Obec zaujímá místo ve východní části třebíčského okresu. Počet obyvatel - 341. Ke vsi patří myslivna a dvě hájovny. První zmínka o Radkovicích pochází z r. 1252. K obci patřila i osada Pulkov s mlýnem. Kostel 14. sv. pomocníků pochází z r. 1715. V obci je vybudována veškerá technická infrastruktura. Katastrální území náleží k celku Jevišovické pohorkatiny. Kolem poloviny července se koná tradiční ...
Obec Radonín se nachází na rozhraní okresů Třebíč a Jihlava v sousedství města Brtnice.
Podle pověsti obec založil zeman Radon. Písemné záznamy o obci jsou z roku 1224. V současné době má obec 80 obyvatel. Podle zápisu z kroniky měla obec kolem roku 1930 250 obyvatel. Tak jako v jiných malých obc...
V době, kdy naše celá vlast byl jeden prales, vzniká pravděpodobně v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby.
1243 - Nejstarší historické doklady z tohoto roku dokazují, že Rouchovany byly statkem zeměpanským. Majitelem veškeré země byl kníže - zeměpán, kterého jako vrchnost uznává lid poddaný, samostatně hospodařící na půdě a odvádějící „úrok“v plodinách a hospodářských ...
Bývalo prý to kdysi lidnaté městečko, zapsal počátkem 19.století babický farní kronikář. Leží na jednom přítoku říčky Rokytné, který vyvěrá pod Makovou a teče od Bolíkovic. Proto je nazýván Bolíkovský, ačkoliv v mnoha novodobých mapách se označuje jako Šebkovský potok. Pojmenování vsi je od křesťanského jména Štěpán a nikoliv, jak se někdy uvádí, od jména Šebestián. Štěpán, lidově Štěpek, na Morav...
Podle historických pramenů byla osada Svatoslav zakoupena v roce 1290 opatem Martinem II. k třebíčskému klášteru. S povolením commendatora EKKa prodal templář Syfrid de Bruno dvůr a 1,5 lánu ve Svatoslavi za 20 kop grošů klášteru, u kterého zůstal až do roku 1465, kdy ho opat Matěj zastavil za 100 uherskýc...
První zmínka o obci je zaznamenána z r. 1101.Byla označena jako osada založená na mýtině, kde rostlo mnoho trnitých křovin (odsud asi pochází název Trnava). Poloha Trnavy je severovýchodně od města Třebíče po obou stranách Klapovského potoka. Náves tvořily louky ohražené ploty, zavlažen&eacut...
V zemských deskách brněnských /ZDB XXXIV, 133/ k roku 1615 ves Trebenicze; r. 1672 Tržebenitz; r. 1718 a 1751 Tržebenitz; r. 1846 Střebenitz, Střebenice; r. 1872 Strzebenitz, Střebenice; r. 1881 Třebenice; r. 1924 Třebenice, dříve Střebenice, r. 1939 Trebnitz.
Střebenice, do Střebenic, Střebeňák, střebenické, přípona - ice k osobnímu jménu Třěben - Třeben, značí ves lidí Třebenových, toto místní ...