Úzké údolí Ostravice se otevírá za Frýdlantem nad Ostravicí, směrem na sever k Frýdku-Místku a Ostravě, do zvlněné krajiny Moravské brány. Pod prvními vyššími kopci beskydského předhůří se na dohled od nejvyšší hory Beskyd, Lysé hory (1 324 m), rozložila vesnice Pržno. Správní území obce má výměru 293 ha, obec má 916 obyvatelHistorie obcePrvní zmínka o Pržně pochází ze soupisu obcí frýdeckého pans...
Pržno se v písemných pramenech připomíná poprvé roku 1372, v roku 1505 se uvádí jako městečko. Jako městečko je Pržno uváděno ještě po r. 1750 a měststkou pečeť doloženou r. 1724 užívalo Pržno ještě v r. 1856.Rozkvět městečka Pržna je třeba klást do doby před rokem 1516. Z katastrální mapy z r. 1829...
Řeka Ostravice tvoří hranice mezi Moravou a Slezskem. Pstruží se nachází na moravské straně a patřilo do hukvaldského panství, které vlastnilo arcibiskupství olomoucké. Nejstarší písemná zmínka o existenci Pstruží je z roku 1581. Nachází se v registrech hukvaldského panství, kde je toho roku uvedeno, které obce mají odvádět desátky (daně). Ve vyčtu je i uvedena obec Pstruží. Další zmínka je z let...
O Ptení je první zmínka v listině J.Zídka z r.1131, kdy ves tehdy zvaná Napteni je uváděna ve výčtu majetku při kostele sv.Václava v Olomouci. Rozsah dílu kapituly byl tři popluží. Zbývající část obce patřila patrně nižší šlechtě. Ta postavila nad obcí asi ve 12.stol. tvrz, na jejímž místě v 16.stol. byl vybudován zámek. Poprve je tvrz doložena r.1387. Jedním z majitelů byl i rytíř Jan Lhotský z...
Severně asi 2 km od obce Ptení, v nadmořské výšce 318 m n.m., leží Ptenský Dvorek. Jak sám název napovídá, patřil trvale k Ptenskému panství a je jeho místní částí. Založen byl r.1788. V obci je kaple a je to významná chatová oblast. Ta vznikla nejprve podél Brodeckého divokého potoka a dnes zabírá celý katastr obce a navazuje tak na rekreační oblast nedalekého Stražiska. V údolí podél říčky Romže...
Roku 1238 moravský markrabě Přemysl Otakar I. dává Pustou Polom do zboží benediktinského kláštera Hradisko u Olomouce.Název „Polom" upomíná na její vznik na lesní půdě. Ves byla ve druhé polovině 15. století vylidněná a zpustlá , odtud pak přívlastek „Pustá „.Nově byla osídlena až ve druhé polovině 16. století, ale název Nová Polom, se neujal. V dokumentech se vyskytuje nejdříve název Polom, pak P...
Pusté žibřidovice jsou od roku 1949 součástí obce Jindřichov.
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:
Kostel svaté Máří Magdalény (Pusté Žibřidovice) - jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou; k areálu patří dále:
sousoší Piety (před vstupní branou) - sochařská práce z 1. poloviny 19. století
ohradní zeď se vstupní branou - z 1. poloviny 18. století
...
Jméno obce Pustiměř (Pustoměř). Pochází jméno obce od osobního jména Pustimir? (Bylo kdy takové jméno) To by nasvědčovalo tomu, že zdejší krajina byla osídlena teprve se Slovany. Pustimir (ať už jako jméno osobní nebo jiné) je jméno slovanské. Ve farních pečetích střídá se jméno Pustoměř i Pustiměř. Farní pečeť, která se používá ještě začátkem 20 století je se jménem Pustoměř, jež důsledně píší cí...