klášteru, u kterého zůstal až do roku 1465, kdy ho opat Matěj zastavil za 100 uherskýc...
První zmínka o obci je zaznamenána z r. 1101.Byla označena jako osada založená na mýtině, kde rostlo mnoho trnitých křovin (odsud asi pochází název Trnava). Poloha Trnavy je severovýchodně od města Třebíče po obou stranách Klapovského potoka. Náves tvořily louky ohražené ploty, zavlažen&eacut...
Obec Třebelovice leží 7 km východně od města Jemnice, prochází jí silnice z Jemnice do Rácovic a dále do Moravských Budějovic, od které se za obcí odděluje silnice do Velkého Újezda. Obec disponuje železniční a autobusovou stanicí, poštou, zdravotním střediskem (obvod Police), matričn&...
V zemských deskách brněnských /ZDB XXXIV, 133/ k roku 1615 ves Trebenicze; r. 1672 Tržebenitz; r. 1718 a 1751 Tržebenitz; r. 1846 Střebenitz, Střebenice; r. 1872 Strzebenitz, Střebenice; r. 1881 Třebenice; r. 1924 Třebenice, dříve Střebenice, r. 1939 Trebnitz.
Střebenice, do Střebenic, Střebeňák, střebenické, přípona - ice k osobnímu jménu Třěben - Třeben, značí ves lidí Třebenových, toto místní ...
Třesov leží 20 km východně od Třebíče a 10 km od Náměšťe nad Oslavou. V současné době zde žije 101 občanů. V obci je kanalizace a plynofikace, hasičská zbrojnice. Plánuje se výstavba vodovodu.
Vznik obce není spolehlivě zjištěn, avšak první písemná zmínka o osadě Třebešov (prav...
Malá obec, situovaná deset kilometrů východním směrem od okresního města Třebíč, v kraji Vysočina. Rozkládá se v kraji zvaném Podhorácko, v předhůří Českomoravské vrchoviny. To dokládá i naše nadmořská výška, která je v rozmez&...
Valeč se nachází v jižním podehůří Českomoravské vrchoviny, 15 km jihovýchodně od okresního města Třebíč v nadmořské výšce 438 metrů. V blízkosti obce se nachází Dalešická přehrada na řece Jihlavě (s přečerpávací vodní elektrárnou). Severního okraje o...
Vaneč je vesnice, místní část Pyšela. Ve vesnici žije 72 obyvatel. Katastrální území Vanče leží na východě kraje Vysočina v okrese Třebíč. Na severu sousedí s Kamennou a Tasovem, na východě s Čikovem, na jihu se Zahrádkou a na západě s Pyšelem.
...
Jméno obce Vícenice naznačuje, že se jedná o osadu starého slovanského původu a pochází již z XI. století. Je odvozeno od osobního jména Vincenc, jenž se vyskytuje ve staročeské formě jako V í c e n nebo V í c e n a. Obyvatelé vsi, potomci Vícenovi, se jmenovali Vícenici a jejich ves V...
Území obce se rozprostírá v západní části Jevišovické pahorkatiny, na severovýchodě hraničí s Českomoravskou vysočinou, na severozápadě sousedí katastrální úzerní Vícenic s významnou přírodní oblastí Náměšťsko-Studeneckou rybničn&...