Počátky osídlení jsou známy z roku 1200. Od roku 1501 již existuje obec Výrava. Obec je zastavěna rodinnými domky a zemědělskými usedlostmi. K obci patří osada Dolní Černilov s památnou zvoničkou a koupalištěm. V roce 1996 byla otevřena nová hospoda "U Hrubých," ke které v roce 1999 přibyl letní parket. Následně se v roce 2000 otevírá po rekonstrukci sociálníh zařízení stará hospoda. Pozemky na ka...
Archeologické nálezy, mj. výšinné sídliště z mladší a pozdní doby kamenné, žárový hrob lidu a moravskou malovanou keramiku, objevené při stavbě přehrady, svědčí o osídlení již v době kamenné, bronzové a měděné.
První písemná zmínka o obci Výrovice, dříve Wairowitz, Weirowitz, Vírovice, souvisí s klášterem klarisek ve Znojmě. Těm daroval ves dne 14.5.1299 král Václav II., a s klášterem pak byly os...
Vyšehoří je malá obec se 200 obyvateli a najdeme ji severním směrem od města Zábřeh na Moravě. Obec se rozkládá u východního okraje přírodního parku Březná a od okrajové části obce se rozprostírají malebné lesy. Vyšehoří leží na úpatí vrcholku Homole (515 m.n.m.) a v údolí Postřelmovského potoka. První zmínka o obci je z roku 1397 a do tohoto roku byla součástí rudského panství a po té byla připoj...
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1830. Území obce se nachází na dávné stezce do Uher. Vznikla jako kopaničářská osada, budovaná dvorcovým systémem. Typická je roztroušenost domů a chalup a místo pro obydlí vyhledané v nejvýhodnější poloze pozemků s vazbou na vodu, vyježděné cesty i možnost obsluhy pozemků. Nejtypičtější kopaničářská obec dostala jméno podle kopce Vyškovce, dnes Kykuly. O...
Vyskytensko se rozkládá 8 km severozápadně od krajského města Jihlavy. Jeho centrem je obec Vyskytná nad Jihlavou, jedna z nejstarších písemně doložených vsí na Jihlavsku. Už v roce 1226 se objevila na listině papeže Honoria III. Tehdy patřila do majetku želivského kláštera. V jejím sousedství...
Vyšní Lhoty jsou podhorská obec, která leží na úpatí Moravskoslezských Beskyd pod vrcholkem Prašivá (843 m.n.m.). Rozkládá se na pravém břehu řeky Morávky, jihovýchodním směrem od města Frýdek-Místek. Na řece Morávce byl v obci vybudován jez, který slouží k odvodu větší části toku řeky do přivaděče pro přehradní nádrž Žermanice, která leží severním směrem od Vyšních Lhot. Přivaděč je technickou za...
Vysočany leží – jak jejich název napovídá – vysoko na pravém břehu Želetavky, která se pod hradem Bítov vlévá do Dyje. Nedaleko odtud, směrem k nynějšímu Bítovu, stojí zříceniny hradu Corštejn. Tedy kraj navýsost zajímavý. První písemný záznam o obci pochází z roku 1424. Od počátku historické existence jsou její osudy spjaté s Bítovem ještě roku 1869 patří do bítovského panství. Vysočany byly obyd...
V roce 1960 došlo ke sloučení obcí Rváčov, Svatý Mikuláš, Svobodné Hamry, Dřevíkov, Možděnice, osad Petrkov I., Jančour a Veselý Kopec, pod jednu obec se společným názvem Vysočina s tím, že sídlo Obecního úřadu je ve Dřevíkově. V současné době žije v obci Vysočina 720 obyvatel. Nachází se v nadmořské výšce okolo 550 m n. m. Území celé obce Vysočina bylo pro krajinářské hodnoty vybráno pro soustřed...
První zmínka je z roku 1227, když kostel a ves patřily královnám a tedy k panství Mělnickému v roce 1357. V roce 1522 část patří ke Kokořínu, v roce 1547 část k Bosyni a poté vše opět k mělnickému hradu. V roce 1757 je postaven kamenný kostel sv. Václava a v roce 1786 vystaven evangelický kostel podobojí....
Vysoká nad Labem – ves na levém břehu Labe, 2,45 hod. severně od Pardubic na západním svahu návrší, částečně na rovině Velké Strany. Na rozkopaném vrcholu kopce Milíře (283 m), jenž má jméno od uhlířského milíře a od podoby téhož, pálili uhlí zde v sedmi barákách obsazení uhlíři. Majitel kopce, jakýsi Lhota, daroval prý kdysi kopec ten i s lány k němu přiléhajícími občanům a po něm zůstalo místu ...
Dějiny Vysoké Pece jsou výrazně poznamenány hornictvím a hutnictvím. První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1590, ale železná ruda se tu těžila již od 14. století. Vytěžená ruda se tavila ve zdejší vysoké peci (odtud název obce) nebo byla vyvážena do blízkého Saska. V 17. a 18. století se obyvatelstvo živilo vedle upadajícího dolování také krajkářstvím, domácími řemesly, povoznictvím a chove...
Název obce Vysoká Srbská se odvozuje od potoka Srbská, který je poprvé připomínán v roce 1254, kdy tvořil hranici mezi polickým panstvím a panstvím rytíře Hrona z Náchoda. Dle jedné verze pochází toto označení od lužických Srbů, dle druhé od srpu, který se používal při kosení zdejších strání. Samotná ves se v pramenech objevuje v roce 1406 jako součást polického panství řádu benediktinů. V této do...
Obec leží na jižním okraji Vizovských vrchů, ve vzdálenosti 5,5 km severozápadně od Valašských Klobouk, nadmořská výška kolem 440 m n.m., počet obyvatel asi 800. Katastr obce měří 1 212 ha. Původ názvu je odvozen od výše položeného místa. Nejbližší železniční stanice Valašské Klobouky, pošta, farní a matriční úřad jsou v Újezdě, který je vzdálen asi 2 km západním směrem. Historické názvy : r. 126...