Horské vrcholy, kopce, kupy v Česku a okolí.
Počet lokalit dle zadaného filtru: 101
Mapa
Kunratický vrch (505 m), dříve nazývaný také Eliášův, je zalesněný čedičový kopec, ležící nad jihovýchodním okrajem Kunratic, asi 1,5 km severně od České Kamenice. Z jeho protáhlého vrcholu je výhled k jihu na Zámecký vrch se zříceninou Kamenického hradu a k severozápadu na panoráma Českosaského Švýcarska, jemuž dominuje Růžovský vrch, vzdálenější Grosser Winterberg, Grosser Zschirnstein a další s...
Křížová věž je štíhlá pískovcová skála, vyčnívající ze zalesněného severovýchodního výběžku Trávnického vrchu přímo nad jižním okrajem osady Naděje. Podle původního německého jména Rabenstein se někdy označuje jako Krkavčí nebo Havraní skála, ale nejčastěji se užívá názvu Křížová věž, podle kříže na jejím vrcholku.
Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit pánové Schicht a Wi...
Loupežnický vrch - Zalesněný čedičový vrch (529 m) byl dříve nazýván též Jestřáb a jeho vrcholek je dnes z větší části zlikvidován těžbou kamene. Ze zarostlého vrcholku je jen omezený výhled na Hvozd a některé sousední kopce v Německu. Na temeni vrchu stál kdysi hrad, který patrně sloužil k ochraně obchodní stezky, vedoucí z Čech přes Jablonné do Žitavy. Dnes je označován jako Větrov, ale jeho pra...
Sponzorovaný odkaz
reklama
reklama
Luž - Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1,5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem právě v poledne. Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé pou...
Kopec je vytvořený dávnou sopečnou činností a nachází se v území chráněném pro vzácnou květenu a sídlo ohrožených druhů ptáků. Skála je známá i pod názvem "Spící panna", což vám napoví pohled směrem od Zákup, kde lze vidět siluetu spíc&i...
Sponzorovaný odkaz
reklama
reklama
Skalní masiv Milštejn - Skalní masiv (562 m) s nepatrnými zbytky středověkého hradu Milštejna leží v lesích mezi Trávnickým a Suchým vrchem, asi 4 km severně od Cvikova a 1 km západně od Naděje. Zhruba 120 m dlouhý skalnatý hřbítek je tvořen křemenným pískovcem, který se pro svou velkou tvrdost a odolnost odedávna používal k výrobě mlýnských kamenů a brusných kotoučů. Na severním konci hřbetu je a...
Kopec s vrcholovým jezírkem a poměrně dobře přístupnou skálou se nachází pod Viničnou cestou mimo značené turistické trasy. Jezírko demonstruje v malém vznik vrchovištního rašeliniště....
Oblíbeným místem Černostudničního hřebenu je Muchov (787 m) - snad proto, že je to jeho nejnápadnější vrchol. Je upraven na přírodní rozhlednu a je z něj výhled na dominanty Jizerských hor, na Krkonoše, Ještědský hřeben a Český ráj. Jeho tvarově zajímavé kameny jsou z dvojslídné žuly, zvané tanvaldská. (Zpracovávání kvalitní krystalické žuly na Černostudničním hřebenu poskytovalo v minulosti obži...
HODNOCENÍ
93 %
93 %
Nejznámější skalní vyhlídka na Kamenického stezce, Myší skála, s enachází u Spálova na svahu vrchu Medenec. Skála nazývaná též Myškovou skálou, Mniší skálou, vystupuje z příkré stráně nad Riegerovou stezkou do výše 25 metrů. Občané nazývají nejčastěji skálu Mišek podle měšce, který získal podle staré pověsti prvni občan Spálova. Skálu s menším pozemkem vlastnil od roku 1926 Klub českých turistů,...
Na Stráži (354 m) Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh, strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvozeno od strážního stanoviště, které si zde v roce 1634 zřídili Švédové. Ostroh souvisí s rozsáhlejší pískovcovou plošinou, vybíhající od Slavíčku směrem k západu, a byl odedávna ...
Ostroh Obrázek (631 m) Mezi Práchní a Polevskem se táhne asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřbet s několika nevýraznými vrcholky. Na západním konci hřbetu poblíž Práchně je ploché travnaté návrší , na němž od roku 1997 stojí ocelový radiokomunikační stožár. Asi 200 m jihovýchodně od něj je v lese ukrytý nevelký skalní ostroh Obrázek (něm. Bildstein), nazvaný podle obrazu Nejsvětější Trojice, kter...
Sponzorovaný odkaz
reklama
reklama
Ortel (554 m) je výrazný zalesněný vrch pravidelného kupovitého tvaru, ležící asi 3 km jižně od Cvikova a 1,5 km severozápadně od Lindavy. Kopec vznikl vypreparováním znělcového lakolitu z okolních křídových pískovců. Z jeho protáhlého temene vystupuje několik menších skalek s vyvinutou deskovitou odlučností a strmé svahy místy pokrývá znělcová suť. Na jižním úbočí jsou mohutné skalní stěny, nad n...
Paličník je skalnatým hřebenem nad soutokem Snědé a Hájeného potoka. Na nejvyšším skalisku Paličníku je vybudována na jednotlivých balvanech propojených dřevěným můstkem vyhlídka, která patří mezi nejoblíbenější vyhlídky Jizerských hor. Při záp...
Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary. Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší ...
HODNOCENÍ
100 %
100 %
Pihelský vrch (315 m) je nevysoký osamělý čedičový kužel, který se strmě vypíná nad starou částí osady Pihel, ležící na Dobranovském potoce asi 2 km jihozápadně od Sloupu. Na kopci stál kdysi hrad, z něhož se však dodnes nedochovalo téměř nic. Později byl na holém vrcholku vztyčen dřevěný kříž a po roce 1881 byl vršek postupně zalesněn. Opuštěný čedičový lom na jihozápadním svahu byl dříve známým ...
Pohanskými kameny je nazývána skupina mohutných balvanů z rumburské žuly na kopci nad Višňovou. Na temenech balvanů jsou nehluboké skalní mísy, považované ještě koncem 19. století za lidský výtvor, také díky nálezu kamenných předmětů z pozdní doby kamenné v nedalekém okolí. I když kultovní využití těchto útvarů po případné úpravě nelze zcela vyloučit, jde o přírodní výtvor. Při exkurzní přednášce ...
Polední kameny jsou nejvyššími vecholky skalnatého hřebene mezi roklemi Černého a Bílého potoka a se svým okolím jsou nejdrsnější částí Jizerských hor. Tyto skály prudce spadají do údolí říčky Smědé. Na poledních kamenech je také několik skalních věží s výhledem.
Na nejvyšší vrchol Poledních kamenů vede žlutě značená odbočka. Tato skála není nijak strmá a je bezpečná. Je otdud krásný kruhový ...
Polevský vrch (626 m) je rozložitý znělcový kopec vystupující přímo nad severozápadním okrajem Polevska. Na severu navazuje na Medvědí hůrku a na jihu je širokým sedlem (593 m) spojen s čedičovým hřbetem Klučky. Tímto sedlem vede silnička do Práchně a Prysku, u níž kdysi stávala kamenná Poupátková kaple s obrazem Ukřižovaného ve výklenku. Kapličku obklopovaly tři lípy a byl od ní krásný výhled na ...
Malá skála na vrcholu kopce se nachází nedaleko žluté turistické značky směřující od Tomášova kříže do Jablonce nad Jizerou. U skály je postaven radiový vysílač 2. Geonames. Název vznikl pravděpodobně podle jednoho z občanů obce Sklenařice – Praška. Označení Prá&sca...
Skála smrti dříve nazývaná též Rytířský skok, stojí ukrytá ve stínu stromů na pravém břehu Svitávky asi 1,5 km jižně od středu Kunratic u Cvikova poblíž osady, zvané dříve Mlynářská díra (Müllerloch). V romantickém zákoutí mezi pískovcovými skalami je asi 15 m vysoká svislá skalní stěna, do níž je vytesán reliéf, znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu, padající s rozepjatýma rukama z...
Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho jméno bylo podle místní tradice odvozeno od hvízdání větru ve skalních slujích na úpatí, které prý připomínalo zpěv slavíka. Vrcholový kužel kopce je porostlý převážně bukovým lesem a po jeho temeni probíhá čedičová žíla, tvořící asi 200 m dlouhý skalnatý hřbítek s patrný...
Smrk je nejvyšším vrcholem české části Jizerských hor (1124 m n.m.). Nachází se zde přístup do Polska a v roce 2003 zde byla postavena 23 metrů vysoká rozhledna, ze které je kruhový rozhled naˇčeskou i polskou stranu.
Rozhledna v těchto místech stávala už v roce 1892 a vydržela 50 let. její torzo spadlo v 50. letech minulého století. Totalitní doba moc rozhlednám nepřála, a tak byla nová postaven...
Pískovcové skalisko na jihozápadním okraji Koňského rybníku. Do skaliska vytesány v současnosti ji značně opotřebované schody.
...
Severovýchodní vrchol Černé hory leží 5 km severně od Josefova Dolu, nad rašeliništěm Na Čihadle. Od Černé hory je oddělen mělkým sedlem. Jeho severní svahy jsou součástí přírodní rezervace Černá hora. Na vrcholu je několik skalisek ve tvaru věží s výškami do 10 m. Z jejich vrcholků jsou pěkné výhledy, smrky již dnes dosahují výšky skal, takže rozhled bude za několik let omezen. Nejvyšším bodem je...
Zaslesněný osamocený vrchol na severním okraji České Lípy geomorfologicky spadá do Ralské pahorkatiny, která je součástí Severočeské tabule.
Na vrchol vede modré turistické značení....
Předchozí
Česká NEJ |
Vlajky a erby |
Encyklopedie |
Turistické značení |
Generátor lokalit,akcí a tras |
Generátor meníček |
Cyklotrasy |
Ubytovací zařízení |
Zadat poptávku na ubytování |
Aktuální akce |
Kalendář akcí |
Archiv |
Přidat novou akci |
Přehledová mapa ČR |
Interaktivní mapa ČR |
Počasí ČR
Fotogalerie památek | Historické fotografie | Přidat fotografii | Webkamery | Statistiky | O nás | Novinky na webu | Reklama zdarma | Objednávka reklamy | Tvorba web prezentací | Lokality na schválení | Redaktoři | Kniha návštěv | Chat ON-LINE
Fotogalerie památek | Historické fotografie | Přidat fotografii | Webkamery | Statistiky | O nás | Novinky na webu | Reklama zdarma | Objednávka reklamy | Tvorba web prezentací | Lokality na schválení | Redaktoři | Kniha návštěv | Chat ON-LINE
(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz * Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)