Kostel sv. Jakuba Většího - Kopidlno (kostel) [10833]

Kostel se nachází ve svahu v blízkosti náměstí (ulice Hilmarova a Vackova).

Stavba vznikla na místě bývalého gotického kostela z druhé poloviny 14. století, který roku 1667 (1677) vyhořel. Byla dokončena v roce 1705 a je pravděpodobně dílem stavitele Filipa Spannbruckera, nejspíše podle tvorby G. Santiniho. Barokní stavba byla postavena na náklady Františka Josefa Šlika. V letech 1850 – 1852 byl upravován vnitřek kostela, další úpravy proběhly v roce 1885 a v roce 1915.

Kostel sv. Jakuba Většího je jednolodní stavba oválného půdorysu proloženého křížem s pravoúhlým presbytářem, hranolovou věží a oblými přístavky sakristií na bocích presbytáře. Ramena kříže jsou zevně uzavřena pravoúhle s konvexními nárožími, uvnitř oble s výklenky pro oltáře. Nad pravoúhlým vchodem zdobeným sloupovou edikulou oválného půdorysu s balustrádovým zábradlím nad markýzou je hranolová věž zakončená cibulí se dvěma lucernami. Stěny budovy jsou členěny pilastry v konkávně vybraných rozích, silnými lizénovými  rámy  a  šambránami  s uchy a kapkami kolem segmentově uzavřených oken. Nad vrcholem lodi je osmiboký sanktusník s lucernou a cibulí.

Ústředním  prostorem  kostela  je  eliptická  loď  zaklenutá   osmidílnou   valenou   klenbou do středního oválného zrcadla se dvěma půleliptickými výklenky pro oltáře, v nichž jsou nástěnné malby oltářů provedené technikou al fresco. V iluzivních malbách jsou zavěšeny oválné oltářní obrazy Narození Páně a Zmrtvýchvstání od vídeňského malíře F. W. Tamta z roku 1703. Stěny interiéru jsou členěny dvojicemi pilastrů nesoucími jednoduše profilované kladí, nad kladím v lodi je nízká osmidílná kupole s ústřední nástropní malbou z legendy o sv. Jakubovi Větším. V presbyteriu je iluzivní nástěnná malba hlavního oltáře zakryta novodobým pseudogotickým oltářem z roku 1888. Hranolová věž je v přízemí, sklenutá křížovou klenbou. Iluzivní nástěnné malby oltářů uvnitř kostela jsou dílem neznámého malíře a pocházejí z doby vzniku stavby. Ostatní vnitřní výmalba je z let 1850 – 1852.

U kostela sv. Jakuba Většího se nachází jednak opěrná zeď, jednak zbytek ohrazení hřbitova, který byl původně u kostela. Opěrná zeď je zděná, omítaná. V pravidelných intervalech jsou v ní umístěny hranolové sloupky s plochými pískovcovými hlavicemi. Zeď je kryta pískovcovou deskou. Zbytek ohrazení kostela tvoří sokl opěrné zdi a je tvořen pískovcovými kvádry.

V okolí kostela se nachází unikátní galerie barokních skulptur. Volně stojící pískovcová barokní plastika sv. Judy Tadeáše pochází z roku 1717. Podstavec sochy je mohutný, svou velkou hmotou nepatřící k vlastní soše s dříkem. Hranolový dřík čtvercového půdorysu vychází ve spodní části ze dvou mohutných volut a po obou předních stranách je zdoben květinovým dekorem. V přední části dříku je umístěn nápis. Na nízké minimálně profilované římse na nizounkém podstavci, na němž je letopočet 1717, je umístěna socha světce. Světec stojí vahou těla na levé noze, pravá je pokrčena. Levá ruka drží ve výši pasu rozevřenou knihu a pravá drží kyj opřený o zem. Sv. Tadeáš je oblečen do řaseného splývavého roucha, přes něž je přehozen dlouhý plášť.

Barokní pískovcová socha z roku 1715 – socha sv. Jana Nepomuckého. Nad nízkým hranolem jednoduchého soklu s nápisem ORODUJ ZA NÁS // SVATÝ JANE NEP, je umístěn dřík podstavce tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu ukončený rovnou profilovanou římsou, která nahoře konkávně ustupuje v podnožní desku sochy. Jemné niky tří stěn dříku jsou osazeny  reliéfy  světců  spočívajících na vystupujících konzolkách (sv. Ludmila se svatozáří a palmovou ratolestí, sv. Vít s knihou, ratolestí a kohoutem, sv. Václav s praporcem a štítem s orlicí). Na podstavci je umístěna socha světce v biretu a rozevlátém rouchu, rochetě se štolou a pluviálu, který přidružuje na pozdvižené a pokrčené pravé paži kříž s korpusem Krista. Levou ruku má odtaženou od boku. Postava světce hledí vpravo ke kříži.

Barokní pískovcová socha sv. Floriána z roku 1725 je pravděpodobně prací M. Katterbauera. Jednoduchý  podstavec  tvaru  pravidelného  čtyřbokého  hranolu  sestává  ze  dvou   soklů nad sebou s jemnou profilací a hladkého bezozdobného dříku ukončeného rovnou mělkou římsou s nízkou podnoží sochy. Světec hledící vpravo stojí na levé noze s pravou vykročenou dopředu. Oblečen je v bohatě zdobený řasený plášť, čapku a suknici. Pravou rukou před sebou přidržuje díži, levou se opírá o praporec. U jeho levé nohy je umístěna hořící stavba.

Pískovcová barokní socha sv. Barbory je dílem místního umělce z 2. poloviny 18. století. Hrubě opracovaný bezozdobný sloup tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu s nízkým soklem je ukončený rovnou římsou bez profilace. Světice v bohatém, řaseném rouchu s dekorativní ozdobou, krátkou pláštěnkou a diadémem stojí na pravé noze, levou má vysunutou dopředu. V pozdvižené pravé ruce svírá kalich, levou přidržuje na boku meč. Věž stojí u její levé nohy. Postava světice hledí před sebe.

Pískovcová barokní socha sv. Kateřiny z roku 1705 byla do Kopidlna přenesena z Ledkova. Hrubě opracovaný bezozdobný sloup tvaru pravidelného čtyřbokého hranolu s nízkým soklem je ukončený rovnou římsou bez profilace. Světice v čelence, oděná v bohatě řasené roucho s ozdobou stojí na levé noze s pokrčenou pravou. Na pravém boku přidržuje meč se zdobnou rukojetí, levou ruku má položenu na prsou. Za pravou nohou vyčnívá kolo. Světice hledí vlevo před sebe.

Poloha

přidat fotografie