Divadlo slouží veškerým amatérským aktivitám Pravidelně zde zkouší divadlo C a žáci Dramatické školičky, která bezprostředně sousedí se sálem.
V divadle se pořádají vždy každou druhou neděli odpolední divadelní představení pro děti.
Jednou za měsíc v pátek probíhají v divadle klubové pořady.
Sál s elevací. Kapacita: 100 míst...
Sloupnice se dnes skládá z následujících částí: Dolní Sloupnice (se samotou Džbánovec), Horní Sloupnice, Končiny 1. díl, Končiny 2. díl.
Založení obce
Formování obce prošlo složitým vývojem. K počátkům osídlování oblasti kolem Sloupnického potoka (Labíčka) došlo snad již kolem poloviny 12. století. V roce 1167 (listina však pochází až z doby kolem roku 1200) při vymezení majetků premonstrátského...
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do M...
Osada leží na západním úpatí vrchu Kokšína (684 m), 3 km východně od Spáleného Poříčí, nad údolím Bradavy. Název vznikl podle Davídka jako přízvisko osadníků, kteří "hoře hledí"; znamenalo to lidi shora hledící, to znamená z vyšších poloh Kokšína hledící do nížiny u Poříčí. Ves byla založena patrně poříčským osazovacím dílem pánů ze Švamberka po polovině 14. stol. "Jedná se zřejmě o koloniz...
Kostel sv. Petra a Pavla nově postaven 1912 – 13, původně gotický kostel z 1. poloviny 14. století přiléhá k východní straně nové lodi a hranolová věž se střílnovými okénky k západní straně. Vně staré stavby empírové náhrobníky z let 1807 a 1842. Kolem hřbitova zeď s branou a mansardovou střechou, při ní v rohu barokní márnice z roku 1739....
Její pojmenování je doloženo až v 1. polovině 14. století a snad bylo odvozeno od názvu po sklářské huti - Glaselsdorf. Katastrofální nedostatek historických pramenů odsouvá domněnky o založení obce do oblasti pověstí. Objevilo se i vysvětlení názvu obce po jakémsi lokátorovi jménem Gleser. Existence sklářské huti je také problematická, neboť pro ni v okolí nejsou žádné podmínky. První listinný do...
Kostel je zasvěcen Nejsvětější Trojici, ale nebylo tomu tak vždy. Původní kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši a pouť se tedy konala v prosinci. Původní kostel byl podle listiny nalezené v báni malé věže a nápisu na zvonu zřejmě z roku 1515 – 1516, ale je docela možné, že nějaký dřevěný kostelík zde stál již dříve. Dnešní podoba kostela je po barokních úpravách z let 1710 – 1713. Kostel byl vysvěcen 1...
Kdy byla obec Sádek založena, nelze přesně říci, ale její vznik lze datovat
k založení města Poličky tedy kolem roku 1265. Obec byla založena po způsobu
německém, takové osady se zakládaly v údolích podél cest a potoků. Osady
slovanské zakládaly se do kruhu více pohromadě tzv. okrouhlice s návsí uprostřed.
Svůj název získala osada zřejmě podle „rybných sádků“, malých rybníčků, které
byly rozm...
Obec se nachází v severozápadní části okresu Svitavy v nadmořské výšce 330 m, nad údolím řeky Loučné, asi 8 km jihovýchodně od Vysokého Mýta, asi 7 km severozápadně od Litomyšle při státní silnici čís. I/35. Maximální rozsah řešeného prostoru je dán hranicí katastrálního území obce o rozloze 142 ha. Z toho činí zemědělská půda 116 ha (z toho orná 68 ha), lesní půda 12 ha a zastavěné plochy 2 ha.Kr...
Ve středověku tvořil hranici mezi Čechami a Moravou až 40 km široký pás hustého hvozdu, kterým vedly jen úzké kurýrní a obchodní stezky. Na obou stranách hvozdu se vybíralo mýto. Když se Morava stala trvalou součástí českého státu, ztratil hraniční hvozd důvod své existence a panovník se chopil možnosti toto území hospodářsky využívat.
Král Přemysl Otakar II. za součinnosti olomouckého biskupa, k...
Počátek osídlení nedovedeme určit. Souviselo však jistě se založením Poličky 1265. V starém popise diecéze pražské z r. 1344 - 1350 je v děkanátu Mýtském uvedena Moravská Rybná, Krouna, Svratka aj. Zápis v zemských deskách s datem 8.6.1392 uvádí mezi 58 vesnicemi k Rychmburku patřícími rovněž ještě Moravskou Rybnou. 1456 J.Pardus z Vratkova Popisuje opět panství rychmburské, ale Moravskou Rybnou, ...
První dřevěný kostelík v Pusté Kamenici se poprvé připomíná již v roce 1350, byl založen a postaven zdejšími havíři a uhlíři, kteří zde žili a pracovali. Podle vizionářské zprávy z roku 1677 byl ve velmi ubohém a zpustlém stavu, proto musel být zbořen. Současný římskokatolický kostel Sv. Anny v Pusté Kamenici byl vystavěn v roce 1680 za přispění Františka Antonína Berky z Dubé, pána Rychmburku ( z...
První písemná zmínka o obci, staré hornické osadě, se v některých dokumentech datuje k roku 1392 a v některých k roku 1395.
Název obce byl údajně odvozen tak, že "Pustá" má původ od pusté krajiny a "Kamenice" od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiný výklad přívlastku "Pustá" pochází z...
Severovýchodně od Nalžov je ves staročesky zvaná Neprochov. Nejstarší nám známý držitel té vsi je Požetěch z Neprochov a to z doby r.1364, tj. za vlády Karla IV., českého krále a římského císaře. Později následovali Mikuláš z Lipna, pravděpodobně i jako podrychtář Novoměstský v Praze, po němž zboží jeho připadlo v r. 1404 králi. Okolo r. 1411 drželi Neprochov Racek a Přibík a Oldřich. Poto...
Jeden z prvních dochovaných záznamů o Příluce je latinský záznam z roku 1391 "proclam in Altam Mushau i Makov et Prziluca" = {něco jako: "Příluka ležící poblíž Makova"}. Objevil se také záznam o Příluce z roku 1292, ale tento záznam není zatím ověřen. Roku 1454 patřila Příluka Jankovi z Přeluky byl to místní zeman. V té době vybudovali poblíž obce Kostkové z Postupic na ochranu svého panství v pol...
Obec se rozkládá 13 km jižně od Litomyšle v průměrné nadmořské výšce 450 m. Obec Poříčí u Litomyšle tvoří kromě vsi již po staletí Zrnětín a více než 30 let také obec Mladočov. Jméno Poříčí se vyskytuje ponejprv na listině z 11. února 1361, jež zakotvuje směnu důchodů mezi litomyšlským biskupem a kapitulou. Vybrané části dokumentu podávají nejen údaje o odváděných důchodech, ale i další informace ...
Dějiny obce Pohledy (něm. Pohler) jsou těsně spjaty s historií sousední Horní Hynčiny (něm. Ober Heinzendorf). V současnosti jsou také obě obce sloučeny v jeden správní celek. Rozlohou spíše menší obce rozkládající se v průměrné nadmořské výšce 500 metrů byly založeny německou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka kolem roku 1270. Dochovala se i latinsky psaná zakládací listina práv...
Vznik obce je úzce spjat s příchodem mnichů premonstrátského řádu do Litomyšle v roce 1145, mezi jejichž hlavní cíle patřilo zajistit kolonizaci, resp. osídlení okolní krajiny. Mezi dary, které byly klášteru věnovány knížetem Vladislavem II. v roce 1167, patřila také dne již zaniklá ves Křekovice, o které máme první písemnou zmínku z roku 1131, a také půda na Kačí hoře u Osíka. Ves Křekovice ležel...
Dějiny poměrně dlouhé obce Opatovec (něm. Überdörfel) jsou neodmyslitelně spojeny s historií Opatova, který je písemně doložen k roku 1347. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 438 metrů východně od Opatova a její součást tvoří místní osady Košíře (něm. Körber), Český Lačnov a Starý Valdek. Díky návětrné poloze se Opatovci někdy přezdívá “Malá Sibiř” a obec leží na hlavním evropském rozvodí. Byla to...
V 1. st. po Kr. obepínal celé Čechy široký neproniknutelný les, který chránil území před nepřáteli. Proto zde bylo zakázáno zakládat osady. Teprve když benediktýny vystřídal na litomyšlském opatství ve 12. st. řád premonstrátů, přísné nařízení se začalo porušovat. Do nových osad byli zváni pracovití řemeslníci a sedláci z Německa. Kolonisté při převzetí pozemků zaplatili mírný poplatek jejímu drži...
Oldřiš se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny na severovýchodním okraji pahorkaté části Hornosvratecké vrchoviny. Celá jižní část Oldřiše patří do chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obec leží v údolí Černého potoka, který patří mezi přítoky nedaleké řeky Svratky z povodí Moravy.
Severní částí katastru prochází rozvodí mezi Svratkou a Labem, takže je zde i malá část patřící do povodí ř...
Území není dlouhodobě osídleno. Obec se připomíná k roku 1559 (jiný zdroj uvádí konec 17.století), kdy obec připadá k Novohradskému panství a patřila k ní osada Vranice a několik domů v Roudné. Spolu s částmi Vranice a Roudná měla obec v roce 1900 52 popisných čísel s 246 obyvateli. Původní obec stála na stráni zvané Voštice a když původní dřevěná stavení vyhořela, založili obyvatelé „ves novou", ...