Dominantou obce je farní kostel sv. Jakuba Staršího postavený v roce 1777 na místě staré zchátralé stavby.Kostel je postaven na místě svatyně staršího data. Roku 1777 byl v renesančním slohu znovu postavený. Má 3 oltáře - hlavní se starobylými sochami sv. Šebestiána, sv. Rocha a s obrazem sv. Jakuba od Jana Chambreza. Dva vedlejší sv. Cyrila a Metoděje, Panny Marie....
V bývalé osadě rovné zaujme kostel svatého Jakuba s barokní cibulovitou věžní bání, kostelík byl postaven ve 12. století a patří k nejcennějším českým románským památkám. Jednolodní obdélný kostel s apsidou má hranolovou věž na západní straně. Loď kostela je plochostropá a do ní je otevřeno půlkruhovým obloukem podvěží. Stěny zdobí vzácné románské nástěnné malby. Při restauraci v letech 1950-1951 ...
Kostel sv.Jakuba Většího je památkově chráněný. Stojí asi od r.1318 na bývalém hřbitově, uprostřed náměstí obklopen rybníkem. Kostel a hřbitov chránila zeď, která byla zbourána na počátku 20. století. Roku 1718 kostel vyhořel, zůstala věž a točité schodiště. Později byl kostel opraven , je to orientovaná omítnutá stavba barokní. Hlavní oltář je z r.1734, má čtyři zvony....
Kdy byl kostel založen není přesně známo, ale už ve 14.stol. je uváděn jako farní.
Někdy v 16. století pronikl do Oráčova lutheranismus, protože zdejší kostel slouží evangelíkům až do roku 1635. Někdy v době Třicetiletých válek byla celá obec i s kostelem Šv&e...
Kostel je v jádru ještě středověká stavba – západní věž, obvodové zdivo lodi a kněžiště pocházející přinejmenším ze 14. století s možností pozůstatků starší stavby. Do období pozdní gotiky můžeme bezpečně vřadit pozdně gotickou klenutou kruchtu s přístavkem j...
Trojlodní děkanský kostel Sv. Jakuba Většího pochází z doby založení města a patřil, jak vidíme na starých vedutách, vedle věžovitých bran k dominantě v panoramatu města. V roce 1543 byl přestavěn a rozšířen. Z této přestavby se dochoval presbytář, zákristie a v západní p...
Jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm sklenutým dvěma poli křížové žebrové klenby má po severní straně valeně klenutou sakristii, nad sakristií je přistavěna oratoř. Pozdně gotická věž s dlátkovou střechou je přistavěna v ose k západnímu průčelí. HISTORICKÝ VÝVOJ 14. s...
Kostel sv. Jakuba Většího pochází z doby přelomu 13. a 14. století. Během let byl několikrát přestavován a upravován. Poslední přestavba proběhla v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici stojící za branou hřbitova.
V kostele se nachází gotický presbytář, oltář s postraními barokními sochami Barbory a Kateřiny. Sakristie a chrámová loď jsou mladšího data.
...
První zmínka o kostelu v obci pochází z roku 1517. Základy dnešnímu kostelu byly dány pravděpodobně v roce 1580. Po požáru v roce 1679 se v roce 1708 přistoupilo k jeho obnově a zároveň byla přistavena věž, kterou kostel dosud neměl. V roce 1780 byly přistav...
Někdy počátkem 18. století se Arnošt Bohumír Schütz rozhodl postavit nový kostel. Budeme se asi muset rozloučit s představou malého, chátrajícího kostelíčku sv. Havla, krčícího se kdesi v koutě zámecké zahrany. Tak situaci ve své knize popsal Johan Veselý a od něj to převzala vět&...
Byl vystavěn na starších základech v 15. století ve slohu gotickém. Jeho součástí je zvon z roku 1862, věž je z roku 1862, kolem kostela se rozprostírá hřbitov. Tento kostel je ve vesnici dominantou a je zdaleka viditelný. Kostel má jednu loď, presbytář, malou sakristii a přiléhající kněžiště. Kostel má dva vchody....
Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradec...
Nejvýznamnější historickou stavbou obce, která charakterizuje celkové pohledy na Hostouň, je kostel sv. Jakuba doplněný vysokou hranolovou věží. Stavba kostela je většinou popisována jako barokní novostavba. Průzkum svatyně, provedený v letech 1999-2000 však prokázal, ž...
Pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího (též "Staršího") pochází z poloviny 13. století. Tomu nasvědčuje stavební dispozice jednolodního kostela s plochým stropem, patrovou emporou a čtvercovým chórem uzavřeným apsidou. Je nejstarší stavbou v obci.
Ve své histor...
Se stavbou děkanského kostela sv. Jakuba Většího bylo započato v r. 1627. Po požáru v roce 1681 byl barokně upraven. Dnešní podoba je po dalším požáru z roku 1768. Se sousedním zámkem je kostel spojen chodbou. Zajímavostí kostela je absence věží. Kostel se nachází v rohu Valdšte...
Kostel sv. Jakuba Většího - Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Ta však byla kolem roku 1250 stržena a rychle nahrazena gotickým objektem. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena severní - strážní - věž , vysoká 63 m, která slouží dnes jako věž vyhlídkov...
Je to nejstarší stavba v obci. Poprvé se uvádí již v roce 1350. Z původně gotické stavby se zachovaly do dnešních dnů pouze obvodové zdi presbytáře s okny. Někdy kolem roku 1650 byla přistavěna sakristie, v roce 1772 vlastní kostelní loď, v roce 1803 postavena na dvou pilířích kruchta pro varhany a zpěváky a konečně v roce 1905 přistavěna pseudogotická věž.
Od nepaměti se v sousedství kostela nac...
Dominantou Kadlína je kostel Sv. Jakuba Většího, který je připomínán jako farní v roce 1384, kdy kadlínští poddaní kameneckého děkanátu platili 18 českých grošů desátku. Roku 1724 obnovila ovdovělá hraběnka Marie Markéta Waldšteinová, rozená Černínová, kadlínskou farnost. Od tohoto roku až po dnešek sloužilo v kadlínském kostele 15 kněží. Na farském dvoře poblíž zvonice byla vysázena lípa už v roc...
Kostel Sv. Jakuba Většího je připomínán již v XV. století, patronem jest hrabě Josef Valdštejn Vartenberk na Třebíči – dle Vlastivědy moravské II. z r. 1901 A.Pátek.
Kostel sv. Jakuba Většího s pozdně románským jádrem snad z konce 12. stol., případně z doby krátce po r. 1200, - loď s jižním románským portálem, fragmenty pův. oken a se schodištěm v síle severní zdi (nástup je v úrovni podlahy ne...
Farní kostel Sv. Jakuba stával již v polovině 15. století na místním hřbitově. Podle nápisu na hlavním kříži hřbitova byl pro značnou schátralost stržen roku 1868. Z té doby se nám zachovala píseň "Ta komenská veža", kterou sběratel Sušil zachytil ve své sbírce.
Dnešní empírová stavba pochází z let 1842 - 1846. Nový kostel byl vysvěcen 18. října 1846. Kostel sv. Jakuba Většího je jednolodní stavb...
Kostel se nachází ve svahu v blízkosti náměstí (ulice Hilmarova a Vackova).
Stavba vznikla na místě bývalého gotického kostela z druhé poloviny 14. století, který roku 1667 (1677) vyhořel. Byla dokončena v roce 1705 a je pravděpodobně dílem stavitele Filipa Spannbruckera, nejspí&scar...
Empírový kostel z let 1834-1836 od lichtenštejnského stavitele Matyáše Čermáka, do něhož je zapojena starší věž středověkého původu. Kostel, vybudovaný podle plánu lichtenštejnského stavitele Matyáše Čermáka na místě starší stavby, s použitím původn&i...
Areál s kostelem, hřbitovní zdí s branou, budovou fary a stodoly. Obdélná loď s užším presbytářem s trojbokým závěrem. V ose Z průčelí lodě hranolová věž. Lisénové rámy s vykrojenými rohy. Hrotité otvory v závěru s pův. ostěními. Z přelomu 13.a 14. st.
Areá...
Je středověkého gotického původu a postupně prošel četnými stavebními přestavbami a úpravami v období baroka a klasicismu. Poslední, novorenesanční přestavba exteriéru, která se dochovala do dnešní doby, proběhla v 80. letech 19. stol., s vyjímkou věže, která byla opravována se záměrem obnovit podobu věže, odpovídající jejímu středověkému původu. Ve druhé polovině 90. let 20. stol. proběhla obnova...
Kostel sv. Jakuba Většího stojí na vyvýšeném místě v jižní části obce a je viditelný z dalekého okolí. Nejstarší částí kostela je apsida (výklenek pro hlavní oltář) - pozůstatek staré románské rotundy pocházející z doby značně před rokem 1300. Byly zde odkryty nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1340, znázorňující výjevy ze života Kristova. Raně gotické presbyterium (kněžiště - prostor...
Jádro farního kostela je gotické a pochází pravděpodobně z druhé poloviny 13. století. V období baroka byla přistavěna věž, která byla v roce 1841 zvýšena. V letech 1914-1917 bylo kněžiště prodlouženo na východ, přistavěny boční kaple a sakristie. Ve věži jsou umístěny dva zvony, větš&...
Gotický kostel sv. Jakuba Většího v Libiši je malý jednolodní kostel s pětiboce ukončeným presbytářem s žebrovou klenbou a plochostropou lodí. Datum postavení je nejisté, v literatuře se někdy uvádí, že stavba kostela byla zahájena okolo roku 1080 svatojiřskou stavební hutí, pak by ale nepochybně šlo o významnou památku románského slohu. Do tohoto období však stavba kostela sv. Jakuba v Libiši zař...
Dominantním prvkem v obci Malenice je kostel sv. Jakuba, který se nachází na urbanisticky a historicky významném místě, na návrší, při jižním okraji obce. Kostel je architektonicky cennou stavbou s historicky cennými konstrukce a interiéry, která je datována do počátku 14. stolet&iacut...
K historickým památkám patří původně gotický kostel sv. Jakuba Většího, který se nachází na kopci, na severní straně obce. Kostel byl dvakrát přestavován a dnešní podobu získal v 19. století....
První dochovaná zmínka o kostele Sv. Jakuba je z r. 1352, za husitských válek byl kostel vypálen ale již r. 1415 měl nového kněze. Král Vladislav Jagelonský dal kostel výrazněji opravit a vyrobit dva nové zvony. Za třicetileté války byl kostel znovu poničen, znovu opraven za vlády Valdštejnů. Současná podoba kostela je z r. 1733 s barokním interiérem. V současné době do kostela dojíždí vykonávat b...
Areál vrcholně barokního kostela z let 1726-1727 je umístěn na vyvýšené terase mezi náměstím a zámkem. Kolem kostela je zrušený hřbitov s řadou cenných klasicistních náhrobků. Jde o hodnotný barokní celek v dominantní pozici, mimořádně cenný urbanisticky, spoluvytv...