Ortel (vrchol) [851]

Ortel (554 m) je výrazný zalesněný vrch pravidelného kupovitého tvaru, ležící asi 3 km jižně od Cvikova a 1,5 km severozápadně od Lindavy. Kopec vznikl vypreparováním znělcového lakolitu z okolních křídových pískovců. Z jeho protáhlého temene vystupuje několik menších skalek s vyvinutou deskovitou odlučností a strmé svahy místy pokrývá znělcová suť. Na jižním úbočí jsou mohutné skalní stěny, nad nimiž vyčnívá několik vysokých skalních ostrohů. Na úpatí pod nimi jsou staré znělcové lomy. Svahy kopce porůstají převážně bukové lesy, v jejichž podrostu se vyskytují i některé teplomilné rostliny, například konvalinka vonná nebo tolita lékařská. Na jihovýchodním úbočí se zachoval pozoruhodný relikt pralesní doubravy.Od západu vede na Ortel odbočka žlutě značené turistické cesty, která přichází na lesní rozcestí s lavičkou, odkud stoupá strmá přímá cesta k vyhlídce na jihozápadní straně kopce. Dnes však je odtud přes vzrostlé stromy jen omezený výhled na Nový Bor a okolní vrchy. Pěkný výhled do širokého okolí je ale z vrcholu nejzápadnějšího skalního ostrohu, vyčnívajícího ze strmého svahu kopce jen kousek pod značenou vyhlídkou. Z temene ostrohu je daleký výhled k jihu na Bezděz, Provodínské kameny a Nedvězí u Dubé, v popředí vystupují zalesněné Svojkovské vrchy a v údolí pod nimi je Sloup se skalní poustevnou. Na jihozápadě vyčnívají čedičové kužely Skalického a Chotovického vrchu, za nimiž uzavírají obzor lesnaté kopce Českého středohoří s televizním vysílačem na Bukové hoře. Dále k severozápadu pokračuje táhlý hřbet od Kameníku přes Českou skálu, Klučky a Polevský vrch k výrazné dominantě Klíče. Dílčí výhledy jsou možné i z několika menších pasek na svazích kopce. Od značené vyhlídky pokračuje již neznačená široká cesta na zalesněný vrchol, který je zcela bez výhledu. Menší pěšina vede z vyhlídky bukovým lesem po svazích kolem vrcholu kopce a vrací se zpět na rozcestí s lavičkou. Ortel byl dříve považován za pohanské kultovní místo a podle různých pověstí na něm bývalo popraviště Cvikova nebo Lindavy. Vrch byl také opředen pověstmi o skřítcích, kteří zde bydleli a na plochém znělcovém kameni na vrcholku si prý pekli chleba. Asi 1 km jihozápadně pod kopcem stojí u staré cesty poblíž dnešní silnice z Lindavy do Sloupu kamenná Mildeova kaple. V roce 1706 ji tu postavil lindavský sedlák Anton Werner a koncem 19. století byla pojmenována podle tehdejšího majitele Franze Mildeho. Uvnitř bývaly dvě sošky, znázorňující loučení Ježíše s Marií a obrazy sv. Jakuba a sv. Prokopa. Od roku 1945 kaplička pozvolna chátrala až do podzimu roku 2003, kdy byla opět obnovena.

Poloha

přidat fotografie