První „Pamětní kniha" byla věnována Jeho C.K. Apoštolským Veličenstvem Císařem a králem Františkem Josefem I. Byla vydána k oslavě jubilea jeho čtyřicetiletého panování dne 2. prosince 1888. Obecním úřadem v Moravských Prusích založena a první zápis poří...
Obec Prysk je protáhlá, převážně rekreační ves, ležící v údolí Pryského potoka severně od Kamenického Šenova. Západnější Dolní Prysk je poprvé uváděn v roce 1382, východnější Horní Prysk je zmiňován až roku 1515. Jméno obce je odvoz...
Úzké údolí Ostravice se otevírá za Frýdlantem nad Ostravicí, směrem na sever k Frýdku-Místku a Ostravě, do zvlněné krajiny Moravské brány. Pod prvními vyššími kopci beskydského předhůří se na dohled od nejvyšší hory Beskyd, Lysé hory (1 324 m), rozložila vesnice Pržno. Správní území obce má výměru 293 ha, obec má 916 obyvatelHistorie obcePrvní zmínka o Pržně pochází ze soupisu obcí frýdeckého pans...
Pržno se v písemných pramenech připomíná poprvé roku 1372, v roku 1505 se uvádí jako městečko. Jako městečko je Pržno uváděno ještě po r. 1750 a měststkou pečeť doloženou r. 1724 užívalo Pržno ještě v r. 1856.Rozkvět městečka Pržna je třeba klást do doby před rokem 1516. Z katastrální mapy z r. 1829...
Obec v dnešní době čítá 49 obyvatel v 38 domech, dále pak 35 pravidelných chalupářů. V roce 1903 měly Pšánky 32 domů a 162 obyvatel. Obec se rozkládá v nížině zhruba 250 metrů nad mořem. Její dominantou je vkusně upravená náves, která obsahuje vše, co k tak velké česk&eac...
První písemná zmínka o obci Psárov je z roku 1379. Název obce vychází z osobního jména Psář. Ve 14. století se skutečně tak psala, Psář nebo Psár. Kdysi se v Psárově pálila kolomaz, pro blízkost tzv. solné silnice, po které se vozila od Sob...
Obec Psáry se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, leží jihovýchodně od Prahy mezi Jesenicí a Jílovým u Prahy.
K datu 1. 12. 2014 má obec 3663 obyvatel. Psáry měly v roce 1991 cca 1.300 obyvatel, nyní jich mají již zmíněných 3450 oficiálně hlášen&y...
Všichni badatelé se shodují v názoru, že krajinu v povodí řek Sázavy, Blanice a Želivky a celý Podblanický kraj velmi dlouho pokrýval hustý les. Žijícími tvory zde byla jen divoká lesní zvěř, ptactvo a ve vodách živočichové milující toto prostředí. Snad sem někdy z...
Správní území obce leží na jihovýchodním okraji v okrese Karlovy Vary zhruba v poloviční vzdálenosti mezi Žluticemi a Manětínem. Obec vznikla sloučením sídel: Borek, Chlum, Kobylé, Kolešov, Močidlec, Novosedly, Pšov, Semtěš, která jsou nepravidelně rozložena na rozlehlém ...
Řeka Ostravice tvoří hranice mezi Moravou a Slezskem. Pstruží se nachází na moravské straně a patřilo do hukvaldského panství, které vlastnilo arcibiskupství olomoucké. Nejstarší písemná zmínka o existenci Pstruží je z roku 1581. Nachází se v registrech hukvaldského panství, kde je toho roku uvedeno, které obce mají odvádět desátky (daně). Ve vyčtu je i uvedena obec Pstruží. Další zmínka je z let...
O Ptení je první zmínka v listině J.Zídka z r.1131, kdy ves tehdy zvaná Napteni je uváděna ve výčtu majetku při kostele sv.Václava v Olomouci. Rozsah dílu kapituly byl tři popluží. Zbývající část obce patřila patrně nižší šlechtě. Ta postavila nad obcí asi ve 12.stol. tvrz, na jejímž místě v 16.stol. byl vybudován zámek. Poprve je tvrz doložena r.1387. Jedním z majitelů byl i rytíř Jan Lhotský z...
Vznik vsi Ptenín se datuje pravděpodobně do období konce 12. a počátku 13. století. Již v roce 1228 je na místě dnešního zámku zmiňována dřevěná tvrz, která spolu se vsí ve 13. století náležela klášteru sv. Jiří v Praze. Zdejší obyvatelé se díky příznivým podmínkám věnovali především zemědělství, byli zde však i řemeslníci a také horníci, kteří za prací docházeli do uhelných dolů v okolí. Roku 137...
Severně asi 2 km od obce Ptení, v nadmořské výšce 318 m n.m., leží Ptenský Dvorek. Jak sám název napovídá, patřil trvale k Ptenskému panství a je jeho místní částí. Založen byl r.1788. V obci je kaple a je to významná chatová oblast. Ta vznikla nejprve podél Brodeckého divokého potoka a dnes zabírá celý katastr obce a navazuje tak na rekreační oblast nedalekého Stražiska. V údolí podél říčky Romže...
Obec Ptýrov je tvořena osadami Ptýrov, Ptýrovec, Maníkovice, Čihátka a Braňka. Osada Braňka, která tvoří centrum celé obce, patří částí k Ptýrovu a částí k Maníkovicím. V roce 1995 si Pýrov připomínal 650. výročí 1. písemné zmínky. Z 23....
Obec Pucheř se nachází západně od obce Kluky, směrem na Kutnou Horu.Název obce vznikl od slova pucheř - znamenající buchar, tj. zařízení na roztloukání rudy obsahující stříbro, které se vyskytovalo v širším okolí Kutné Hory. Sama osada vznikla kolem roku 1305 okolo...
Obec Pucheř se nachází západně od obce Kluky, směrem na Kutnou Horu. Název obce vznikl od slova pucheř - znamenající buchar, tj. zařízení na roztloukání rudy obsahující stříbro, které se vyskytovalo v širším okolí Kutné Hory. Sama osada vznikla kolem roku 1305 okolo malé tvrze, kterou založili Pucherští z Puchře. Pucheř je malá obec, kde nejsou žádné objekty občanské vybave-nosti. V současné době ...
Obec Puchlovice leží v rovinaté krajině na pravém břehu řeky Bystřice. Zakladatel této vsi se jmenoval Puchlov, jehož potomci se jmenovali Puchlovici a osada po nich obdržela jméno Puchlovice. První zmínka o této osadě je v druhé polovině 15 století, kdy se dostaly do držení rodu Boharyňských z Hrádku - r....
Obec Puclice je položena v mělkém údolí mezi Staňkovem a Horšovským Týnem. Z hlavní plzeňské silnice je přístupná silnicí ze Staňkova, Křenov nebo ze Semošic. Nejstarší historické zmínky o Puclicích pocházejí z roku 1379, kdy byla ves součástí panstv&...
První známky osídlení krajiny na Českomoravské vrchovině se začaly objevovat koncem dvanáctého století. Nejstarší historické prameny se ještě nezmiňují o Puklicích, ale o okolních obcích - Brtnici, Bransouzích a Přibyslavicích. Osou osídlování se stal...
Obec Pulečný - severní vstupní brána do Českého ráje
1543 -1945
První zmínka o osadě slovanského původu je z roku 1543, kdy připadala majiteli panství Frýdštejn, Johannu z Wartenberka. V roce 1636 byla z Frýdštejnem připojena k panství Český Dub. Od roku 1782...
První písemná zmínka o obci, staré hornické osadě, se v některých dokumentech datuje k roku 1392 a v některých k roku 1395.
Název obce byl údajně odvozen tak, že "Pustá" má původ od pusté krajiny a "Kamenice" od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiný výklad přívlastku "Pustá" pochází z...
Roku 1238 moravský markrabě Přemysl Otakar I. dává Pustou Polom do zboží benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce.Název „Polom" upomíná na její vznik na lesní půdě. Ves byla ve druhé polovině 15. století vylidněná a zpustlá , odtud pak přívlastek „Pustá „.Nově byla osídlena až ve druhé polovině 16. století, ale název Nová Polom, se neujal. V dokumentech se vyskytuje nejdříve název Polom, pak P...
Počátek osídlení nedovedeme určit. Souviselo však jistě se založením Poličky 1265. V starém popise diecéze pražské z r. 1344 - 1350 je v děkanátu Mýtském uvedena Moravská Rybná, Krouna, Svratka aj. Zápis v zemských deskách s datem 8.6.1392 uvádí mezi 58 vesnicemi k Rychmburku patřícími rovněž ještě Moravskou Rybnou. 1456 J.Pardus z Vratkova Popisuje opět panství rychmburské, ale Moravskou Rybnou, ...
Pusté žibřidovice jsou od roku 1949 součástí obce Jindřichov.
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:
Kostel svaté Máří Magdalény (Pusté Žibřidovice) - jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou; k areálu patří dále:
sousoší Piety (před vstupní branou) - sochařská práce z 1. poloviny 19. století
ohradní zeď se vstupní branou - z 1. poloviny 18. století
...
Území kolem obce Pustějova bylo s velkou pravděpodobností osídlené již v době železné, kdy dnešním katastrálním územím obce vedla jedna z tras jantarové cesty z Řecka k Baltickému moři. Důkaz o této domněnce poskytuje nález jantaru a řecké bronzové mince ze 3. stol. před ...
Jméno obce Pustiměř (Pustoměř). Pochází jméno obce od osobního jména Pustimir? (Bylo kdy takové jméno) To by nasvědčovalo tomu, že zdejší krajina byla osídlena teprve se Slovany. Pustimir (ať už jako jméno osobní nebo jiné) je jméno slovanské. Ve farních pečetích střídá se jméno Pustoměř i Pustiměř. Farní pečeť, která se používá ještě začátkem 20 století je se jménem Pustoměř, jež důsledně píší cí...
Vesnice má od roku 1972 vybudovánu víceúčelovou budovu, v níž se nachází sídlo obecního úřadu, zasedací místnost, společenská místnost Sboru dobrovolných hasičů a knihovna s veřejným internetem. V roce 1975 byla dokončena výstavba kabelových rozvodů veřejn&eacut...
Obec je společenství lidí a těch nyní žije v Putimově 263, z toho dětí do 15 let je 34. Že zde opravdu žijí a ne jenom bydlí, o tom svědčí jejich zájem setkávat se a prožívat spolu volný čas, i když okresní město Pelhřimov se svými možnostmi vyžití je tak blízko.
V kulturní komisi ved...
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1349. Ves Pyšel s blízkými Říčánkami, pustými již 1446, patřila ve 14. století vladykům z Pyšela. Ti zdědili na přelomu 14. - 15. století po příbuzném rodu ještě Oškarec. Obě vsi přešly v 15. sto...