Hladov (obec) [2892]

Obec Hladovse nalézá v mělce zahloubeném údolí horního toku Hladovského potoka, ve střední části Brtnické vrchoviny. Pramenný úsek potoka s Hladovským rybníkem zabíhá do vrcholové planiny, kterou prochází od východu k západu rozvodí mezi Brtnicí na severu a Vápovkou na jihu. K jihozápadní zalesněné části katastru obce náleží i část této vrcholové planiny ve výškové úrovni 660 m nad mořem.


Názvy obce:
Původní název vsi z roku 1257 byl Pfaffendorf /ves knězova/ a patřila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Ležela v oblasti dolování a měla asi německé obyvatele. Ves zpustla a byla osazena českými obyvateli a v 17. století r. 1678 dostala název Hladow, neboť se jednalo o chudou ves s neúrodnou půdou. Nově byla přejmenovaná v roce 1720 na Hungerlayd, což znamenalo osada trpící hladem. V roce 1751 na Hungerleyden, v roce 1846 na Hungerleiden, Kladow, v roce 1872 na Hungerleiden a následně na Hladov.

Historický vývoj obce:

První písemná zmínka o vsi je z roku 1257 a její název je Pfaffendorf = /Popovice,dědina kněžská/. Ves dodávala do novoříškského kláštera desátky. Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Hladově 8 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 6 a 2 zpustly.
Do roku 1671 se je ale podařilo znovu osadit. Ve vsi bylo ze starých usedlíků jen 6 domkářů s půdou a z nových také dva domkáři s půdou. Podle Tereziánského katastru moravského byl na rustikálu v Hladově 139,3 měřic orné půdy, 5,4 měřic zahrad, 5 měřic ladem, z rybníků bylo 1 a tři čtvrtě kopy štik. Ve vsi bylo 6 sedláků, kteří robotovali se dvěma voly 5 dnů, 4 pololáníci se dvěma koňmi 3 dny a 6 podruhů s 1 pěším 1 den v týdnu. Všichni sedláci měli vyměřenou robotu dva dny v roce na dovoz desátků a všichni chalupníci 1 den při rybolovu na panství.Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 v Hladově 254 obyvatel, z toho 132 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Z nich se živilo 14 zemědělstvím, 2 živnostmi, 1 obojím vedle 39 nádeníků. Ve vsi bylo 6 pololániků se 30 až 40 jitry půdy, 6 čtvrtláníků se 14 až 16 jitry. Ke zdejší hospodě /čp.1/ náleželo 70 jiter.
Chovalo se zde 10 koní, 36 volů, 77 krav a 33 obyčejných ovcí. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 2 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři.
Z Hladova se jezdilo na týdenní pondělní trhy do Třebíče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni. Z uvedených živností zde byl 1 hostinský, 1 kolář a 1 kovář.

Poloha

přidat fotografie