Aueršperk zřícenina hradu v okrese Žďár nad Sázavou
Zřícenina rozsáhlého raně gotického hradu nad údolím říčky Bystřice u Bystřice nad Pernštejnem. Založen byl ve 13. stol., patřil ke trojici hradů vystavěných v centru území rodu zubří hlavy – pozdějších Pernštejnů. Pravděpodobně se původně jmenoval podle říčky (Bystřice), k přejmenování došlo zřejmě po plném prosazení rodové erbovní legendy (Auer – něm. zubr). Přesná doba zániku není známa, zápis ...
Zříceniny hradu, postaveného kolem pol. 14. stol., na návrší nad obcí (nad údolím Svratky). Zmiňován r. 1358, zbořen po r. 1519, r. 1588 prodáván jako pustý. Patřil mezi hrady s plášťovou zdí, jejíž část se zachovala. V sousedství byl později vybudován architektonicky nevýrazný zámek (dnes sídlo obecního úřadu); kolem hradu se nachází parčík, při jehož úpravách byly zplanýrovány okružní příkopy a ...
Nejstarší písemná zmínka o Dolní Rožínce pochází z roku 1349. V letech 1503 - 1589 byla majetkem pánů z Pernštejna. V roce 1731 připadla rodu Mitrovských. Koncem 16. století byl na místě zdejší tvrze vybudován renesanční zámek. K největšímu rozkvětu zámku a okolí došlo v letech 1781 - 1789 za Jana Nepomuka.Ten dal zámek klasicistně přestavět. V roce 1808 zámek vyhořel, ale byl znovu vystavěn do dn...
Postaven v polovině 18. století Mitrovskými z Nemyšle jako správní centrum bystřického panství, sloužil jen jako kanceláře a úřednické byty. Majetkem Mitrovských zůstal až do roku 1920.
...
Zámek uprostřed vsi postavili v 2. polovině 16. století Chroustenčtí z Malovar. Po Bílé hoře jako konfiskát připadl Collaltům. Ti zámek změnili v sídlo správy panství, sami zde však nepobývali. Na počátku 18. století byl upraven barokně....
Místo tvrze v téměř zlikvidovaném dvoře zvaném Želecký. Tvrz v podobě dvoupatrového věžovitého paláce 11x15m stála na nevýrazném výběžku do roku 1842. Na začátku 20. století už byla značně pobořená a poválečné úpravy dvora ji srovnaly se zemí.
...
Pověst říká, že v blízkosti obce Uhřínov stával hrad Ungeltberg. Na něm sídlila tlupa loupežníků a tak král Lucemburský hrad roku 1312 dobyl, loupežníky pověsil a hrad nechal pobořit. Podle hradu pak získala obec své jméno.
...
V roce 1392 se připomíná tvrz pánů z Kunštátu. Zpustla za pánů z Cimburka v 1. polovině 15. století. Zámek Jimramov, sídlo Katharinů z Katharu a Belcrediů, je mladším ze dvou panských sídel ve starobylém městečku Jimramově.
Dnes se opět nachází v soukromém vlastnictví původních majitelů, takže veřejnosti není přístupný.
Vnější obhlídku zámku je proto vhodné kombinovat s návštěvou jiných pamětiho...
Hrad vznikl pravděpodobně v 14. století, snad v souvislosti s dělením majetku pánů z Lomnice nebo Víckova. V husitských válkách jej získali Vojnové z Litavy. Zanikl v 2. polovině 15. století (pustý od roku 1482).
Částečně zachovány příkopy a valy, několik zdí, z nichž nejvyšší je pravděpodobně torzem věže. Na sz. straně patrny pozůstatky 2 dalších příkopů....
Hrad postavil pravděpodobně v 1. polovině 13. století Přibyslav z Křižanova. Pánům z Křižanova (erb křídlo) náležel do roku 1464. Za husitských válek nebo za vpádu Matyáše Korvína na Třebíčsko zpustl a roku 1464 jej pustý přejímali Pernštejnové. V roce 1562 získali pustý hrad Lhotští z Ptení a v jeho místech vybudovali rozsáhlý renesanční zámek. Tehdy asi zanikly poslední zbytky hradu. Drobné baro...
Zřícenina jednoho z nejranějších šlechtických hradů (keramický materiál svědčí o vzniku před pol. 13. stol.) poblíž Rožné. Torzo válcové věže má průměr téměř 10 metrů a úzkou vnitřní dutinu; zajímavostí je instalace teplovzdušného vytápění místností v patře paláce. Hrad byl opuštěn zřejmě již na poč. 14. stol. z neznámých důvodů, v sídelní funkci jej nahradily Mitrov a Víckov. Při archeologickém v...
Nad říčkou Loučkou (Bobrůvkou) nedaleko Strážku zříceniny hradu, prvně připomínaného r. 1358. Založen byl zřejmě nejpozději v první třetině 14. stol., kdy nahradil nedaleký Lísek (Bukov); r. 1415 jej získali Pernštejnové, kteří hrad drželi až do r. 1589. Již o rok dříve se ale uvádí jako zcela zpustlý. – V obci byl později (r. 1779) založen zámek, novogoticky přestavěný na konci 19. stol. Cestou...
Zdejšínu zámku předcházela tvrz, ktera byla poprvé zmiňovaná v roce 1374. V letech 1385-1386 je jako majitel uváděn Vít z Kralic a na začátku 15. století pak Staník z Chvališova.
Od poloviny 15. století se tvrz dostala do vlastnictví Gedeonů z Olešničky, kterou roce 1514 odkoupil ...
Zámek, nazývaný též tvrz, vznikl v roce 1564 za Aleny Meziříčské z Lomnice. V roce 1596 přešel zámek na Berky z Dubé (do roku 1709, kdy jej prodali žďárskému klášteru). Za Berků i za klášterního panství sloužil jako úřednické obydlí a hospodářsk&aacut...
Zámek Osová je barokní zámek Kateřiny z Walldorfu, původně středověký hrad Ronovců, Tasovců a Osovských z Doubravice, je to čtyřkřídlá budova s věží stojící na břehu rybníka. Poloha zámku je celkem romantická; objekt je však pro veřejnost uzavřen a nachází se v poměrně šp...
Hrad (465 m n. m.) patřil v roce 1350 Filipu z Pernštejna, ale byl už poškozený. Jako zástavu jej získali Ješek z Kravař a Ješek z Kounic. Brzy došlo k jeho obnovení, po roce 1353 patřil Jimramovi z Pernštejna, pak markraběti Janovi a Joštovi, pánům z Kunštátu, Kralic a Lomnice a od roku 1446 zase P...
Renesanční tvrz Radešínských z Radešína z konce 16. století (nynější dvoupatrová nárožní část) získali v roce 1607 Ditrichštejnové a roku 1638 ji postoupili žďárskému klášteru. V roce 1684 upraveny interiéry a roku 1720 rozšířena přístavbou barokního traktu (snad podíl G. Santiniho) v zámek. Po zrušení kláštera v roce 1784 připadl zámek moravskému náboženskému fondu, který jej v roce 1826 prodal r...
Zámek stojí na místě původní tvrze z 15. století. Během své existence prošel renesanční přestavbou, při které vzniklatři křídla, která uzavřela arkádové nádvoří. Tvrz dnes připomíná jen dvoutraktová budova v severní části. Výraznou změnu přinesla...
Zříceniny hradu na mohutných rulových skalách stejnojmenného vrchu mezi Sněžným a Jimramovem. Přestože se nachází na území Pernštejnů, vděčí za svůj vznik pánům z Kunštátu. Založen byl kolem r. 1380; zakladatel Erhart (Heralt) ze stařechovické větve Kunštátů patřil k významným osobám své doby, ale neváhal se zapojit do kořistnické činnosti, kterou si na počátku 15. stol. přivydělávala řada šlech...
Dispozičně velmi cenný renesanční zámek přestavěný z gotické tvrze se dochoval v téměř autentické podobě. Jednopatrový zámek uzavřené čtyřkřídlé dispozice s nárožními válcovými věžemi evokujícími pevnostní ráz stavby je v daném regionu zcela ojediněl&...
Poprvé doložena rokem 1390, roku 1447 ji získal rod z Chlévského a za jeho vlády zpustla. Jako pustá pod názvem Hrádek doložena roku 1569, kdy ji Magdalena z Chlévského prodávala Martinovským z Rozseče.
Stávala na oválné plošině, dodnes obklopené zbytkem příkopu. Na západní straně zachována část hradby se zbytkem brány....
Hrad přestavěný na zámek na skalnatém výběžku ve stejnojmenném městě. Z pozdně románského hradu z poč. 13. stol., jednoho z nejstarších u nás, se zachovalo zdivo ve většině zámeckých křídel a věž. V průběhu první pol. 15. stol. byla výrazně zvýšena obranyschopnost hradu unikátním opevněním (mj. parkánová zeď, obezděný příkop, bašty, opevnění předhradí – několikrát zalomená mohutná hradba se 4 vě...
Zříceniny hradu, jimž dominuje i z údolí viditelné torzo paláce, na okraji srázu do údolí Bobrůvky u stejnojmenné obce. Byl zřejmě vystavěn na poč. 14. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Lísek, poprvé se připomíná r. 1340. R. 1454 jej král daroval jako pustý a na základě keramických nálezů lze předpokládat, že byl v té době opuštěn již několik desetiletí.
...
Zámek Žďár nad Sázavou
Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout...
Tvrz vznikla kolem roku 1300 v souvislosti s lokací města, jehož majitelem byl zdejší klášter. Založil ji hamerník Kuncman, pravděpodobně první rychtář města. Ve 14. století se vystřídalo v jejím držení ještě několik hamerníků, od konce 14. století se stala obydlím městských ryc...
Drobné zbytky zdiva a terénní pozůstatky po hrádku na ostrožně říčky Libochůvky (Bobrůvky) u stejnojmenné obce. Jediná zmínka o hradě je v zápisu z r. 1365, ani tam však není uveden jménem a není vyloučeno, že již tehdy byl opuštěn. Mohlo k tomu dojít po připojení blízké vsi ke zboží Víckova, archeologický materiál svědčí o aktivní existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do 1. pol. 14. stol. Měl po...
Svým rozsahem a zejména dochováním mohutných pozůstatků obytného paláce a vstupní věže se řadí mezi nejvýznamnější památky středověkých dějin Bystřicka. Zubštejn je rozsáhlou zříceninou, která se nalézá na výrazném horském hřbetu mezi ve...