Podle kroniky Simona Hüttela měla být Svoboda nad Úpou založena v roce 1009 Petrem Hostolovským, poddaným hraběte Trautenberga z Trutnova. Tento údaj však není podložený. První doložený záznam o existenci našeho města je tedy až z roku 1546, kdy císař Ferdinand I. povýšil Svobodu n...
Obec Svobodka, v okrese Strakonice, je malá vesnice, dnes část obce Myštice. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Myštic a prochází zde silnice II/175. Je zde evidováno 31 adres a roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel. Obec Sv...
Patrový objekt obdélného půdorysu pochází ze 17. století, kdy jej nechal postavit Václav Josef Kapoun ze Svojkova. Po požáru roku 1894 byl novobarokně upraven. Po 2. světové válce zámek určitý čas využíval zemědělský podnik, v 70. letech 20. století přešel po do správy Skanzenu ...
Ze starších dějin Svobodných Heřmanic
Úrodná nížina kolem Opavy směrem na západ k Hornímu Benešovu postupně přechází nejprve v mírné vyvýšeniny a posléze v pahorkatinu, kde půda, poloha i klima nejsou již tak příznivé pro zemědělství jako opavská rovina. Ar...
Hrad Svojanov stojí na ostrohu nad stejnojmenným městečkem v údolí Křetínského potoka. Hrad se nachází na Svitavsku v Pardubickém kraji. Hrad Svojanov je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí. Dochovalo se hradní jádro ve tvaru nepravidelného oválu s částečně zříceným palácem a věží s břitem, obklopené mohutnou místy téměř 5 metrů silnou hradbou, dále úpra...
Obec má bohatou minulost spojenou s historií hradu Svojanov. Vedla tudy jedna z nejvýznamnějších obchodních stezek, tzv. Trstenická, pro jejíž obranu byl hrad vystavěn Přemyslem Otakarem II. Po jeho smrti na Moravském poli získal hrad sňatkem s královnou Kunhutou Záviš z Falknštejna. Ten promě...
Podle knihy Josefa Krušiny „Dějiny Trpína a okolí“ je osada připomínána už v roce 1405, když se Margareta Bušková z Trpína domáhá na Herartovi Paškovi vyplacení věna ze dvora na Studenci. V roce 1581 je ve svojanovské Rychtářské knize zápis o sporu mezi Havlem Dvořákem z Podměstí a Martinem Studencem, o část pozemku, kterou mu Havel Dvořák upřel. Sešla se komise, ve které byli na straně Havla Dvoř...
Oblast leží při okraji nejstaršího sídelního území, hustě obývaného již od pravěku, zabírajícího dolní Povltaví, Slánsko, Poohří, celé střední Polabí, v okolí pak na jihu ohraničeného Sázavou, na východě Železnými horami. Již od 1...
První lidé se v okolí obce usídlili již v mladší době kamenné (neolitu), jak dokládá řada archeologických nálezů - mezi nimi i kamenná sekyra z této doby, nalezená ve Svojetíně za č.p. 59.. V 5. století našeho letopočtu začaly kraj osidlovat slovans...
Bezpečné zprávy o obci jsou datovány od roku 1379, kdy Svejkovice náležely panu Petrovi a později Oldřichu z Rožmberka. V té době středem jejich panství byla obec Strašice. Obec Svojkovice ležela na významné stezce pražsko- rokycanské a měla v té době 13 usedlostí. Na tuto obchodní stezku podnikali výpady loupeživí rytíři, mezi kterými proslul rytíř Kuška. I vrch Vydřiduch, tyčící se nad obcí, svý...
Svojkovský hrad byl postaven zřejmě počátkem 14. století na 20 m vysokém kuželovitém vrchu v údolí pod skalním masivem. Byl obklopen četnými roklemi a hlubokými lesy.
Při stavbě hradu bylo využito skalní podloží a rovněž některé části hradu byly vytesány přímo do sk&aac...
Osada Svojnice se nachází asi 4 km jihovýchodním směrem od Strunkovice. Prvá zpráva pochází z roku 1334. Po zbudování hradu Helfenburk patřila osada do jeho panství. Roku 1351 byla prodána Rožmberkům a v roce 1475 Janu ze Švamberka. Po roce 1620 se staly Svojnice majetkem rodu Buquoyů a připadly pod panství Libějovice. Od roku 1850 byly v obvodě soudního okresu Netolice a od roku 1945 pod správou ...
Svojšice se v písemných pramenech poprvé připomínají roku 1241 jako majetek místního zemanského rodu, který ves držel až do poloviny 15. století. V roce 1481 Svojšice získává rod Amchů z Borovnice, po nichž se zde po roce 1546 vystřídali Pařízkové z Pařízků, Hostač...
Obec Svojšice se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 91 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1012.
...
Nedaleko rybníka se nachází zámek, který stojí na místě gotické tvrze pánů ze Svojšic. Před rokem 1677 zde hraběnka Anna Kamila z Enkefurtu zahájila stavbu nového raně barokního zámku, kterou později dokončil Michael Osvald z Thunu. V letech 1755 - 1759 za vlády Michaela Jana z Althanu byla p...
Jméno Svojšín zaznamenáváme v písemných pramenech poprvé v přídomku bratří Oldřicha a Benedy ze Svojšína (Odalricus et Beneda de Svaysin) v roce 1176. Figurují ve svědečné řadě listiny českého knížete Soběslava pro klášter v Kladrubech. Oba jsou zmiňováni jako syno...
Obec Svor vznikala pravděpodobně od roku 1395, ale první písemná zmínka o obce je z roku 1502, kde je uváděna podle tehdejšího správce jako Rigersdorf (Rykrštorf). Základem dnešního sídla Svor (tehdy Riigersdorf) byl šlechtický statek a několik usedlostí. Obyvatelé se živili převážně těžbou dřeva a výrobou dřevěného uhlí (pozůstatky milířů v lesích). V roce 1826 postavil Antoním Balle sirkárnu a ...
Budovu našeho hotelu nechalo zbudovat v roce 1931 Obecně prospěšné družstvo Svornost pro stavbu dělnických, úřednických a řemeslnických domků na pozemku koupeném od hrabat z Dercsenyi.
V objektu bývaly čtyři byty, hospoda a sál, ve kterém mimo jiné vystupovali divadelní ochotníci, hráli zde jazzové kapely ( kapela Jaroslava Ježka ) až do 50. let minulého století, kdy byl, tehdy již bývalý dr...
Svorová hora se nalézá ve východní části Krkonoš mezi Pomezními Boudami a vrcholem Sněžky, od které ji odděluje Obří hřeben (Czarny grzbiet). Název hory je odvozen od horniny, ze které je převážně tvořena, ze svoru. Dříve byla hora známa pod názvem Černá kupa. Na úboč&iac...
Vesnička Svrabov patří do dřívějšího okresu Tábor a náleží pod Jihočeský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je okresní město Tábor, od něhož leží vzdušnou čarou severozápadně zhruba 3,5 km. Osídlení této malé vesničky dosahuje...
Starobylá osada dostala název podle klikaticí se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Původ a význam jména byl v minulosti různě vykládán. Přidržíme-li se obyčeje slovanského pojmenování řek, pak j ...
S přibývajícím věkem stále hlouběji vrůstají kořeny našeho žití do rodné půdy, stále pevnější pouto nás váže ke kraji, kde jsme spatřili světlo světa, kde žili, pracovali, snili o štěstí i trpěli naši otcové, ke koutku té země, jež byla domovem všem našim př...