Jméno obce vzniklo od osobního jména Častohost. Nejstarší osídlení je pravděpodobně z doby kamenné, podle nástrojů kamenných nalezených v katastru obce, které jsou uložena v muzeu v Brně.
Nejstarší písemnosti připomínají Častohostice i s farou roku 1498. Patřily pod panstv&iacu...
Jest vesnička postavená na horské planině 6 km severozápadně od Náměště. Domy tvoří jen náves, do které vede 6 starých cest. Spojena jest se Zahrádkou v jednu obec, která r. 1900 ve 13 domech měla 101 obyv. Dříve bývala připojena k obci Náměšťské. R. 1890 žilo zde 85 obyv., r. 1870 v 11 domech 80 obyv. Všichni obyvatelé jsou katolíci české národnosti, kteří se živí zemědělstvím, v zimě dovařením.
...
Dějepisci vyprávějí, že až asi do 12. století bylo českomoravské pohraničí pusté, porostlé pomezním pralesem. Tehdy i na území našich vesnic rostly divoce listnaté stromy buk, dub, bříza, lípa, při potocích a v močálech olše a vrby. Po kopcích keře lískové, ...
První písemná zmínka o Čechočovicích je v Zemských deskách brněnských z roku 1358. Staročeské jméno Těchoč dalo obci název. Znamenalo to, že se jednalo o ves lidí Těchočových. Čechočovice, latinsky psáno Czechoczowicz, se objevují v písemnostech v roce 1447.
Ve 14....
Čechtín je obec ležící severozápadně od okresního města Třebíč. Nadmořská výška obce je 534 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. V současné době má obec 96 čísel popisných a 307 obyvatel.
První písemná zpráva je z roku 1406, kdy se na území obce rozkládala zemanská tvrz, která patřila Šemíku z Čechtína. Dříve byl Čechtín osadou Červené Lhoty, ke kte...
První písemná zmínka o obci je z roku 1314 podle zápisku "Stezka Liběcká". Nachází se mezi Malčí a Jeříšnem v úpatí lesnatého pohoří Železné hory. Podle zápisů vilémovského kláštera datovaného rokem 1542 jí dodával význam jen poplužní dvůr, který bylnejprve majetkem vilémovského kláštera a později Ronovského panství.Jméno vesnice není bez zajímavosti, po dlouhá staletí je v názvu ukryto jméno zřej...
Čejov je vesnice, která se nachází na Vysočině, vzdálená několik kilometrů severovýchodně od Humpolce. Katastr obce má rozlohu 799 ha v nadmořské výšce kolem 489 m.n.m a žije zde necelých 480 obyvatel. Počátky obce se kladou do poloviny 13. století, kde celý kraj načas ovládl řád němec...
Obec Čelistná se nachází v malém úvalu v nadmořské výšce 585 metrů. Geograficky leží v západní části Českomoravské vrchoviny 9 km jižně od města Pelhřimov. Sousední obce jsou Rynárec, Libkova Voda, Vlásenice-Drbohlavy, Mezná a Vratišov. V Pelhřimově sídlí re...
Obec byla založena asi v 15. stol. na pozemcích třebíčského kláštera a nazvána podle blízkého lesa "Černá", jenž se připomíná v roce 1464. Osudy obce byly spojeny s blízkým Měřínem. Jako ves se zákupní rychtou a manem je připomenuta v roce 1556, kdy ji získal Vratislav z Pern&...
První písemná zpráva pochází z roku 1350.V roce 1365 se stala Černíč součástí Telčského panství. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v obci 121 obyvatel v 17 domech a 27 domácnostech. Desátky byly odváděny klášteru v Nové Říši, faře v...
Nestarší pamětní kniha obce pochází z dvacátých let 20. století. Obecním zastupitelstvem jmenovaný kronikář František Martínek do ní pořídil první zápis v září roku 1923. Ve stručnosti zmínil historii obce, respektive události na hornoc...
Černovice jsou idylické městečko na pomezí jižních Čech a Vysočiny, skoro tři století (1322 – 1597) nejvýchodnější výspa Rožmberského panství. Po Rožmbercích se do historie a staveb města nejvíc zapsaly šlechtické rody Paradisů, Kinských, Šternberků a Schönburgů.  ...
První doložená písemná zmínka pochází z roku 1538, kdy se o obci Číhalín píše v knize sirotčí, kde se uvádějí platby k sirotčí pokladně. Obec Číhalín patřila do majetku třebíčského kláštera, později třebíčského velkostatku. Na začá...
Pověst vypráví, že se na zdejší tvrzi sešli urození páni z okolních panství k oslavě. Jeden z nich byl docela cizí. Ostatní se stále vyptávali " čí že je host" - tak prý vznikl základ pro pozdější pojmenování obce. Jiný zdroj ale říká, ž...
Obec zaujímá 968 ha ekologicky čisté krajiny Českomoravské vrchoviny. Leží asi 10km od Náměště nad Oslavou a Velké Bíteše. V současnosti má 211 obyvatel.
První zmínka o obci Čikov pochází v souvislosti s letopisnými daty z roku 1368. Od 1437 patřila k náměšťskému ...
Obec Číměř se nachází 10km JV od Třebíče, přibližně 2 km jižně nad Vladislaví v nadmořské výšce 450m. Údolím, stáčejícím se ze dvou stran kolem obce, protéká řeka Jihlavka, která zde plynule přechází do 22 km dlouhé Dalešické přehr...
První písemná zmínka o obci je z roku 1379. Čížkov příslušel k arcibiskupskému panství Červená Řečice, byl jím darován faře v Nové Cerekvi a později byl připojen k Božejovu a Horní Cerekvi. Roku 1661 jej Leskovští z Leskovce učinili samostatným statkem, ten koupil Jiří Mi...
Obec Eš leží 5 km jižně od Pacova. První písemná zmínka o obci je z roku 1415. Krátký název obce vychází pravděpodobně z německého slova die Esche, což přeloženo znamená jasan.
První doložené zápisy pocházejí z 19. století, kdy zde ve 39 stavení žilo na 250...
Obec Fryšava je poprvé zmiňována v roce 1560. Tehdy zde byla v provozu významná sklářská huť. Od poloviny 17. století se těžila v okolí železná ruda. V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má rádlo a nad ním hvězdu.
Fryšavská sklárna patřila spolu se sklárnou na Vří&sc...
Někdy mezi lety 1357 až 1409, se na území dnešních Hamrů nad Sázavou, v poměrně hlubokém údolí řeky, která dala obci přívlastek, objevuje první železárna, hamr. Vše souvisí s nálezy železné rudy, která se v širším okolí začala...
Historie Hartvíkovic se počítá na velmi dlouhou dobu, od první písemné zmínky uplynula řada století, nejstarší stopy lidského osídlení jsou staré několik tisíc let. Hartvíkovice jsou obcí ležící jihovýchodně od okresního města Třebíč a jihoz&aa...
Obec Herálec se nachází v jihozápadní části okresu Havlíčkův Brod. Současnou obec Herálec s 1100 obyvateli tvoří sedm katastrálních území - Herálec, Dubí, Kamenice, Koječín, Mikulášov, Pavlov a Zdislavice. Okolí je kopcovité, s rozsáhlými lesy. množstvím rybníků a potoků s průměrnou nadm. výškou 600m. Charakteristickým rysem obce jsou krásné, staré, ponejvíce javorové a lipové aleje, rozbíhající s...
Moravský Herálec byl pravděpodobně založen ve druhé polovině 13. století Heraltem z Obřan, synem zakladatele žďárského kláštera Bočka. V roce 1312 vymřel rod pánu z Obřan po meči a jejich majetek převzal Jindřich z Lipé, jemuž připadlo také Nové Město na Moravě.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi novoměstským panstvím a žďárským klášterem a při popi...
Obec Heřmanov leží uprostřed trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří obce Moravec, Křižanov a Osová, v dnešním okrese Žďár nad Sázavou. Všechny tato tři místa byla kdysi díly feudální vrchnosti, které měli patronát nad heřmanovskou farností, jejíž osady byly na jejich úz...
Obec Hladovse nalézá v mělce zahloubeném údolí horního toku Hladovského potoka, ve střední části Brtnické vrchoviny. Pramenný úsek potoka s Hladovským rybníkem zabíhá do vrcholové planiny, kterou prochází od východu k západu rozvodí mezi Brtnicí na severu a Vápovkou na jihu. K jihozápadní zalesněné části katastru obce náleží i část této vrcholové planiny ve výškové úrovni 660 m nad mořem.Názvy obc...
O založení osady není ničeho známo. Podle zápisu v kronice z roku 1920 seděl zde starý zemanský rod, který se psal dle té dědiny. Známa jsou jména tohoto rodu Bohuš, Bucek, Holslav, Mikeš. Bohuš z Hluboké daroval kostelu v Jinošově l lán a synům svého bratra Martinovi a Vítoslavovi také l lán. Více o tom rodě není známo.
Majetníky celé vesnice se stali páni Králičtí a jednotlivé lány mezi sebou z...
Jihozápadně od Ledče nad Sázavou leží v nadmořské výšce 447 metrů obec Hněvkovice. Patří místní části: Nová Ves, Chotěměřice, Habrovčice, Zahájí, Štičí, Budeč a Velká Paseka. Žije zde přibližně 570 obyvatel. Obec Hněvkovice je nejstarší obcí na Ledečsku. Prvn&iacut...
Obec Hodice se nachází v centru Českomoravské vrchoviny, asi 20 km od krajského města Jihlava. V současné době v obci žije cca 750 obyvatel. První zmínka o Hodicích pochází z roku 1303. V minulosti Hodice byly sídlem velmi významného moravského hraběcího rodu Hodických z Hodic. Obec je turistickým východiskem pro pěší výlety na hrad Roštejn ( 5 km), Javořici (10 km), pramen Dyje (6 km). V obci j...
Nejstarší zpráva o Hodíškově je z roku 1417, kdy byl urovnán spor o tuto ves mezi žďárským opatem Janem a Čeňkem z Lipého, pánem na Novém Městě. O prvních osadnících máme nejstarší zprávy v urbářích z let 1462 a 1483.V 15. století měl zdejš&iac...
První písemná zmínka o Hodovu pochází z roku 1349. Do té doby náležel k panství tasovskému. V tom roce prodal Jan z Tasova větší část vsi Beneši z Velkého Meziříčí a tím se stala součástí panství meziříčského, od roku 1552 jeho čá...
Hojkov by založen někdy koncem 13. století při kolonizaci zdejšího kraje biskupstvím pražským se střediskem v Červené Řečici. Pojmenování obce pochází z mužského jména Hojek.
Z nejstarší písemné zprávy z roku 1379 znamená jména 17 držitelů gruntů a 2 hajnýc...
V roce 1992 došlo k znovu navrácení správy obce,která byla od roku 1982 pod správou města Černovice,pod vlastní samosprávu.Zmíněné desetiletí bylo pro obec stagnační,protože byly preferovány střediskové obce. Vznikem obecního úřadu bylo umožněno lepší nakládání s finančními prostředky a tím se obec mohla lépe rozvíjet. Kolem roku 1993-94 byly opraveny komunikace po celé obci.V následujícím roce d...