Nejstarší historické zmínky o Únějovicích se objevují v roce 1379. Tehdy je držel královský lovčí Ctibor Tlam, který vlastnil také nedaleký hrad Pušperk. Jeho syn Jan již Pušperk nedržel, můžeme proto předpokládat, že si v Únějovicích nechal vystavět tvrz nebo dvorec, kte...
Historicky je Úněšov doložen v roce 1352 a je nejmladší z okolních vesnic. Nepodložené zprávy hovoří o r. 1245 a 1115. Na počátku byly v Úněšově tři statky. Tvrz se uvádí v r. 1391. Stávala v blízkosti kostela a postupně do 15. stol. Zanikla. V létech 1365 a 1371 uvádí se Jindřich z Úněšova. Bedřich z Vinoře 1371 až 1383. V r. 1389 Petr z Krašovic a v r. 1391 prodal Sezema z Vrtby Úněšov Buškovi z...
První písemná zmínka o Úněticích (dříve psaných také jako Ounětice) pochází z roku 1358. Součástí vesnice je lokalita zvaná U Skály a historicky velice zajímavé místo Hluboká (Hlubocký les), kde kdysi stávala vodní tvrz, v jejíž bl&iacut...
Vrch Ušák 530 m.n.m. leží v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Jedná se o rozsáhlejší masív s poměrně plochým vrcholem, rozdrobeným do menších vrcholků, s porosty bučin, břízy a javoru....
Obec Úsilov leží 7km východně od Kdyně v rozlehlé kotlině, obklopené zalesněnými hřebeny Chudenické a Švihovské vrchoviny. Vsí, položenou na úpatí Černé skály (731 m n. m.), protéká potok Dubovka, na němž byly v minulosti vytvořeny 2 rybníky - větší, nazývan...
Nejstarší zmínky o vsi pocházejí z berního rejstříku Plzeňského kraje, který byl sestaven k roku 1379. Ačkoliv můžeme předpokládat, že ves byla založena již dříve, je tento rok uváděn jako nejstarší psaná zmínka o Úsilově. V tomto období patřila ves ke hradu Švihovu. Před rokem 1403 získal Úsilov vladyka Vilémek, snad představitel jedné ze zchudlých větví rozvětveného rodu Švihovských z Rýzmberka....
O původním osídlení Úterý mnoho neznáme, zdejší okolí však bylo pravděpodobně osídleno již ve střední době bronzové, jak dokazují mohylové hroby, nalezené u nedalekého Šipína. Archeologický průzkum pak v tomto kraji objevil pradávné hradi&scaro...
Počátky osídlení území dnešní obce spadají daleko do minulosti. Jak dokazují archeologické nálezy pravěkého sídliště, byla tato oblast osídlena již před více jak 6000 lety, tedy v mladší době kamenné. Další nálezy pak ukazují i na pozděj...
Obec s původním názvem Ojprnice vznikla v 2. polovině desátého století. První zmínka se datuje v roce 993 v souvislosti se zakládáním břevnovského kláštera knížetem Boleslavem II., z podnětu pražského biskupa Vojtěcha z rodu Slavníkovců a se souhlasem papeže Jana XV. Roku 1235 bylo privilegium potvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. V letech 1235 až 1245 svědčil na několika listinách krajský soudc...
První písemná zpráva o obci je z roku 1379, kdy je zmíněna jako majetek Jindřicha, který ji obdržel z královského majetku. Pod obcí i v jejím okolí bylo po staletí těženo černé uhlí.
Obec se skládá ze dvou částí, původní vesnická zástavb...
Obec Velečín se rozkládá na severní hranici Plzeňského kraje, poblíž rozhraní krajů Plzeňského, Severočeského a Středočeského. K Velečínu patří uprostřed lesů skrytá osada Ostrovec. Založení Velečína se datuje od 10. století. Dvůr si tu vystavěl Velata, po staročesky se pak uvádělo Velatin dvůr, z čehož pak vznikl název Velečín. Záznamy se datují od 13. století, kdy ves náležela Bohuslavu ze Šanov...
Hrad byl založen mezi roky 1290–1310 jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Stavbu započal Bohumil z Budětic, pokračoval Bušek starší a jeho syn Bušek mladší z Velhartic, oba oblíbení a věrní komorníci krále a císaře Karla IV.
Podle doposud nám dostupných poznatků byl hrad v...
Velhartice leží v předhůří Šumavy nad říčkou Ostružnou v průměrné nadmořské výšce 622 m. Obec najdeme osmnáct kilometrů jihovýchodně od Klatov a jedenáct kilometrů západně od Sušíce.
Většinu návštěvníků uchvátí malebný pohled na scenérii někde...
Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v České Republice, druhou největší v Evropě a třetí největší na světě.
Základní kamen byl položen 2. prosince 1888. Původní plány byly navrženy vídeňským architektem Fleischerem. Synagoga měla být vystavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěmi 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Stropní žebrová klenba se měla skládat ze železných ...
Obec Velké Hydčice se nachází v oblasti osídlené již před více než 2 tisíci lety př. n. l. Takřka na každém Kroku se setkáváme se stopami dávnách předků - s pozůstatky jejich činnosti, zručnosti a píle, s výtvory jejich myšlení a uměleckého nadání. Z těchto dob pochází i žárový hrob objevený na poli v Luhu. Velké Hydčice, ves u Horažďovic, patřila roku 1045 klášteru břevnovskému. Prvotně tu byli d...
Bolevák patří mezi nejstarší dochované rybníky v Plzeňském kraji – vznikl v letech 1460–61. O založení soustavy rybníků nedaleko vsi Volevec (dnešní Bolevec) mysleli již od poloviny 15. století ve městě Plzni. Rybniční hospodářství totiž patřilo v tehdejších dobách k nejvýnosnějším podnikání. Město nakonec 17. dubna 1460 koupilo ves Volevec se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad od kapituly sv. Apol...
Na bojiště 1.světové války bylo z obce povoláno celkem 128 vojáků, 30 se jich domů nevrátilo... 11.srpna 1925 zasáhla obec a okolí ničivá povodeň, voda strhla hráze všech rybníků v okolí kromě Podkosteláku a všechny silniční mosty byly zničeny. K jejich obnovení byla povolána armáda. 20.listopadu 1925 se v obci počalo svítit elektrikou. Od listopadu 1925 zajišťovalo místní „Vodní družstvo“ regula...
Upravená vesnice leží na náhorní rovině 13 km směrem od Horšovského Týna při silnici na Stříbro. Na téměř čtvercové návsi stojí nad návesním rybníkem rozměrná novorománská kaple. Vesnice je zmiňována r. 1379. Někdy byla také zvána Bohatý Malaho...
Rozlehlý zděný statek s patrovým obytným stavením s navazujícími chlévy a do návsi obrácenou vjezdovou branou. Statek datovaný do roku 1899 s význačnými rysy bohaté obce, charakteristické pro tuto část plzeňské kotliny. Součást architektury návsi.
Zemělská ...
Usedlost kolem lichoběžníkového dvora sestává z zčásti roubeného obytného stavení s chlévy a stodolou na půdorysu písmene "L", volně stojícího zděného hosp. stavení a oplocení. K cestě mezi hlavním stavením a domkem obráceno oplocení ze svislých prken. Mezi ...
Usedlost v mimořádně exponované poloze při vjezdu do obce. Usedlost je tvořena štítově orientovaným, patrovým, částečně podsklepeným obytným domem s vročením ve štítě do roku 1913. Na tento přímo navazují směrem do dvora chlévy, zastřešené shodnou sedlovou střechou s kerami...
Jeden z nejvýznamnějších příkladů z poměrně velkého množství zděných pozdně klasicistních usedlostí v obci.
Usedlost na obdélné hluboké parcele. Vedle hlavního štítového průčelí obytného stavení je brána do dvora. Na obytné stavení je napojena...
Hodnotný příklad domkářské chalupy s drobným samostatně stojícím hospodářským zázemím.
Usedlost je situována napravém břehu řeky Úslavy, pod hradištěm Hůrka. Na jižní straně usedlosti při komunikaci stojí v okapní orientaci roubené obytné stavení v k...
Klasicistní selské stavení, datované v nadpraží dveří do srubu r. 1802, obytné stavení mladší, z roku 1860.
Usedlost se skládá s obytného stavení, špýcharu, brány s brankami, chlévy I, chlévy II a otevřené kolny. Kolem obdélného dvora vzadu ot...
Jeden z nejvýznamnějších příkladů z poměrně velkého množství zděných pozdně klasicistních usedlostí v obci.
Patrový dům založený ve štítové orientaci, střecha sedlová. Patro na nádvorní straně v obytné části o pěti osách, zadní okenní os...
Příklad typického roubeného objektu s lomenicí z 2. poloviny 19. století
Roubené stavení v kožichu, přízemní, obdélného půdorysu, o dvou a šesti okenních osách pod sedlovou střechou s eternitovou krytinou. Štít je trojúhelníkový, má skládanou lo...
Přízemní částečně roubený dům šalovaný prkny, s předsazenou lomenicí krytou šindelem, s polovalbovou střechou s polygonální zvoničkou. Špýchar roubený na vysoké kamenné podezdívce. Lidová architektura horského typu z 19. století.
Severně od obce Srní lež&ia...
Příklad původní zástavby obce z počátku 19.století se zachovalým barokním štítem obytného stavení, protilehlou sýpkou, vjezdovou branou a hospodářským zázemím.
Usedlost tvoří dlouhý úzký dvůr s obytným stavením obdélného půdorysu...
Příklad menší venkovské usedlosti, datované ve štítu obytného stavení do r. 1930.
Hospodářská usedlost při silnici na Horní Sekyřany, na okraji obce. Na levé straně ve štítové orientaci stojí chlévy, dál segmentem zaklenutá brána, vpravo obytn&...