Pyšolec (zřícenina hradu) [6892]

Hrad (465 m n. m.) patřil v roce 1350 Filipu z Pernštejna, ale byl už poškozený. Jako zástavu jej získali Ješek z Kravař a Ješek z Kounic. Brzy došlo k jeho obnovení, po roce 1353 patřil Jimramovi z Pernštejna, pak markraběti Janovi a Joštovi, pánům z Kunštátu, Kralic a Lomnice a od roku 1446 zase Pernštejnům. Pyšolec zpustl ve 2. polovině 15. století, jako zbořený je uváděn v roce 1464.  Snad pojmenování výběžku šíje (opyš) vedlo k názvu hradu. Ze zříceniny byla nádherná vyhlídka do údolí Svratky (dnes ji limitují vysoké stromy), takže majitelé tu kdysi měli jako na dlani cestu kolem řeky.

Zbytky Pyšolce se tyčí vysoko nad řekou, Svratka je tu obtéká ze tří stran a chrání společně se skalnatými srázy. Ze zbývající strany vedla od jihozápadu přístupová cesta, tu však třikrát přerušovaly hluboké příkopy, přes které vedly padací mosty. Pásy hradeb a valů byly trojité, vše završovala mohutná bašta na západní straně. Největší příkop měřil 17 m do hloubky a 30 m do šířky, hrad navíc ještě chránil další příkop s valem. Velký příkop dělil opevnění na dvě části, z té nižší západní však mnoho zdiva nezbylo. Východnímu hradu vévodila mohutná válcová věž (9,5 m v průměru, světlost vnitřní šachty pouze 1,2 m, původní výška kolem 25 m), nedaleko níž byla do skály vylámána cisterna. Značná část věže se zachovala dodnes, navíc je tu vysoký zbytek paláce. Býval asi dvoupatrový o rozměrech cca 14 x 12 m. S věží jej patrně spojovala dřevěná pavlač, protože portálek vstupu do patra věže má být zachycen na kresbě z roku 1692. Tento zachovalý zbytek paláce mohl plnit funkci pilíře a dochovaný otvor snad byl brankou v parkánu. Posledním zbytkem opevnění je pak severní pilíř opevnění přímo nad vodní nádrží Vír II.

I tento atraktivní turistický cíl je opředen několika pověstmi, má zde být např. zakopán zlatý kalich a meč. V hradním příkopu se našly mramorové články ostění dveří a oken. Ojedinělý nález hrnce z počátku 15. století byl zapůjčen do bystřického muzea.

Poloha

přidat fotografie